Korejci hledají nového stavitele Dukovan. Náhrada za Daewoo má být hotová do července 2027

Česko chce z unijního nařízení o síťových poplatcích vyškrtnout daňový článek 18c. Doma ERÚ navrhl domácnostem a drobným firmám zdražení sítí v průměru o 2,8 %, z 2 306,99 na 2 371,48 Kč za megawatthodinu bez DPH. Domácnost se 3 MWh zaplatí podle našeho výpočtu asi o 190 Kč víc bez DPH, s DPH zhruba o 235 Kč.

Cena plynu na evropském trhu ve středu krátce přesáhla 100 eur za megawatthour, poprvé od prosince 2022. Zdaleka to není úroveň tehdejší krize, přesto jde o signál, který se dřív nebo později promítne do faktur. Ministři energetiky dnes v Lucemburku řeší síťové poplatky a zimu. Vysvětlujeme, co se vlastně stalo.

Evropská unie hledá, kde vzít peníze na ukrajinský rozpočet a obranu v roce 2027. Rýsuje se další společná půjčka až 45 miliard eur, za kterou by ručil rozpočet EU. Česko se chce z garancí stejně jako loni vyvázat. Vysvětlujeme, jak mechanismus funguje a co by výjimka znamenala.

Ministři zemědělství EU schválili společný postoj k zemědělské politice po roce 2027. Nejcitlivější otázku pro Česko, strop a postupné krácení plateb pro velké podniky, ale nechali na jednání o rozpočtu EU 2028 až 2034. Vysvětlujeme, jak mají nové platby fungovat a proč na tom české zemědělství tolik záleží.

Evropská komise navrhla, aby počet emisních povolenek po roce 2030 klesal pomaleji a průmysl je dostával zdarma až do konce 30. let, nově ale jen výměnou za plány investic. Přidává i novou banku pro dekarbonizaci průmyslu. Zatím jde o návrh, o kterém rozhodnou Evropský parlament a státy EU. Vysvětlujeme, co z něj plyne pro Česko.

Evropská komise chce od ministerstva průmyslu do dvou měsíců vysvětlení k dotaci 100 milionů korun pro pekárnu z koncernu Agrofert. Ptá se, zda peníze šly jen z českého rozpočtu a jaké finanční opravy stát udělal. Soud s pekárnou a dvěma lidmi začne 9. listopadu. O vině zatím nerozhodl.

Sněmovna v noci na sobotu poslala do dalšího kola novelu, podle níž mají Českou televizi a Český rozhlas místo poplatků platit stát. Opozice se chce obrátit i na Evropskou komisi. Evropský akt o svobodě médií financování z rozpočtu nezakazuje, žádá ale, aby bylo přiměřené, udržitelné a předvídatelné. Vysvětlujeme, co z toho plyne a co může Komise udělat.

Evropský parlament podpořil tříletý odklad metanových povinností pro dovozce ropy, plynu a uhlí. Komise navrhovala jeden rok, Česko chtělo tři. Výjimka nemá platit pro paliva ze zemí pod sankcemi, tedy hlavně z Ruska. Dohodnout se teď musí s členskými státy, a to ideálně do ledna, kdy první povinnosti začínají.

Rada EU a Evropský parlament se předběžně dohodly na nižších kapitálových požadavcích pro bezpečné sekuritizace. Banky tak mají uvolnit kapitál na nové úvěry. Vysvětlujeme, co sekuritizace je a co se mění. A proč podle našeho výkladu přímý dopad na české hypotéky bude malý: tuzemské banky mají víc vkladů než úvěrů a sazby hypoték určují hlavně trhy.

Sněmovna dnes v prvním čtení projednává rozpočet na rok 2027 se schodkem 386 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová tvrdí, že Česko má deficit výrazně pod všemi sousedy. Ověřili jsme to. V procentech HDP to platí, ale ministerstvo srovnává české číslo očištěné o obranu s neočištěnými čísly sousedů. Ve srovnatelném měřítku je náskok před Německem a Rakouskem malý.

Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko žádají Brusel o dočasnou výjimku, aby mohly průmysl při drahých energiích podpořit z kohezních fondů a Modernizačního fondu. Ty jsou dnes určené hlavně na investice. Karel Havlíček zároveň zmínil možnost zastropovat ceny elektřiny.

Premiér Andrej Babiš v nedělním videu řekl, že Česko ETS2 nezavede, i kdyby ho EU neodložila. Směrnice ale platí. Vysvětlujeme, jak postupuje Komise, v jaké fázi je řízení s Českem a o jaké peníze by stát mohl přijít.

Průměrná sazba nových hypoték vzrostla od března ze 4,43 na 5,1 procenta, přestože banky mají podle ČNB přes 200 miliard korun kapitálu nad požadavky. Vysvětlujeme, co sazby určuje a proč Česko sleduje plán Komise na řízení kapitálu v přeshraničních bankovních skupinách.

Francie a Německo navrhují, aby emise nových aut po roce 2035 klesly o 90 procent místo 100 procent, a to bez povinného vyrovnání zbytku. Výměnou chtějí přísnější evropskou preferenci u součástek. Zatím jde o návrh dvou vlád, ne o platné právo.

Česko spolu s dalšími státy V4, Itálií a Řeckem prosadilo do závěrů summitu EU výzvu Komisi, aby znovu posoudila dopady emisních povolenek na paliva a vytápění. Lídři také chtějí urychlit úpravu rezervy povolenek. Odklad systému ETS2 do roku 2030 se do textu nedostal, proti bylo mimo jiné Německo. Start v roce 2028 tak zatím platí.

Dovozci ropy, plynu a uhlí by měli o rok víc času doložit, jak jejich dodavatelé mimo EU hlídají úniky metanu. Navrhla to Evropská komise po tlaku Česka a dalších států. Praha žádala tři roky, prošla francouzská varianta jednoho roku. Odklad ještě musí schválit Evropský parlament a Rada EU. Dopad na ceny paliv nikdo veřejně nevyčíslil.

Po jednání ministrů v Lucemburku Česko oceňuje, že irský návrh rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 škrtá kohezi a zemědělství jen málo. Má ale výhrady k novým vlastním zdrojům, hlavně k odvodu 30 procent výnosů z emisních povolenek do rozpočtu EU. Rozhodnutí nepadlo, ve čtvrtek o rozpočtu jednají lídři.

Premiér Andrej Babiš má od vlády mandát prosazovat na summitu EU odklad emisních povolenek pro paliva a vytápění, které mají začít v roce 2028. Hranice 45 eur, kterou odmítá, není cenový strop. Je to spoušť, která uvolní víc povolenek z rezervy. Tu 9. října schválily i členské státy. Summit sám odklad rozhodnout nemůže, potřebná by byla novela směrnice.

Irské předsednictví navrhuje, aby EU v letech 2028 až 2034 utratila 1,622 bilionu eur. To je o 141 miliard méně, než chtěla Komise. Koheze a zemědělství by ztratily 3 procenta, konkurenceschopnost a obrana 13 procent. Jde o vyjednávací návrh. Tento týden o něm jednají ministři a lídři. Kolik by dostalo Česko, zatím známo není.

Europoslanec Luděk Niedermayer kritizuje Povodí Vltavy, že v létě pouštělo na Prahu 40 kubíků za sekundu a vodou nešetřilo. Číslo stanoví český manipulační řád, ne evropská pravidla, a o výjimkách při suchu rozhoduje krajská komise. Ta ve středu povolila snížit odtok až na 20 kubíků.

Spojené státy do dubna povolily obchod s ruskou naftou. Europoslankyně Danuše Nerudová mluví o „krvavé ropě“. Do Evropy ale ruská nafta dál nesmí. Českým řidičům může pomoct nanejvýš nepřímo, pokud kvůli ní zlevní nafta na světovém trhu.

Europoslanec Ondřej Dostál označil energetickou politiku EU za sebesabotáž. Evropský průmysl opravdu platí za elektřinu víc než dvakrát tolik co americký. Velkou část účtu ale tvoří dovážený plyn a v Česku také drahé sítě, které reguluje český úřad, ne Brusel.

Tomio Okamura v debatě CNN Prima tvrdil, že nás Brusel nutí stavět v akceleračních zónách větrníky. Evropská směrnice ale ukládá vymezit zóny a technologii nechává na státech. Že jsou české zóny z 95 procent pro vítr, schválila vláda ANO, SPD a Motoristů. V pátek a v sobotu o větrnících hlasuje v referendech zhruba dvacet obcí.

Swiss Life Hypoindex na začátku října ukázal průměrnou nabídkovou sazbu 5,79 procenta, nejvýše od ledna 2024. Proč sazby rostou, i když ČNB drží repo na 3,75 procenta. A co s tím má inflace, swapy a státní dluh.

Ministryně financí Alena Schillerová připustila, že se vláda zvýšení některých daní nevyhne, přestože v programovém prohlášení slíbila opak. Zároveň chce poslat každému důchodci jednorázově 2 000 korun. Co je už schválené, co je jen úvaha a jak to vypadá vedle schodku 386 miliard.

Americký federální dluh přesáhl 40 bilionů dolarů a Čína dál prohlubuje schodky. Výnosy světových dluhopisů jdou nahoru a s nimi i účet, který za své dluhy platí Česko.

Od soboty nesmí pumpa v Polsku vzít za litr benzinu 95 víc než 6,73 zlotého. Při pátečním kurzu ČNB je to 37,61 Kč. Český strop na stejné dny je 45,97 Kč. Číslo 36,50 Kč je přepočet europoslance Tomáše Zdechovského, ne úřední cena.

Od ledna do srpna 2026 bylo v Česku bateriových jen 6,96 procenta nových osobních aut, v Evropské unii 21,7 procenta. Europoslanec Luděk Niedermayer k tomu přidal nizozemské pokusy, v nichž auto elektřinu do sítě také vrací. Ty se týkají osobních a sdílených vozů, ne kamionů.

Po červencové pokutě €460 mil. za zvýhodňování vlastních služeb ve vyhledávání Google od 8. září 2026 přeuspořádal výsledky v Evropském hospodářském prostoru. Nahoře jsou srovnávače a online cestovky, přímí poskytovatelé mají vlastní blok vedle nich a z carouselu zmizely real-time ceny. Firma mluví o největším propadu kvality Search za 29 let. Komise trvá na rovné prominenci a volbě mezi zprostředkovatelem a přímým prodejcem. Washington Post a průmyslová asociace CCIANET to rámují jako „vlastní gól“ a boomerang „Brussels Effect“. Český europoslanec Tomáš Kubín to 2. října retweetuje.

29. září 2026 skončil šestý politický trialog k nařízení proti sexuálnímu zneužívání dětí online (CSAR, Chat Control 2.0) bez politické dohody o širokém skenování privátních chatů. Irské předsednictví chtělo balík včetně „search plans“. Vyjednávací tým Evropského parlamentu držel mandát cílené detekce. Advocacy mluví o „zablokování“. Český europoslanec Tomáš Kubín upozorňuje: šlo o uzavřený trialog, ne o hlasování pléna, a listopad může pozici ještě posunout.

Eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen 29. září v Dublinu řekl, že pověřil úředníky prověřit odklad části metanového nařízení týkající se dovozu fosilních paliv. Řeč je o zhruba jednom roce a o datech účinnosti, ne o hotovém zákoně. Ministr průmyslu Karel Havlíček to na síti X rámoval jako úspěch české iniciativy, za kterou stojí zhruba dvacet států. Pro české importéry a chemii zatím platí původní kalendář, dokud Komise nepředloží text a dokud ho neschválí Parlament s Radou.

Ondřej Krutílek (ODS/ECR) oznámil, že ve výboru Evropského parlamentu pro průmysl, výzkum a energetiku přechází z zástupce frakčního koordinátora na hlavní koordinátorskou pozici. Ve stejných dnech hájí pražskou agenturu EUSPA a připomíná návrh třinácti států včetně Česka na „rok“ věnovaný spíš provádění a zjednodušování stávajících pravidel než nové vrstvě předpisů. Jde o tři různé páky, frakční, agenturní a mezivládní. Žádná z nich sama o sobě nestaví české veto.

Europoslanec Luděk Niedermayer v neděli večer 27. září 2026 na X zopakoval, že důvody, proč by Česko nemělo platit eurem, hledá čím dál hůř. V červnu v Českém rozhlasu vyčíslil „neeuro“ na desítky miliard korun ročně navíc u státního dluhu a popsal únik firem do eurových úvěrů. Tržní spread českých a německých desetiletých dluhopisů dnes činí zhruba 1,7 procentního bodu; podíl cizoměnových bankovních úvěrů nefinančním podnikům se podle ČNB pohybuje kolem poloviny. Odhady MEP oddělujeme od oficiálních čísel MF a ČNB, a od politických argumentů proti euru.

Ratingová agentura S&P Global Ratings v pátek večer 25. září 2026 posunula výhled českého státního ratingu ze stabilního na pozitivní. Samotné hodnocení AA− v cizí měně a AA v korunách se nemění. Agentura oceňuje odolnost ekonomiky a relativně nízký dluh, zároveň ale počítá s vyššími schodky. Den předtím Národní rozpočtová rada označila veřejné finance za neudržitelné. Domácí politika zprávu rozdělila.

Kabinet schválil Změnu č. 2 Územního rozvojového plánu a z původně uvažovaných 2685 km² akceleračních oblastí zbývá 297 km². Teoreticky to má zrychlit povolování větrníků a solárů. V Německu vítr vyrábí asi třetinu elektřiny, u nás zhruba procento. Zóna ale není stavební povolení.

Europoslanec Jan Farský srovnává přečerpávací elektrárnu Dlouhé stráně s flotilou 50 tisíc Škod Enyaq. U kapacity v gigawatthodinách to sedí řádově. U výkonu a u reálného V2G (vehicle-to-grid, auto dodává proud do sítě) už ne. Luděk Niedermayer doplňuje: v části EU se elektřina z auta obchoduje, u nás chybí hotový balíček tarifů, měření a agregátora. Odlišujeme od dřívějšího článku o Renaultu Power V2G, tentokrát jde o flexibilitu sítě, ne o marketing jednoho modelu.

Europoslanec Luděk Niedermayer varuje, že při dnešních sazbách a rostoucím dluhu může stát na úrocích platit až kolem 200 miliard korun ročně, peníze, které zmizí dřív, než zbydou na školy, silnice nebo obranu. Oficiální obsluha dluhu je zatím nižší: loni skoro 98 miliard, v rozpočtu 2026 asi 110, v návrhu na 2027 už kolem 130. Schodek 386 miliard na rok 2027 je podle něj kosmetika; jádro je díra v příjmech a dluhová spirála. Čísla MF a ČSÚ oddělujeme od politických soudů.

Europoslanec Luděk Niedermayer jako vedoucí delegace daňového výboru EP popisuje jednání v USA: globální minimální daň korporací, obnovu digi agendy a americký deficit kolem 6 % HDP. OECD a EU už mají hotový mechanismus, Pillar 2 a českou dorovnávací daň. USA si prosadily „obdobný“ režim vedle globálních pravidel. Digitální daň (Amount A) jako multilaterální smlouva zatím nestojí. Pro českou dceřinou firmu velké skupiny to není abstraktní summit, jde o to, kdo vybere top-up a kolik z něj uvidí státní rozpočet.

Ve střednědobém výhledu Ministerstva financí klesají plánované výdaje na sociální služby z téměř 29 miliard v roce 2027 na 2,3 miliardy v roce 2029. Europoslanec Tomáš Zdechovský na to upozornil; čísla v tabulkách sedí. Nejde o důchody ani o dávky, ale o pečovatelské a pobytové služby. Výhled není hotový rozpočet, bez jasného plánu, kdo výpadek doplní, by se tlak přesunul na kraje, obce a rodiny.

Stojíte doma, auto je v garáži. V části EU už nemusí jen čekat: může dodávat proud do sítě a majiteli se to projeví na účtu. V Česku zatím chybí hotová pravidla i tarif, který by to uměl zúčtovat.

Dnes stačí e-mail a přezdívka. Německý kancléř Friedrich Merz (CDU) chce, abyste na sítích vystupovali pod skutečným jménem. Český europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) nabízí měkčí cestu: přezdívku ano, ale za účtem ověřený člověk. Pro běžného uživatele jde o to, jestli budete muset dát platformě občanku, a jestli se zároveň sníží počet botů.

Podle předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové Unie od začátku konfliktu kolem Hormuzského průlivu doplatila za fosilní dovoz navíc 90 miliard eur, aniž by přibyla „jediná molekula energie“. Pro Česko to znamená vyšší ceny ropy a plynu na světových trzích, které se přenášejí do dopravy, průmyslu a se zpožděním do inflace.

Premiér Andrej Babiš na pražském summitu navrhl společný evropský systém „Euro Patriot“. Europoslanec Jan Farský upozornil, že podobný program Freyja už běží, a Česká republika mezi zakladateli není. Pro české firmy jde o to, kdo sedí u stolu, kde se dělí dodávky.

Premiér ani vláda nestanovují úroky u hypoték. Sazby skládá cena peněz na trhu, riziko, marže bank a délka fixace. Krátkodobou cenu korunových peněz určuje Česká národní banka. Europoslanec Niedermayer to 17. září shrnul na X; níže oddělujeme jeho logiku od ověřitelných čísel.

Evropský parlament schválil silnější „cenovou brzdu“ u budoucího systému emisních povolenek ETS2, který od roku 2028 zdraží fosilní paliva v domácnostech a autech. Europoslankyně Nerudová mluví o čtvrtině levnější budoucí povolence. Oficiální texty ale takové číslo neuvádějí.

V Evropě leží suverénní rezervy ruské centrální banky u soukromých depozitářů. Unie z nich zatím používá hlavně mimořádné výnosy. O jistině rozhodují členské státy, ne jeden dopis z parlamentu.

České hypotéky se odvíjejí od sazeb ČNB, od inflace a od marží bank. Sazby ECB ovlivňují kurz a očekávání, splátky v korunách ale nesnižují automaticky.

Druhý evropský trh s povolenkami má zahrnout budovy a silniční dopravu. Česko k tomu dostane peníze ze Sociálního klimatického fondu. Kolik přesně domácnost zaplatí, závisí na ceně povolenky a na tom, čím topí.

Německo je největší trh pro český vývoz. Pokles zakázek ve strojírenství a v automotive se sem přelévá rychleji než do zemí s velkým domácím trhem.

Na hranici Unie se u vybraných komodit začíná účtovat podle emisí v zemi původu. Cílem je srovnat podmínky s unijní výrobou. Administrativa dopadne na dovozce, ceny mohou jít nahoru i ve stavebnictví.

Národní plán obnovy platí podle milníků, ne podle toho, že se peníze „přehoupnou“ do dalšího roku. Skluz mívají velké stavby, digitalizace povolování a renovace budov.

Společná zemědělská politika má posílit platbu na první hektary. V Česku je půda víc koncentrovaná než na západě Unie, takže přerozdělení se dotkne velkých podniků i menších farem.

Jak roste HDP na obyvatele, klesá nárok na kohezi. Příští víceletý rámec proto Česko posune blíž k zemím, které do společné kasy dávají víc, než berou.

K přijetí eura je potřeba splnit inflaci, dluh, úroky a kurz v ERM II. I pak musí vláda vstup chtít. Veřejnost je dlouhodobě opatrná kvůli cenám.

Euro 7 nakonec méně přitvrdilo výfuky a nově měří i brzdy a pneumatiky. Souběžně platí cíl, že od roku 2035 mají být nová auta v Unii bezemisní.

ECB cílí inflaci kolem dvou procent. V Česku často zůstávají výš položky, které se měří hůř: služby, bydlení a mzdy v těsném trhu práce.