Europoslanec Ondřej Krutílek v pondělí 28. září na síti X napsal, že ve výboru ITRE, průmysl, energetika, výzkum, technologie, končí jako zástupce koordinátora skupiny ECR a stává se hlavním koordinátorem. Podle jeho vlastních slov bude za frakci u jednání o agendě, o tom, které návrhy dostanou prostor, a jaké pozice ECR zaujme. Stejnou formulaci zopakoval v Evropském týdeníku.

Jde o oznámení samotného poslance. Veřejná stránka ECR k ITRE k úterý 29. září stále uvádí jako koordinátora Poláka Daniela Obajtka a Krutílka jako zástupce. Frakční funkce jmenuje politická skupina, ne plénum parlamentu, takže web se může zpozdit. Pro čtenáře to ale znamená jedno: zatím jsme u jeho prohlášení, ne u oficiálně aktualizovaného seznamu ECR.

Koordinátor v ITRE

Výbor ITRE není „měkká“ sociální agenda. Prochází jím průmyslová politika, energetické sítě, výzkumné programy, technologie i části vesmírné a obranně-technologické stopy Unie. Kdo tu drží frakční páku, sedí blíž ke stolu, kde se předjednává, co výbor vůbec vezme na program.

Podle vysvětlení Evropského parlamentu a jednacího řádu (článek o coordinators) je koordinátor politickým vedoucím své skupiny ve výboru. Schůze koordinátorů, obvykle svolává předseda výboru, připravují procedurální rozhodnutí a jmenování zpravodajů. Frakce přes koordinátora typicky přiděluje i stínové zpravodaje, kteří hlídají konkrétní spisy a vyjednávají kompromisy. Koordinátoři ale nepřijímají zprávy ani pozměňovací návrhy místo celého výboru. To zůstává na hlasování.

Příklad z praxe Krutílka: začátkem září vystupoval jako stínový zpravodaj ECR k revizi pravidel pro transevropskou energetickou infrastrukturu. Varoval, že plánování sítí se nemá přehazovat z provozovatelů a států na bruselský stůl. To je klasická práce stínu, ne tiskovka o „větším vlivu“, ale konkrétní spis.

EUSPA není ESA

Večer téhož dne Krutílek napsal, že unijní agentury miluje málo, ale pražská EUSPA dává smysl. Agenturu navštívil koncem května s misí ITRE. Zdůraznil pracovní místa s vysokou přidanou hodnotou a šanci pro český vesmírný průmysl i bezpečnost. To je politický postoj europoslance. Čísla bereme z oficiálních dokumentů agentury.

Nejdřív rozlišení, které se v debátě často ztratí. EUSPA je agentura Evropské unie se sídlem v Praze. Provozuje a zabezpečuje služby unijního kosmického programu, zejména Galileo a EGNOS, dál práci kolem GOVSATCOM, bezpečnostní akreditaci, Galileo Security Monitoring Centre a front desk pro sledování kosmického odpadu (SST). ESA je něco jiného: mezivládní Evropská kosmická agentura, ne orgán EU. Technický vývoj a průmyslové zakázky často jdou přes ESA; provoz a uživatelskou stranu unijních služeb má EUSPA. Zaměňovat je je chyba.

Podle jednotného programového dokumentu EUSPA 2026–2028 měla agentura k 31. prosinci 2024 obsazeno 319 statutárních míst a národních expertů (z toho 268 dočasných zaměstnanců v establishment planu, plus smluvní zaměstnanci a vyslaní národní experti). Na rok 2025 počítá s autorizací kolem 341 míst. Vedle toho najímá externí poskytovatele služeb, ty do „zaměstnanců agentury“ nepočítáme stejně.

Rozpočet: výroční zpráva za 2024 uvádí stoprocentní čerpání, zhruba 82,1 milionu eur na vlastní aktivity agentury a 497,5 milionu eur v přenesených závazcích (delegated commitments). Jádrový rozpočet na 2026 se v programovém dokumentu pohybuje kolem 86 milionů eur závazkových prostředků. To jsou peníze na provoz a úkoly agentury, ne celý unijní kosmický program.

Sídlo v Praze není jen vlajka na budově. Agentura sama v roce 2023 uváděla, že headquarters do konce roku 2022 v průměru přispíval k českému HDP asi 13,4 milionu eur ročně (nájem, přímé a nepřímé efekty zaměstnanců). Jde o odhad agentury a hostitelské země, ne o nezávislý audit. Česko zároveň chystá větší zázemí, přesun k Nové Palmovce, právě protože agenda a personál rostou. Pro domácí firmy je spillover jinde: zakázky v dodavatelském řetězci navigace, satelitních komunikací a bezpečnostních aplikací. Přesný podíl českých firem na Galileo supply chainu v tomto kole spolehlivě nevyčíslíme; tvrzení o „evropské špičce“ bereme jako politické hodnocení, ne jako statistiku.

Třináct států a rok na úklid

V týdeníku Krutílek popisuje návrh třinácti členských států včetně Česka: Komise si má dát roční pauzu od nových legislativních návrhů a v „roku zjednodušování“ se soustředit na kvalitu pravidel, která už máme. To je jeho politická zkratka. Oficiální text je opatrnější, a stojí za to ho číst doslova.

Dokument Rady ST 13399/26 z 21. září, předložený jako informace Rakouska na Radě pro obecné záležitosti 22. září, podepisují: Rakousko, Česko, Dánsko, Německo, Estonsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Maďarsko, Polsko, Portugalsko, Slovinsko a Slovensko. Společně navrhují dedicovaný European Implementation and Consolidation Year. Primárně: provádění stávající legislativy, zjednodušení, interoperabilita, hodnocení kumulativní zátěže, sbližování vymáhání, méně duplicitního reportingu a jen nezbytné legislativní úpravy.

Text výslovně říká, že nejde o deregulaci, ale o „legislative deep-cleaning“, sektor po sektoru zjistit, co ještě dává smysl, co modernizovat a co zrušit, pokud zátěž nepřináší hodnotu. Nová regulace ovlivňující konkurenceschopnost by měla mít povinnou revizi alespoň každých pět let. Signatáři chtějí zachovat vysoké standardy ochrany zdraví, spotřebitele, životního prostředí i pracovní a sociální oblasti. To není heslo „zrušte Green Deal“.

Rakouská ministryně Claudia Bauer v médiích mluvila o „roku zjednodušování“ a o tlaku na dvanáctiměsíční pauzu u nových pravidel, jak referovaly Politico a Expats.cz/ČTK. Euronews cituje non-paper v dikci „deep cleaning“. Důležité: jde o požadavek části členských států, ne o rozhodnutí Unie. Platná pravidla se tím nezastavují. Datum startu „roku“ státy neurčily.

Souvislost s agendou konkurenceschopnosti je přímá. Evropská rada už zjednodušení označila za prvek posílení konkurenceschopnosti. Komise mezitím posílá „omnibus“ balíčky, které mají stávající pravidla zjednodušit. Signatáři říkají: omnibus ano, ale nemá být standardem nejdřív nabalit a pak odřezávat. Pro české exportéry a střední firmy je praktický rozdíl jinde než v sloganech. Méně nových reportingových vrstev a méně překrývajících se povinností snižuje compliance náklady. Dokud ale Rada a Komise nedohodnou konkrétní postup, firmu zítra nic neubude ani nepřibude, jen se otevírá politické okno, kam tlačit.

Kde páka končí

Jeden český koordinátor v ITRE není české veto. ECR není největší frakce Evropského parlamentu. Výbor hlasuje většinou. Finální text zákonů vzniká v trialogu parlamentu, Rady a Komise. Koordinátor posiluje vliv uvnitř frakce a u stolu, kde se dělí zpravodajské spisy a předjednávají kompromisy. To má cenu. Není to ale náhrada za hlasování v Radě, kde sedí vlády, ani za Kapitolu o konkurenceschopnosti, kterou píše Komise.

Stejně tak EUSPA v Praze není automaticky „české“ rozhodování o Galileo. Agentura plní unijní mandát pod dohledem správní rady a Komise. Přínos pro Česko je v sídle, odborných místech, konferenční ekonomice a přístupu firem k uživatelské a bezpečnostní agendě. Prestige bez supply chainu je drahá vlajka.

Energetická pasáž v Krutílkově týdeníku patří do stejné disciplíny oddělování. Píše, že Brusel zatím spíš posouvá termíny, směr zůstává, a že pragmatičtější cíle mají víc hledět na bezpečnost dodávek a přijatelnou cenu, dekarbonizace „může přijít potom“. To je programový postoj konzervativní frakce, ne tabulka cen elektřiny. Ceny, závislosti na dovozu a stav sítí jsou samostatná datová rovina; v jeho textu konkrétní čísla nejsou, a my je sem nevmýšlíme.

Co z toho plyne

Pro firmu, která vyváží do Unie, jsou z tohoto týdne tři konkrétní věci. Za prvé: v ITRE bude české jméno blíž frakčnímu řízení agendy průmyslu a energií, pokud se oznámení potvrdí i na straně ECR. Za druhé: pražská EUSPA má měřitelný personál, rozpočet a mandát, který sahá od navigace po vládní satelitní komunikace; není to ESA a není to jen symbol. Za třetí: třináct států včetně Česka oficiálně žádá rok zaměřený na provádění a „deep cleaning“ acquis. Oficiální text je mírnější než slogan o totální pauze. Ale politický tlak na méně nových vrstev reportingu je reálný, a právě tam se české exportéry vyplatí sledovat Radu, ne jen jeden tweet.

Checklist na příští dny: aktualizace seznamu ECR u ITRE, jednání Komise k non-paperu ST 13399/26, a zda se „Implementation and Consolidation Year“ dostane do závěrů Evropské rady, nebo zůstane u AOB poznámky na GAC.

Zdroje Ondřej Krutílek, oznámení koordinátora ITRE (X, 28. 9. 2026) Ondřej Krutílek, EUSPA Praha (X, 28. 9. 2026) Ondřej Krutílek, Evropský týdeník / X Article (27. 9. 2026) Evropský týdeník Ondřeje Krutílka (Médium.cz) ECR, výbor ITRE (koordinátor / zástupce) EP, Ondřej Krutílek, MEP profil EP, Key roles for Members (rapporteur, shadow, coordinator) EP Rules of Procedure, Rule 220 Committee coordinators EUSPA, Single Programming Document 2026–2028 EUSPA, Annual Activity Report 2024 EU, European Union Agency for the Space Programme (EUSPA) EUSPA, růst agentury / Nová Palmovka (8. 2. 2023) Rada EU, ST 13399/26, Simplification / Information from Austria (21. 9. 2026) Euronews, 13 EU countries call for deep cleaning (21. 9. 2026) Expats.cz / ČTK, Czechia joins push to pause new EU rules (22. 9. 2026) Politico, countries push for pause on new EU laws Agence Europe, Thirteen Member States call for simplification (22. 9. 2026)