Politika EU

Sněmovna v noci na sobotu poslala do dalšího kola novelu, podle níž mají Českou televizi a Český rozhlas místo poplatků platit stát. Opozice se chce obrátit i na Evropskou komisi. Evropský akt o svobodě médií financování z rozpočtu nezakazuje, žádá ale, aby bylo přiměřené, udržitelné a předvídatelné. Vysvětlujeme, co z toho plyne a co může Komise udělat.

Premiér Andrej Babiš v nedělním videu řekl, že Česko ETS2 nezavede, i kdyby ho EU neodložila. Směrnice ale platí. Vysvětlujeme, jak postupuje Komise, v jaké fázi je řízení s Českem a o jaké peníze by stát mohl přijít.

Česko spolu s dalšími státy V4, Itálií a Řeckem prosadilo do závěrů summitu EU výzvu Komisi, aby znovu posoudila dopady emisních povolenek na paliva a vytápění. Lídři také chtějí urychlit úpravu rezervy povolenek. Odklad systému ETS2 do roku 2030 se do textu nedostal, proti bylo mimo jiné Německo. Start v roce 2028 tak zatím platí.

Po jednání ministrů v Lucemburku Česko oceňuje, že irský návrh rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 škrtá kohezi a zemědělství jen málo. Má ale výhrady k novým vlastním zdrojům, hlavně k odvodu 30 procent výnosů z emisních povolenek do rozpočtu EU. Rozhodnutí nepadlo, ve čtvrtek o rozpočtu jednají lídři.

Irské předsednictví navrhuje, aby EU v letech 2028 až 2034 utratila 1,622 bilionu eur. To je o 141 miliard méně, než chtěla Komise. Koheze a zemědělství by ztratily 3 procenta, konkurenceschopnost a obrana 13 procent. Jde o vyjednávací návrh. Tento týden o něm jednají ministři a lídři. Kolik by dostalo Česko, zatím známo není.

Po červencové pokutě €460 mil. za zvýhodňování vlastních služeb ve vyhledávání Google od 8. září 2026 přeuspořádal výsledky v Evropském hospodářském prostoru. Nahoře jsou srovnávače a online cestovky, přímí poskytovatelé mají vlastní blok vedle nich a z carouselu zmizely real-time ceny. Firma mluví o největším propadu kvality Search za 29 let. Komise trvá na rovné prominenci a volbě mezi zprostředkovatelem a přímým prodejcem. Washington Post a průmyslová asociace CCIANET to rámují jako „vlastní gól“ a boomerang „Brussels Effect“. Český europoslanec Tomáš Kubín to 2. října retweetuje.

29. září 2026 skončil šestý politický trialog k nařízení proti sexuálnímu zneužívání dětí online (CSAR, Chat Control 2.0) bez politické dohody o širokém skenování privátních chatů. Irské předsednictví chtělo balík včetně „search plans“. Vyjednávací tým Evropského parlamentu držel mandát cílené detekce. Advocacy mluví o „zablokování“. Český europoslanec Tomáš Kubín upozorňuje: šlo o uzavřený trialog, ne o hlasování pléna, a listopad může pozici ještě posunout.

Ondřej Krutílek (ODS/ECR) oznámil, že ve výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku přechází z zástupce frakčního koordinátora na hlavní koordinátorskou pozici. Ve stejných dnech hájí pražskou agenturu EUSPA a připomíná návrh třinácti států včetně Česka na „rok“ věnovaný spíš provádění a zjednodušování stávajících pravidel než nové vrstvě předpisů. Jde o tři různé páky, frakční, agenturní a mezivládní. Žádná z nich sama o sobě nestaví české veto.

Dnes stačí e-mail a přezdívka. Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) chce, abyste na sítích vystupovali pod skutečným jménem. Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) nabízí měkčí cestu: přezdívku ano, ale za účtem ověřený člověk. Pro běžného uživatele jde o to, jestli budete muset dát platformě občanku, a jestli se zároveň sníží počet botů.

Premiér Andrej Babiš na pražském summitu navrhl společný evropský systém „Euro Patriot“. Europoslanec Jan Farský upozornil, že podobný program Freyja už běží, a Česká republika mezi zakladateli není. Pro české firmy jde o to, kdo sedí u stolu, kde se dělí dodávky.

V Evropě leží suverénní rezervy ruské centrální banky u soukromých depozitářů. Unie z nich zatím používá hlavně mimořádné výnosy. O jistině rozhodují členské státy, ne jeden dopis z parlamentu.

Na hranici Unie se u vybraných komodit začíná účtovat podle emisí v zemi původu. Cílem je srovnat podmínky s unijní výrobou. Administrativa dopadne na dovozce, ceny mohou jít nahoru i ve stavebnictví.

Jak roste HDP na obyvatele, klesá nárok na kohezi. Příští víceletý rámec proto Česko posune blíž k zemím, které do společné kasy dávají víc, než berou.