Energetika

Konsorcium Daewoo Engineering & Construction a Doosan Enerbility nebude stavět nové bloky v Dukovanech. Jihokorejská společnost KHNP s ním po patnácti měsících ukončila jednání o stavební smlouvě za 7,7 bilionu wonů, podle kurzu ČNB 126 miliard korun. Náhradníka chce mít podepsaného do července 2027.

Evropská komise chce zvrátit dvacet let trvající zavírání rafinérií. Za tu dobu v EU skončila zhruba čtvrtina z nich a kapacita klesla asi o desetinu. Česko má dvě rafinérie s kapacitou 8,7 milionu tun ropy ročně, přesto dováží 42 procent nafty. Padesátilitrová nádrž nafty teď podle dat ČSÚ vyjde na 2 376 korun, o 716 korun víc než před rokem.

ČEZ od ledna zdraží elektřinu v průměru o 3,5 procenta a plyn o 6,5 procenta. Týká se to 1,6 milionu zákazníků bez fixace. Domácnost se třemi megawatthodinami ročně zaplatí podle našeho výpočtu asi o 1 200 korun víc, pokud projde i návrh regulátora na sítě. V přepočtu na kupní sílu je česká elektřina třetí nejdražší v EU, v eurech osmá.

Česko chce z unijního nařízení o síťových poplatcích vyškrtnout daňový článek 18c. Doma ERÚ navrhl domácnostem a drobným firmám zdražení sítí v průměru o 2,8 %, z 2 306,99 na 2 371,48 Kč za megawatthodinu bez DPH. Domácnost se 3 MWh zaplatí podle našeho výpočtu asi o 190 Kč víc bez DPH, s DPH zhruba o 235 Kč.

Cena plynu na evropském trhu ve středu krátce přesáhla 100 eur za megawatthour, poprvé od prosince 2022. Zdaleka to není úroveň tehdejší krize, přesto jde o signál, který se dřív nebo později promítne do faktur. Ministři energetiky dnes v Lucemburku řeší síťové poplatky a zimu. Vysvětlujeme, co se vlastně stalo.

Evropská komise navrhla, aby počet emisních povolenek po roce 2030 klesal pomaleji a průmysl je dostával zdarma až do konce 30. let, nově ale jen výměnou za plány investic. Přidává i novou banku pro dekarbonizaci průmyslu. Zatím jde o návrh, o kterém rozhodnou Evropský parlament a státy EU. Vysvětlujeme, co z něj plyne pro Česko.

Evropský parlament podpořil tříletý odklad metanových povinností pro dovozce ropy, plynu a uhlí. Komise navrhovala jeden rok, Česko chtělo tři. Výjimka nemá platit pro paliva ze zemí pod sankcemi, tedy hlavně z Ruska. Dohodnout se teď musí s členskými státy, a to ideálně do ledna, kdy první povinnosti začínají.

Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko žádají Brusel o dočasnou výjimku, aby mohly průmysl při drahých energiích podpořit z kohezních fondů a Modernizačního fondu. Ty jsou dnes určené hlavně na investice. Karel Havlíček zároveň zmínil možnost zastropovat ceny elektřiny.

Dovozci ropy, plynu a uhlí by měli o rok víc času doložit, jak jejich dodavatelé mimo EU hlídají úniky metanu. Navrhla to Evropská komise po tlaku Česka a dalších států. Praha žádala tři roky, prošla francouzská varianta jednoho roku. Odklad ještě musí schválit Evropský parlament a Rada EU. Dopad na ceny paliv nikdo veřejně nevyčíslil.

Premiér Andrej Babiš má od vlády mandát prosazovat na summitu EU odklad emisních povolenek pro paliva a vytápění, které mají začít v roce 2028. Hranice 45 eur, kterou odmítá, není cenový strop. Je to spoušť, která uvolní víc povolenek z rezervy. Tu 9. října schválily i členské státy. Summit sám odklad rozhodnout nemůže, potřebná by byla novela směrnice.

Europoslanec Luděk Niedermayer kritizuje Povodí Vltavy, že v létě pouštělo na Prahu 40 kubíků za sekundu a vodou nešetřilo. Číslo stanoví český manipulační řád, ne evropská pravidla, a o výjimkách při suchu rozhoduje krajská komise. Ta ve středu povolila snížit odtok až na 20 kubíků.

Spojené státy do dubna povolily obchod s ruskou naftou. Europoslankyně Danuše Nerudová mluví o „krvavé ropě“. Do Evropy ale ruská nafta dál nesmí. Českým řidičům může pomoct nanejvýš nepřímo, pokud kvůli ní zlevní nafta na světovém trhu.

Europoslanec Ondřej Dostál označil energetickou politiku EU za sebesabotáž. Evropský průmysl opravdu platí za elektřinu víc než dvakrát tolik co americký. Velkou část účtu ale tvoří dovážený plyn a v Česku také drahé sítě, které reguluje český úřad, ne Brusel.

Tomio Okamura v debatě CNN Prima tvrdil, že nás Brusel nutí stavět v akceleračních zónách větrníky. Evropská směrnice ale ukládá vymezit zóny a technologii nechává na státech. Že jsou české zóny z 95 procent pro vítr, schválila vláda ANO, SPD a Motoristů. V pátek a v sobotu o větrnících hlasuje v referendech zhruba dvacet obcí.

Od ledna do srpna 2026 bylo v Česku bateriových jen 6,96 procenta nových osobních aut, v Evropské unii 21,7 procenta. Europoslanec Luděk Niedermayer k tomu přidal nizozemské pokusy, v nichž auto elektřinu do sítě také vrací. Ty se týkají osobních a sdílených vozů, ne kamionů.

Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen 29. září v Dublinu řekl, že pověřil úředníky prověřit odklad části metanového nařízení týkající se dovozu fosilních paliv. Řeč je o zhruba jednom roce a o datech účinnosti, ne o hotovém zákoně. Ministr průmyslu Karel Havlíček to na síti X rámoval jako úspěch české iniciativy, za kterou stojí zhruba dvacet států. Pro české importéry a chemii zatím platí původní kalendář, dokud Komise nepředloží text a dokud ho neschválí Parlament s Radou.

Kabinet schválil Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu a z původně uvažovaných 2685 km² akceleračních oblastí zbývá 297 km². Teoreticky to má zrychlit povolování větrníků a solárů. V Německu vítr vyrábí asi třetinu elektřiny, u nás zhruba procento. Zóna ale není stavební povolení.

Europoslanec Jan Farský srovnává přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně s flotilou 50 tisíc Škod Enyaq. U kapacity v gigawatthodinách to sedí řádově. U výkonu a u reálného V2G (vehicle-to-grid, auto dodává proud do sítě) už ne. Luděk Niedermayer doplňuje: v části EU se elektřina z auta obchoduje, u nás chybí hotový balíček tarifů, měření a agregátora. Odlišujeme od dřívějšího článku o Renaultu Power V2G, tentokrát jde o flexibilitu sítě, ne o marketing jednoho modelu.

Stojíte doma, auto je v garáži. V části EU už nemusí jen čekat: může dodávat proud do sítě a majiteli se to projeví na účtu. V Česku zatím chybí hotová pravidla i tarif, který by to uměl zúčtovat.

Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové Unie od začátku konfliktu kolem Hormuzského průlivu doplatila za fosilní dovoz navíc 90 miliard eur, aniž by přibyla „jediná molekula energie“. Pro Česko to znamená vyšší ceny ropy a plynu na světových trzích, které se přenášejí do dopravy, průmyslu a se zpožděním do inflace.

Evropský parlament schválil silnější „cenovou brzdu“ u budoucího systému emisních povolenek ETS2, který od roku 2028 zdraží fosilní paliva v domácnostech a autech. Europoslankyně Nerudová mluví o čtvrtině levnější budoucí povolence. Oficiální texty ale takové číslo neuvádějí.

Druhý evropský trh s povolenkami má zahrnout budovy a silniční dopravu. Česko k tomu dostane peníze ze Sociálního klimatického fondu. Kolik přesně domácnost zaplatí, závisí na ceně povolenky a na tom, čím topí.