Předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura ve středeční superdebatě lídrů na CNN Prima NEWS řekl, že SPD je proti „dvousetmetrovým větrným elektrárnám“. Nechce, „aby lidem klesaly ceny nemovitostí“, a chce posílit jádro. Lidi podle svých slov nechce nutit k tomu, že „v akceleračních zónách musí být větrné elektrárny, protože nás k tomu Brusel nutí a ti z bývalé vlády tomu servilně kývají“.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL, EPP) mu ve čtvrtek ráno odpověděl na síti X: „Jádro ano. Ale dělat z větru nepřítele energetické bezpečnosti je falešné dilema.“ Podle něj s kombinací jádra a obnovitelných zdrojů počítá i vládní strategie.

Obojí jsou politické výroky. Ověřit se dají v textu evropské směrnice a v českých úředních dokumentech. A spěchá to: v pátek a v sobotu o větrnících rozhodují v místních referendech obyvatelé zhruba dvaceti obcí.

Co směrnice opravdu požaduje

Akcelerační zóny zavedla revidovaná směrnice o obnovitelných zdrojích, známá jako RED III. Její článek 15c ukládá státům, aby do 21. února 2026 přijaly plány, které vymezí oblasti pro rychlejší povolování. A to „pro jeden nebo více druhů obnovitelných zdrojů energie“.

Směrnice tedy chce zóny. Nepředepisuje, že v nich musí být vítr. Stát si může vybrat jen slunce, jen vítr, nebo obojí. O velikosti zón rozhoduje také stát. Má jen usilovat o to, aby jejich celková rozloha byla „významná“.

V zóně má povolení trvat zpravidla nejvýš dvanáct měsíců. Zóny se mají vyhnout lokalitám Natura 2000 a chráněným územím. Nikoho nenutí stavět. Jen zkracují cestu projektu, který si někdo sám připraví.

Nad tím stojí společný unijní cíl: v roce 2030 má podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie v EU dosáhnout nejméně 42,5 procenta. Národní příspěvek si každý stát píše do svého energetického plánu. Česko v prosinci 2024 slíbilo 30,1 procenta. Evropská komise přitom v doporučení chtěla nejméně 33 procent. Za rok 2024 mělo Česko podle ministerstva životního prostředí 19,21 procenta.

Proč jsou české zóny hlavně větrné

Vláda Andreje Babiše 27. července schválila Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu. Podle ministerstva pro místní rozvoj vymezuje 61 akceleračních oblastí o rozloze 297 kilometrů čtverečních, tedy asi 0,38 procenta území. Na vítr z toho připadá 284 kilometrů čtverečních, na fotovoltaiku 13. Zóny platí od 25. srpna, tedy půl roku po termínu ze směrnice.

Že je přes 95 procent plochy určeno pro vítr, nenařídil Brusel. Je to výsledek českého postupu. Celostátní zóny šlo podle ministerstva životního prostředí vymezit jen pro větrné a fotovoltaické elektrárny, protože jen pro ně má Česko v Politice územního rozvoje takzvané nezbytné oblasti. Směrnice chce zóny přednostně na střechách, parkovištích a zastavěných plochách. Jednotlivé střechy ale celostátní plán podle ministerstva neobsáhne.

Vládu tvoří ANO, SPD a Motoristé. SPD v ní má tři ministry. Původní, mnohem větší návrh se 2685 kilometry čtverečními připravovala Fialova vláda. Ta také předložila zákon a vyjednala závazek v Národním plánu obnovy. Současný kabinet plochu zmenšil na jedenáct procent. Ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) to podle ČT24 nazval „minimalistickou variantou“.

Okamura mluví o dvousetmetrových větrnících. V řadě českých zón ale platí výškový strop 185 metrů, v oblasti Kryštofovy Hamry dokonce 160 metrů, upozornil server oEnergetice. Moderní turbíny bývají vysoké 200 až 270 metrů.

Kde Brusel skutečně tlačí

Tlak z Bruselu existuje. Směrnice je závazná a zóny Česko vymezit muselo. Nejtvrdší páka jsou ale peníze, ne technologie. Vymezení zón je jedním z milníků Národního plánu obnovy, který si Česko samo vyjednalo. Podle serveru EkoNews se Česko zavázalo k zónám s potenciálem nejméně tří gigawattů.

Ministerstvo pro místní rozvoj varovalo, že by Česko při nesplnění mohlo přijít až o 25 miliard korun. ČTK a EkoNews uváděly, že přímo na zóny je navázáno devět až deset miliard. Zda Komise „minimalistickou“ mapu uzná, se teprve ukáže. Posoudí ji, až Česko požádá o platbu.

Peníze z plánu obnovy chtěl i Okamura. Po květnové koaliční radě řekl ČTK: „Na jednu stranu nechceme tady ty dvěstěmetrové větrníky a nechceme tím zahltit krajinu. Na druhou stranu je tady Národní plán obnovy, kde jsou alokované finanční prostředky.“

Konkrétní střet nastal v červnu. Poslanec Filip Turek (za Motoristy) navrhl, aby obce mohly hranici zóny posunout nejméně 900 metrů od bydlení. Bližší větrník by potřeboval souhlas zastupitelstva. Ve druhém čtení se ale k návrhu nepřihlásil. Podle jeho slov Komise varovala, že by Česku zablokovala peníze, a rozhodla o tom koaliční rada, psaly Seznam Zprávy. Varování Komise známe jen z Turkova podání.

Co zóna znamená pro obec

V jednom bodě má Okamurova obava reálný základ. Akcelerační oblast celostátního významu mohla podle ministerstva životního prostředí vzniknout i bez souhlasu obce. Obce mohly podávat připomínky. Zóna je pak pro jejich územní plán závazná. Je to ale volba českého zákona, který zóny svěřil vládě. Směrnice nechává na státech, který úřad zóny vymezí.

Zóna přitom není stavební povolení. Investor musí mít pozemky, doložit hlukové studie, posouzení blikání stínů a další podklady. Obce a vlastníci zůstávají účastníky řízení. Větrníky i solární parky se dál mohou stavět i mimo zóny, jen bez zrychleného režimu.

Obec, kde se točí větrná elektrárna, dostává podle nového zákona poplatek 50 korun z každé vyrobené megawatthodiny. Výši může vyhláškou upravit. Při výrobě 10 tisíc megawatthodin za rok to dělá půl milionu korun.

Referenda o víkendu

Volební místnosti budou otevřené v pátek 9. října od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin. Kromě komunálních voleb a prvního kola senátních voleb se v řadě obcí hlasuje i o větrnících.

Podle analýzy Svazu moderní energetiky, kterou 29. září převzala ČTK, mělo jít o 19 referend a až 81 turbín o výkonu 450 megawattů. Aktualizace z 7. října na serveru Obnovitelně uvádí 20 obcí v sedmi krajích a až 87 turbín s výkonem kolem 480 megawattů. Přibyly Kožlany na Plzeňsku, Maršov u Úpice hlasování odložil. Dnes je v Česku v provozu zhruba 220 větrných elektráren s výkonem necelých 380 megawattů.

Hlasuje se například v Kralovicích, Žihli a Měčíně na Plzeňsku, ve čtyřech obcích na Svitavsku, v Horním Benešově, Starých Heřminovech a Zátoru na Bruntálsku nebo v Kačicích na Kladensku. Z dosavadních 84 hlasování se pro výstavbu vyslovila zhruba třetina obcí.

Referenda vyhlašují samy obce, často na základě petice obyvatel. Platná jsou při účasti nejméně 35 procent voličů. Závazná, když pro odpověď hlasuje víc než polovina zúčastněných a zároveň nejméně čtvrtina všech oprávněných voličů, stanoví zákon o místním referendu. Výsledek zavazuje orgány obce, ne investora ani stavební úřad.

Jádro i vítr v plánech státu

Zdechovského věta o vládní strategii odpovídá dokumentům. Energetický plán z prosince 2024 počítá s tím, že jádro bude do roku 2030 vyrábět kolem 44 procent elektřiny a obnovitelné zdroje 28 procent, uvedlo ministerstvo průmyslu. Hospodářská strategie Babišovy vlády chce podle Energie 21 umožnit do roku 2030 nejméně 10 gigawattů nových obnovitelných zdrojů.

Na nové jádro se navíc čeká. První nový blok v Dukovanech má být podle ministra Havlíčka zprovozněn v roce 2036, psal e15. Vítr dnes v Česku vyrábí zhruba procento elektřiny, jak jsme psali v září.

Obava o ceny domů má oporu v zahraničních datech. Efekt je ale lokální. Německý institut RWI v roce 2019 spočítal, že rodinný dům do jednoho kilometru od větrníku má nabídkovou cenu v průměru o 7,1 procenta nižší. Novější studie téhož institutu s daty do roku 2021 našla pokles 1,8 až 1,9 procenta, který za třemi kilometry mizí. Česká data k tomu chybějí.

Zdroje

Tomio Okamura v superdebatě CNN Prima NEWS, záznam na X, 7. 10. 2026: https://x.com/CNNPrima/status/2107946681723474046

Tomáš Zdechovský na X, 8. 10. 2026: https://x.com/TomasZdechovsky/status/2108077718696779835

Směrnice (EU) 2023/2413 (RED III), EUR-Lex: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32023L2413

Doporučení Komise k návrhu NKEP Česka, EUR-Lex: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:32024H0603

MMR, Vláda schválila Změnu č. 2 ÚRP, 27. 7. 2026: https://mmr.gov.cz/cs/ostatni/web/novinky/vlada-schvalila-zmenu-c-2-uzemniho-rozvojoveho-pla

MŽP, Akcelerační oblasti, často kladené dotazy: https://www.mzp.gov.cz/cz/agenda/akceleracni-oblasti/casto-kladene-dotazy

MŽP, Obnovitelné zdroje energie (NKEP 30,1 %, rok 2024 19,21 %): https://www.mzp.gov.cz/cz/agenda/klima-a-energetika/udrzitelna-energetika-a-doprava/obnovitelne-zdroje-energie

ČT24, Vláda zmenšila plochu pro akcelerační zóny, 27. 7. 2026: https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/ekonomika/vlada-zmensila-plochu-pro-akceleracni-zony-na-vystavbu-vetrnych-elektraren-375995

oEnergetice, výškové limity v akceleračních oblastech, 5. 10. 2026: https://oenergetice.cz/vetrne-elektrarny/vetrne-elektrarny-s-vetsimi-rotory-maji-zvysit-vyrobu-v-cesku-je-mohou-brzdit-vyskove-limity

EkoNews / oEnergetice, Brusel může české zóny odmítnout, 24. 8. 2026: https://oenergetice.cz/en/renewable-energy/brussels-may-reject-czech-acceleration-zones-three-gigawatts-fit-into-renewable-energy-areas-only-on-paper

ČTK / České noviny, Koaliční rada o akceleračních zónách, 14. 5. 2026: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2825544

Seznam Zprávy, Turek a pozměňovací návrh k větrníkům, 12. 6. 2026: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-navrhl-jsem-zakon-ale-nehlasujte-pro-nej-turek-poprve-promluvil-308394

EnviWeb / ČTK, Turek nebude prosazovat větší odstup větrníků, 7. 6. 2026: https://www.enviweb.cz/133463

ČTK / České noviny, rekordních 19 referend o větrných elektrárnách, 29. 9. 2026: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/2880481

Obnovitelně, hlasovat se bude ve 20 obcích, 7. 10. 2026: https://www.obnovitelne.cz/clanek/4888/cesko-ceka-rekordni-souboj-o-vetrniky-hlasovat-se-bude-ve-20-obcich

Zákon č. 22/2004 Sb., o místním referendu (§ 48 a 49): https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2004-22

Ministerstvo vnitra, Volby do zastupitelstev obcí a Senátu 2026: https://mv.gov.cz/clanek/volby-do-zastupitelstev-obci-a-senatu-2026.aspx

MPO, aktualizace Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu, 18. 12. 2024: https://mpo.gov.cz/cz/rozcestnik/pro-media/tiskove-zpravy/vlada-schvalila-aktualizaci-vnitrostatniho-planu-v-oblasti-energetiky--duraz-klade-na-rozvoj-jadra-a-obnovitelnych-zdroju--285232/

Energie 21, Hospodářská strategie a obnovitelné zdroje, 18. 2. 2026: https://energie21.cz/hospodarska-strategie-chce-rychly-rozvoj-oze-konkretni-opatreni-ale-chybi/

e15 / ČTK, Dukovany: první blok v roce 2036, 16. 2. 2026: https://www.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/jaderny-megaprojekt-dukovany-pokracuje-podle-planu-prvni-blok-ma-bezet-v-roce-2036-1430883

RWI, Windräder lassen Immobilienpreise sinken, 21. 1. 2019: https://idw-online.de/en/news709215

Heuer, Sommer (RWI), Distance and intensity effects of renewable energy on property prices, 2025: https://ideas.repec.org/p/zbw/rwirep/319072.html

Eudopady, akcelerační zóny a podíl větru, 26. 9. 2026: https://www.eudopady.cz/clanek/vlada-nechala-akceleracnim-zonam-pro-vitr-11-puvodni-plochy-elektriny-z-vetru-ma