Sněmovna v sobotu ve 4:36 ráno poslala do druhého čtení vládní novelu, která ruší televizní a rozhlasové poplatky. Českou televizi a Český rozhlas by místo nich platil stát ze svého rozpočtu. Zamítnutí návrhu podpořilo 81 ze 177 přítomných poslanců, všichni z opozičních ODS, STAN, Pirátů, KDU-ČSL a TOP 09, uvádí ČTK. Kvůli způsobu, jakým koalice návrh prosazuje, se chce opozice podle ČT24 obrátit na Ústavní soud i Evropskou komisi. Vysvětlujeme proto, co po státech chce evropské nařízení o svobodě médií a co Komise reálně může udělat.

Co návrh mění

Novela (sněmovní tisk 231) zapisuje částky přímo do zákonů o obou médiích. Na rok 2027 má ČT dostat 5,742 miliardy korun a rozhlas 2,066 miliardy, v měsíčních splátkách z rozpočtu ministerstva kultury. Příspěvek se zvýší o 10 %, jakmile souhrnná inflace překročí 10 procentních bodů, popisuje návrh Médiář.

Dohromady jde o 7,8 miliardy korun. To je podle ČT24 zhruba o 1,4 miliardy, tedy asi o 15 % méně, než obě média mají letos. Částky odpovídají výnosu poplatků za rok 2024, tedy před jejich zvýšením na 150 a 55 korun měsíčně.

Od ledna změna nejspíš platit nebude. Státní rozpočet na rok 2027 s ní podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nepočítá. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) pro Seznam Zprávy řekl, že reálně připadá v úvahu 1. červenec 2027 nebo 1. leden 2028.

Výše příspěvku bude v běžném zákoně. Půjde ji tedy změnit běžnou novelou, bez kvalifikované většiny. Kvalifikovanou většinu ani souhlas Senátu, které chtěl generální ředitel ČT Hynek Chudárek, návrh nemá. Klempíř takovou pojistku podle Médiáře odmítl jako nesystémovou.

Co říká evropské nařízení

Evropský akt o svobodě médií (EMFA) je nařízení (EU) 2024/1083. Platí přímo, bez převodu do českého práva. Jeho článek 5 o médiích veřejné služby se používá od 8. srpna 2025.

Klíčový je odstavec 3: „Členské státy zajistí, aby postupy financování poskytovatelů veřejnoprávních mediálních služeb vycházely z předem stanovených transparentních a objektivních kritérií. Tyto postupy financování zaručí, aby poskytovatelé veřejnoprávních mediálních služeb měli k dispozici přiměřené, udržitelné a předvídatelné finanční zdroje odpovídající plnění veřejné služby a možnosti se v rámci jejího plnění rozvíjet.“ Zdroje musí být takové, aby chránily redakční nezávislost.

Úvodní část nařízení dodává, že o penězích by se mělo rozhodovat přednostně na více let dopředu. Důvodem je riziko nepatřičného vlivu při každoročním vyjednávání o rozpočtu. Je to doporučení, ne povinnost. Nařízení zároveň výslovně nesahá na právo států o financování rozhodnout. Komise v odpovědi na dotaz europoslance k italské RAI z letošního září napsala, že EMFA nepředepisuje žádný konkrétní model financování.

Podle našeho výkladu tedy evropské právo nerozhoduje mezi poplatkem a rozpočtem. Rozhoduje, zda bude financování v praxi přiměřené, předvídatelné a chráněné před politickým tlakem.

Co přiznává sám návrh

Důvodová zpráva, kterou podepsali Klempíř a premiér Andrej Babiš (ANO), mezi riziky uvádí „možnost vyšší závislosti médií veřejné služby na státu“. Analýza dopadů (RIA) nazývá financování z rozpočtu „nejrizikovější volbou“. Nejvyšší skóre dostal reformovaný poplatek (3,4 z 5), rozpočet těsně za ním (3,3). Vláda podle RIA zvolila rozpočet, protože nejlépe odpovídá jejímu programu. Důvodová zpráva cituje preambuli EMFA a zároveň tvrdí, že návrh principy nařízení „nijak nenarušuje“.

Co může Komise

Komise návrh sleduje. „Zdůrazňuji, že jde o návrh, zatím se tedy nejedná o platný zákon. V tuto chvíli mohu říci, že vývoj situace pečlivě sledujeme,“ řekl v červnu její mluvčí Markus Lammert, uvedla ČTK. V červencové zprávě o právním státu Komise napsala, že návrh „vyvolal obavy“.

Hlavním nástrojem je řízení o porušení práva. Komise pošle státu výzvu, pak odůvodněné stanovisko a nakonec může podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Pokuty přicházejí na řadu, až když stát nesplní rozsudek a Komise podá druhou žalobu. Kvůli EMFA tak Komise loni v prosinci začala postupovat proti Maďarsku, mimo jiné kvůli veřejnoprávním médiím. Nařízení se navíc dá dovolávat přímo u českých soudů.

Podle našeho výkladu nic z toho nepřijde rychle. Řízení se zpravidla týká platných předpisů, ne návrhů, a trvá měsíce až roky.

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN, Evropská lidová strana) v dubnu Komisi poslala prioritní písemnou otázku, jak návrh hodnotí. V pátek na X napsala, že se na Komisi obrací znovu a navazuje na svůj předchozí dopis. V jaké podobě, z příspěvku nevyplývá. Dotaz europoslankyně Komisi zavazuje odpovědět, ne zahájit řízení.

Jak to dělají jinde

Klempíř ve Sněmovně podle ČT24 řekl, že financování z rozpočtu využívají i jiné evropské státy. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, Evropská lidová strana) napsal, že v EU existují oba modely. Obě tvrzení odpovídají datům.

Podle přehledu Evropské audiovizuální observatoře z roku 2025 je poplatek důležitým zdrojem asi ve třetině sledovaných zemí, například v Rakousku, Německu, Irsku nebo Itálii. Řada dalších platí média z rozpočtu. Ve Francii jde o část výnosu DPH, jejíž výši parlament stanoví každý rok. Švédsko vybírá zvláštní daň, která jde na oddělený účet mimo státní rozpočet, podobně to má Finsko.

Rozdíl dělají pojistky. V Německu výši příspěvku navrhuje nezávislá komise KEF a schvalují ji všechny zemské sněmy. Když Sasko-Anhaltsko zvýšení zablokovalo, německý ústavní soud v roce 2021 rozhodl, že tím porušilo svobodu vysílání. Na Slovensku zákon určuje příspěvek z rozpočtu jako nejméně 0,12 % HDP a nedovoluje, aby klesl pod loňskou částku.

Kdo co říká

„Žádná válka o nezávislá média se nekoná. Nevede se ani boj o demokracii a nechystá se žádné zestátnění médií,“ řekl v pátek Babiš. Klempíř odmítl, že by šlo o útok na demokracii nebo konec nezávislosti. Šéf SPD Tomio Okamura označil návrh za jeden z klíčových bodů programu svého hnutí.

Předseda Pirátů Zdeněk Hřib podle ČT24 mluvil o „zestátnění“ veřejnoprávních médií. Předseda ODS Martin Kupka podle ČTK řekl, že koalice při jednání podupala pravidla. Vedení ČT napsalo, že návrh je pro televizi „do velké míry likvidační“. Generální ředitel rozhlasu René Zavoral uvedl, že návrh vyvolává „zásadní pochybnosti“ o souladu s EMFA. Evropská vysílací unie a Evropská federace novinářů vyzvaly poslance, aby nejednali ve spěchu. Zaměstnanci ČT a ČRo chystají na 3. listopadu stávku.

Co bude dál

Mediální výbor Sněmovny se návrhem začne zabývat ve čtvrtek 29. října. Výbory mají 60 dní. Pak přijde druhé a nejdříve o dva dny později třetí čtení. Potom musí zákon projednat Senát a podepsat prezident.

Zdroje

ČTK: Koalice poslala do druhého čtení návrh zrušit poplatky pro ČT a ČRo Nařízení (EU) 2024/1083 (Evropský akt o svobodě médií) Médiář: Analýza k zákonu označuje financování z rozpočtu za nejrizikovější Evropská komise: Řízení o porušení práva Evropská audiovizuální observatoř: Governance and funding of public service media (2025) Evropská komise: odpověď na dotaz E-002809/2026