Ministři zemědělství zemí EU se v pondělí 26. října v Lucemburku dohodli na společném postoji k zemědělské politice po roce 2027. Jde o takzvaný částečný obecný přístup, oznámila Rada EU. O nejcitlivější věci pro Česko, tedy o zastropování a postupném krácení plateb pro velké podniky, ale zatím nerozhodli. Odložili ji do jednání o příštím rozpočtu EU na roky 2028 až 2034.

Co znamená částečný obecný přístup

Obecný přístup je vyjednávací pozice Rady, tedy členských států. S ní půjdou do jednání s Evropským parlamentem. Zákon to není. Částečný je proto, že nepokrývá peníze a takzvané horizontální otázky, které se řeší v balíku víceletého rozpočtu EU, uvádí Rada.

Česko kompromis podpořilo. Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) ho podle ČTK označil za velmi dobrý. Spolu se Slovenskem k němu ale připojil prohlášení s vlastními prioritami.

Jak mají platby fungovat

Komise v návrhu z července 2025 nahrazuje dnešní základní platbu na hektar novou degresivní podporou příjmu na plochu. Zkratka zní DABIS. Degresivní znamená, že čím vyšší je nárok, tím víc se krátí každé další euro.

Rada do DABIS přidala možnost redistributivní platby. Ta posílá víc peněz na první hektary podniku, podobně jako dnešní redistributivní platba. Státy budou také muset určit, kdo je aktivní zemědělec, tedy kdo na podporu má nárok. Definici si ale přizpůsobí samy.

Jednu věc Rada oproti Komisi změnila výrazně. Komise chtěla, aby lidé v důchodu nejpozději od roku 2032 platbu na plochu nedostávali. Podle textu Rady (dokument ST 14484/26) o tom rozhodne každý stát sám. Česko povinné ukončení dlouhodobě odmítalo jako diskriminační.

Strop a krácení plateb

Komise navrhla dvě brzdy. První je degresivita. Část platby mezi 20 000 a 50 000 eur ročně se krátí o 25 %, část mezi 50 000 a 75 000 eur o 50 % a vše nad 75 000 eur o 75 %. Druhá brzda je strop 100 000 eur na zemědělce a rok. U skupin firem se má strop počítat za všechny podniky, které ovládá jedna osoba.

Podle našeho výpočtu by podnik s nárokem 100 000 eur po krácení dostal zhruba 61 000 eur. Strop by začal působit až u nároku kolem 255 000 eur. Vycházíme z toho, že se krátí jen část platby v daném pásmu, jak naznačuje znění návrhu.

V textu Rady zůstala tato čísla v hranatých závorkách. Pravidla pro degresivitu a strop se podle Rady stanoví až v jednání o rozpočtu. Dnešní pravidla jsou mírnější. Podle nařízení 2021/2115 je krácení i strop pro státy dobrovolné a mzdové náklady lze odečíst.

Proč je to pro Česko důležité

České zemědělství stojí na velkých podnicích. Průměrný podnik hospodařil v roce 2023 na 106 hektarech, uvádí ČSÚ. Průměr EU byl 17,8 hektaru. Podniky od 50 hektarů obhospodařují v Česku i na Slovensku 92 % zemědělské půdy, nejvíc v EU, podle Eurostatu.

Přes 2,5 milionu korun ročně na přímých platbách dostává zhruba 1 750 subjektů z asi 30 000 žadatelů, sdělil Státní zemědělský intervenční fond Seznam Zprávám v roce 2025. Tyto podniky by se dostaly do pásem, ve kterých se podle návrhu Komise platba krátí. Samotný strop by podle našeho výpočtu zasáhl až mnohem větší příjemce. Mezi největšími příjemci jsou agroholdingy i družstva se stovkami drobných vlastníků. Kolik by Česko při konečných pravidlech skutečně ztratilo, zatím spočítat nejde. Nová podpora se počítá jinak než dnešní přímé platby.

Kdo co prosazuje

Ministerstvo zemědělství chce, aby strop a degresivita byly pro státy dobrovolné. Povinné zastropování by podle jeho dubnového stanoviska nejvíc zasáhlo regiony s největšími podniky a mohlo by ohrozit zaměstnanost na venkově. Šebestyán už v dubnu řekl, že návrh je „příliš striktní“, a zmínil i „odpočet mzdových nákladů u zastropování“.

Podle slovenského ministerstva zemědělství Česko a Slovensko před pondělním jednáním žádaly, aby se strop uplatňoval dobrovolně a hlavně na úrovni jednotlivých podniků. Komise naopak chce sčítat podniky jednoho vlastníka.

Poslanec Petr Bendl (ODS) na X napsal, že Šebestyán „odmítá sčítání firem patřících jednomu vlastníkovi“. Výslovně to ve stanoviscích ministerstva zemědělství, která jsme našli, nestojí. Nejblíž tomu je zmíněný požadavek uplatňovat strop hlavně na úrovni jednotlivých podniků. Podle Bendla to otevírá cestu k obcházení stropu rozdělením firmy. Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, Evropští konzervativci a reformisté) napsala, že „řešením je zastropování dotací a podpora menších farmářů“.

Co bude dál

Rada teď může začít jednat s Evropským parlamentem. Ten svůj postoj ještě nemá. Zpravodajem v zemědělském výboru je Norbert Lins (Evropská lidová strana), uvádí legislativní observatoř parlamentu.

O penězích rozhodne až dohoda o rozpočtu 2028 až 2034, kterou musí jednomyslně schválit všechny státy a souhlasit s ní musí i Evropský parlament. Předseda Evropské rady António Costa podle ČTK doufá, že se ji podaří uzavřít do konce roku. Teprve pak bude jasné, jestli strop a krácení budou povinné, dobrovolné, nebo vůbec.

Zdroje

Rada EU: tisková zpráva k SZP, 26. 10. 2026 Rada EU: text částečného obecného přístupu ST 14484/26 Evropská komise: návrh nařízení o SZP 2028–2034, COM(2025) 560 ČTK: Ministři se shodli na reformě zemědělské politiky, ČR kompromis podpořila Stálé zastoupení ČR při EU: Ministr Šebestyán: SZP musí být flexibilní MPRV SR: Ministri V4 pred zasadnutím AGRIFISH Seznam Zprávy: Zemědělci se bojí zastropování Eurostat: Farms and farmland in the European Union