Česká republika podle jarní konvergenční zprávy Evropské komise plní kritérium inflace, veřejného dluhu i úrokových sazeb. Nesplňuje jen kurzové kritérium, protože není v ERM II, a politický závazek vlády.

Debata se proto posunula od „jestli umíme“ k „jestli chceme“. Odpůrci eura argumentují, že české ceny potravin a služeb by po přijetí vyskočily jako v Chorvatsku. Stoupenci ukazují na Slovensko, kde se po 17 letech v eurozóně reálné mzdy srovnaly s Českem, a exportéři ušetří na zajištění kurzu.

ČNB v nové studii spočítala, že přínos eura pro české HDP by byl 0,3 až 0,6 % ročně díky nižším transakčním nákladům. Nákladem by byla ztráta samostatné měnové politiky v situaci, kdy je český cyklus občas jinde než německý.

Firmy sdružené v zaměstnavatelských svazech euro většinou chtějí. Průzkumy veřejného mínění ale dlouhodobě ukazují, že většina veřejnosti je proti. Bez změny nálady vláda referendum nesloží.

Praktický scénář, o kterém se mluví v kuloárech, je vstup do ERM II v roce 2028 a euro nejdříve v roce 2031. Do té doby bude koruna dál sloužit jako tlumič šoků — i jako zdroj nejistoty pro investory.