Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) v úterý 22. 9. 2026 ráno na síti X napsal, že vláda plánuje na sociální služby v roce 2027 téměř 29 miliard korun, v roce 2028 už jen 14–15 miliard a v roce 2029 pouhých 2,3 miliardy. Ptá se, kdo péči zaplatí, kraje, obce, nebo rodiny. Bez náhrady by podle něj hrozil „rozvrat celého systému“.

Politický alarm není totéž co tabulka. Tabulku jsme ověřili.

Co říkají oficiální čísla

V dokumentaci k návrhu státního rozpočtu na rok 2027 a ve střednědobém výhledu na léta 2028 a 2029 (Ministerstvo financí, publikováno 31. 8. 2026) je v kapitole 313, Ministerstvo práce a sociálních věcí u pododdílu 435 – Sociální služby v oblasti sociální péče uvedeno: 2027: 28,995 miliardy Kč 2028: 14,669 miliardy Kč 2029: 2,339 miliardy Kč

Zdechovského „téměř 29 / 14–15 / 2,3“ tedy odpovídá oficiálním řádkům. Stejná čísla citují Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) i Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR (OSZSP) po jednání tripartity a sociální tripartity v polovině září 2026.

Širší ukazatel kapitoly MPSV „neinvestiční nedávkové transfery“, z něj se mimo jiné financují i sociální služby, klesá z 43,027 mld. (2027) na 24,506 mld. (2028) a 10,257 mld. (2029). Ani tady nejde o důchody.

Důležité: střednědobý výhled není hotový rozpočet na roky 2028 a 2029. Každý rok se sestavuje znovu. Vláda 21. 9. 2026 schválila podobu rozpočtu 2027 se schodkem 386 mld. Kč; finální dokumentaci MF ještě dopracovává. Propad v pododdílu 435 ale v publikovaných tabulkách z 31. 8. 2026 je.

Co „sociální služby“ v rozpočtu nejsou

Pododdíl 435 není: starobní ani invalidní důchody (ty jsou v jiné položce, na rok 2027 přes 740 mld. Kč), příspěvek na péči (to je dávka vyplácená lidem, ne provozní dotace zařízení), podpory v nezaměstnanosti ani dávky hmotné nouze.

Pododdíl 435 podle rozpočtové skladby pokrývá výdaje na zařízení a činnosti podle zákona o sociálních službách, typicky domovy pro seniory, pečovatelskou službu, osobní asistenci, stacionáře a další služby sociální péče. Tedy to, co rodina řeší, když potřebuje pomoc doma nebo místo v domově.

Samostatně ve výhledu roste příspěvek na péči: 49,5 mld. (2027) → 50,5 mld. (2028) → 51,5 mld. (2029). Dávka klientům tedy ve výhledu nepadá. Padá položka, ze které stát skládá provozní dotace poskytovatelům.

Kdo péči platí dnes

Systém je od roku 2007 vícezdrojový. Zjednodušeně:

1. Stát dává dotace krajům (a Praze) a na vybrané nadregionální služby. Kraj je pak rozdělí poskytovatelům. Jde o nenárokový výdaj, každý rok se znovu rozhoduje, kolik bude v rozpočtu. 2. Kraje a obce doplácejí ze svých rozpočtů, plánují síť služeb a často zřizují vlastní zařízení. 3. Klienti platí úhrady za pobyt, stravu a péči v limitech úhradové vyhlášky. Část nákladů kryjí z příspěvku na péči.

Praktický příklad: dcera hledá místo v domově pro matku. Domov má náklady na pečovatelky, jídlo, energie. Část zaplatí matka (úhrada + příspěvek na péči). Část jde z krajské/státní dotace. Když státní řádek ve výhledu skoro zmizí a kraje to nedoplní, zůstane tlak na vyšší úhrady, kratší provoz, fronty, nebo na to, že péče zůstane na rodině.

V důvodové zprávě k rozpočtu 2027 MF uvádí, že na dotační řízení MPSV pro sociální služby je na rok 2027 rozpočtováno 30,0 mld. Kč. V pododdílu 435 je přitom 28,995 mld. Kč. Rozdíl přes miliardu korun odbory na sociální tripartitě 16. 9. 2026 výslovně žádaly vysvětlit. MF zároveň píše, že další vývoj výše těchto dotací je podmíněn novelou zákona o sociálních službách, kterou připravuje MPSV.

Je to škrt, přesun na kraje, nebo „prázdný“ výhled?

V publikovaných materiálech MF jsme nenalezli větu, která by říkala: „od roku 2029 péči platí kraje“ nebo „končí dočasný program X, proto 2,3 mld.“.

Co z dokumentů plyne: Dotace na sociální služby jsou nenárokové. Ve střednědobém výhledu se nenárokové položky často nevyplňují plnou budoucí potřebou, výhled pak vypadá dramaticky, i když politici počítají s každoročním „dofinancováním“. MF samo váže budoucí výši dotací na připravovanou novelu zákona č. 108/2006 Sb. Bez hotové reformy ve výhledu neukazuje stabilní trajektorii. V krajských materiálech (např. Vysočina) se u požadavků na státní dotace objevuje i výpadek individuálních projektů, tedy konec dočasného projektového financování, které dříve částečně krylo provoz. To je dílčí faktický tlak, ne celé vysvětlení propadu z 29 na 2,3 mld. Evropské peníze z OPZ+ / ESF+ (Operační program Zaměstnanost plus) slouží spíš k rozšiřování dostupnosti a projektům, ne jako náhrada za desítky miliard státní provozní dotace. Kraj Vysočina i dřívější kroky MPSV (přesměrování části OPZ+ do terénu v roce 2026) ukazují, že evropské zdroje jsou doplněk, ne páteř.

Fakt: propad v tabulce je. Fakt: výhled není závazný rozpočet 2029. Neověřeno z MF: že vláda už rozhodla o trvalém přesunu nákladů na kraje nebo rodiny. Politický názor (Zdechovský): bez náhrady hrozí rozvrat systému.

Odbory to čtou přísněji. ČMKOS označuje výhled bez zásadního vysvětlení za nevěrohodný a rizikový. OSZSP na tripartitě 17. 9. 2026 žádal garanci stabilního financování a varoval, že mechanický přenos výpadku na klienty by byl neúnosný. Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR (APSS) v průběhu roku 2026 opakovaně upozorňovala na letošní podfinancování a riziko omezování péče; specifickou reakci na řádek 2,339 mld. pro rok 2029 se k 22. 9. 2026 nepodařilo dohledat.

Co to znamená pro rodinu a kraj

Představte si kraj, který už teď skládá rozpočet pečovatelské služby z státní dotace, vlastních peněz a úhrad seniorů. V roce 2026 kraje i poskytovatelé řešili dofinancování a výpadky po skončení části projektů. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) na jaře 2026 s Asociací krajů řešil mimořádné posílení o 1,4 mld. Kč a mluvil o potřebě systémového řešení. MPSV zároveň chystá „velkou“ změnu dlouhodobé péče.

Pokud by se výhled 2029 naplnil bez náhrady, nestalo by se to najednou v jednom domově. Spíš by se zkrátila otevírací doba terénních služeb, prodloužily fronty na lůžka a zvedly tlaky na úhrady tam, kde to vyhláška dovolí. Regiony s vyšším podílem seniorů a slabšími obecními rozpočty by to pocítily dřív.

Co musí vláda říct nahlas

Zdechovský má pravdu v jednom: čísla si veřejnost všimne. Vláda a MPSV by měly odpovědět konkrétně:

1. Proč pododdíl 435 ve výhledu padá na 2,3 mld., je to technická rezerva, nebo politický záměr? 2. Jakou roli má novela zákona o sociálních službách a kdy bude mít jasné financování? 3. Kolik mají kraje a obce reálně doplácet, a z jakých daní? 4. Zůstanou úhrady klientů v limitech, které unesou průměrné důchody? 5. Co přesně nahradí případný konec projektového / evropského dofinancování?

Do té doby platí jednoduché rozdělení: tabulka MF existuje, vysvětlení chybí, alarm „rozvratu“ je politické hodnocení, ne hotová prognóza péče v roce 2029.