Friedrich Merz to opakuje od února 2026. V Trevru řekl: „Chci na internetu vidět skutečná jména. Chci vědět, kdo se tam vyjadřuje.“ Politici podle něj mluv s otevřeným hledím a totéž čeká od kritiků společnosti.

V polovině září 2026 to zopakoval na setkání Jugend forscht. Student se zeptal, jak to skloubit s ochranou informátorů a investigativní žurnalistiky. Merz na to přímo neodpověděl. Mluvil o botách, anonymních útocích a o tom, že u novin šlo jít k soudu, zatímco u anonymních účtů je těží najít autora.

Řekl také: „Prosím, nechoďte na mě s tou svobodou projevu.“ Americké „free speech“ označil za libertariánské a uvedl, že ho osobně nesdílí. Demokracie podle něj mus umět chránit lidi před nepravdivými informacemi a osobními útoky.

Politické tvrzení zní: konec anonymity chrání demokracii před boty a nenávistí. Ověřený stav je skromnější. Do 20. září 2026 není hotový německ zákon o Klarnamenpflicht, povinnosti skutečného jména. Na sjezdu CDU ve Stuttgartu v únoru 2026 strana tuto povinnost nepřijala; návrh šel k dalšímu projednání. Schválila se věková hranice 14 let pro sociální sítě s ověřením věku.

SPD je k povinnosti jmen kritická. Ministryně spravedlnosti Stefanie Hubigová (SPD) říká, že anonymita musí zůstat v zásadě možná. Preferuje model: identifikace platformě, veřejně přezdívka, třeba přes evropskou digitální peněženku identity.

Tomáš Zdechovský 19. a 20. září 2026 na X napsal, že chce „konec anonymity na sociálních sítích“ probrat s kolegy v Evropském parlamentu. Odkzal na Merze a na boj s boty a trollími farmami.

V rozhovoru pro FORUM 24 (17. září 2026) popisuje mírnější cestu: za účtem ověřená osoba, veřejně klidně přezdívka. Platforma by účet označila jako ověřený. Policie nebo soud by identitu dostaly jen v zákonem přesně vymezených případech. Pro whistleblowery, oznamovatele, , oběti násilí nebo ohrožené lidi chce veřejný pseudonym, ale i ten by stál na ověřiteln osobě.

Technicky zmiňuje EUDI Wallet, evropskou digitální peněženku identity. V aplikaci držíte ověřené údaje a můžete třeba dokázat „je mi přes 18“, aniž byste platformě dali celé jméno.

Záměr: nejdřív klub Evropské lidové strany (EPP), pak podpisy napříč EP a výzva Evropské komisi. K 20. září 2026 nebyl dohledán podaný oficiální návrh usnesení ani legislativa v EP. Jde o veřejný záměr, ne o hotový předpis.

DSA, Digital Services Act, unijní pravidlo pro velké platformy, už platí. Řeší nelegální obsah, transparentnost a ochranu dětí. Povinnost uvádět skutečné jméno v něm není.

Článek 28 DSA říká, že platformy přístupné dětem mají chrnit jejich soukromí a bezpečnost. Zároveň nemusí kvůli tomu sbírat další osobní údaje jen proto, aby zjistily věk. Unie proto spíš tlačí na ověření věku a na EUDI Wallet, ne na plošné „všichni pod občankou na zdi“.

Krátce: DSA je platné právo. Merz chce veřejně viditelné jméno, zatím bez zákona. Zdechovský chce ověřen osoby plus přezdívku, zatím bez podané iniciativy.

Bot automaticky šíří obsah. Trollí farma je síť účtů, která má vypadat jako spontánní mínění. FIMI (Foreign Information Manipulation and Interference) je unijní pojem pro cizí manipulaci informací, typicky státní aktér ovlivňující debatu v jiné zemi.

Zastánci ověřování říkají: když za účtem musí stát člověk, je těžší zakládat stovky falešných profilů. Kritici namítají, že tvrdá povinnost jmen dopadne hlavně na obyčejné lidi; profesionální kampaně si cestu kolem najdou.

Anonymita a pseudonymita přitom chrání oznamovatele korupce, investigativní novináře a jejich zdroje, lidi v domácím násilí i disidenty. Merz na otázku o informátorech v září 2026 přímo neodpověděl. Zdechovsk výjimky slovně připouští, jak by fungovaly, zatím v žádném právním textu není.

Teď se u vás nic nemění. Žádný unijní ani český zákon „konec anonymity“ neplatí. DSA ano, povinnost jmen ne. Debata přichází přes Německo a EP. Merz vede největší zemi EU. Zdechovský chce téma otevřít v EPP. Pokud vznikne výzva Komisi, Česko se k ní bude muset postavit.

Měkčí varianta je bližší unijním nástrojům. Ověření „jsem člověk / je mi X let“ přes EUDI Wallet sedí k tomu, co Unie už staví. Plošná povinnost jména je politicky i právně těžší, v Německu ji brzdí SPD i část CDU.

Pro uživatele: model „ověřený účet + přezdívka“ mění hlavně zakládání účtu. Model Klarnamen mění veřejnou debatu, jméno na zdi. Pro média a whistleblowery: bez jasné výjimky mohou přijít o bezpečný kanál. To zatím nikdo v hotovém textu nevyřešil.

Prakticky sledujte, jestli politici mluví o ověření platformě, nebo o povinnosti jména veřejně. Zní to podobně. V životě je to rozdíl.

Ověřené jsou Merzovy výroky z února a září 2026, absence hotového německého zákona, nepřijetí Klarnamenpflicht na sjezdu CDU a Zdechovského záměr jednat v EP bez podané iniciativy. DSA povinnost jmen nezavádí. Spor je o to, jestli boty lépe zastaví občanka na síti, nebo cílenější nástroje a výjimky pro ohrožené lidi.