Ministři energetiky zemí EU jednali ve čtvrtek v Lucemburku. Česko tam odmítlo daňový článek 18c z návrhu nařízení o síťových poplatcích. Chce ho z textu úplně vyškrtnout.

Vyplývá to z tiskové zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu, kterou zveřejnilo i Stálé zastoupení ČR při EU.

Síťové poplatky jsou to, co domácnost platí za dopravu elektřiny až do zásuvky. Jejich výši z velké části určuje stát, ne dodavatel.

Česko chce 18c vyškrtnout: vadí mu, kdo bude o daních rozhodovat

O jednání jsme psali ve čtvrtek. Rada tehdy jen diskutovala a o ničem nerozhodla.

Za Česko jednal náměstek ministra průmyslu a obchodu Jan Sechter. Podle MPO Česko podpořilo ceny podle skutečných nákladů a levnější provoz sítí. Trvá i na tom, aby stát nezvýhodňoval jeden zdroj energie před druhým. A chce, aby o tarifech dál rozhodovaly české úřady.

K daňové části byl Sechter ostrý. „Pro Českou republiku je nepřípustné, aby se prostřednictvím sektorové legislativy k síťovým poplatkům zasahovalo do národních daňových kompetencí, které vyžadují jednomyslnost rozhodování členských států. Požadujeme úplné vypuštění tohoto článku z nařízení,“ uvedl.

Podle MPO Česko článek 18c odmítlo „společně s drtivou většinou členských států“.

Oficiální výstupy Rady jsou opatrnější. Píše se v nich jen, že ministři „sdíleli své názory“ na navržená daňová opatření. Podle Rady se shodli, že je potřeba zlevnit provoz soustavy, chtějí ale víc volnosti při tvorbě tarifů doma.

Konkrétnější je agentura Agence Europe. Podle ní se projevy ministrů „téměř jednomyslně“ točily kolem právního základu. Většina států chtěla článek 18c vyškrtnout.

Ministři se odvolávali na posudek právní služby Rady k některým ustanovením, mezi nimi i k článku 18c. Ten ale není veřejný. Agentura uvádí, že zazněl jen ústně na pracovní skupině.

Česka by se článek přímo netýkal. EPRS jmenuje devět států, které dnes daní elektřinu víc než plyn: Belgii, Itálii, Irsko, Španělsko, Německo, Rakousko, Nizozemsko, Finsko a Polsko. Česko mezi nimi není.

Česko to vidí jako zásah do národních daňových pravomocí, o kterých mají státy rozhodovat jednomyslně. Podle našeho výkladu pak nejde o výši sazby, ale o to, kdo o ní smí rozhodnout.

Daň z elektřiny nemá být vyšší než z plynu, náročné firmy mohou platit nulu

Evropská komise návrh předložila 17. července. Většina textu se týká poplatků za sítě. Mají víc odpovídat skutečným nákladům a zvýhodnit odběr v hodinách, kdy je síť méně vytížená.

Vedle toho má návrh daňovou část. Podle briefingu výzkumné služby Evropského parlamentu jde právě o článek 18c.

Ten by státům uložil, aby daň z elektřiny nebyla vyšší než daň ze zemního plynu. Spotřební daň je přirážka, kterou stát bere z každé spotřebované megawatthodiny. Energeticky náročné firmy by navíc mohly mít daň z elektřiny sníženou až na nulu.

Sazby by dál určovaly státy. Cíl je jasný. Když je elektřina daňově levnější než plyn, lidé snáz přejdou třeba na tepelná čerpadla.

Háček je v právním základu, tedy v tom, o který článek unijní smlouvy se návrh opírá. Daně se v EU schvalují podle čl. 113 SFEU jednomyslně. Musely by tedy souhlasit všechny státy.

Komise ale návrh opřela o energetický čl. 194 odst. 2 SFEU. Podle něj se jde běžnou cestou, kde v Radě stačí kvalifikovaná většina. To znamená aspoň 15 států, které dohromady zastupují aspoň 65 procent obyvatel EU. Ne všechny státy.

Podle EPRS to Komise udělala i proto, že se státy roky nedokázaly shodnout na revizi směrnice o zdanění energie. Ta také vyžaduje jednomyslnost.

Sítě mají zdražit o 2,8 %, domácnost se 3 MWh zaplatí o 190 Kč bez DPH víc

O části účtu za elektřinu se rozhoduje v Praze. V úterý 27. října tam ERÚ zveřejnil návrh cenových výměrů pro elektřinu. Výměr je rozhodnutí úřadu o cenách.

Jde o regulovanou složku, tedy část účtu, kterou neurčuje dodavatel, ale úřad. Platí se z ní hlavně distribuce, tedy doprava elektřiny do zásuvky.

Změnu pocítí i lidé s fixovanou cenou. Podle dřívějšího vyjádření ERÚ se regulovaná složka mění bez ohledu na typ smlouvy.

Podle tabulky v odůvodnění návrhu stoupne průměrná cena na nízkém napětí o 2,8 %. Z 2 306,99 na 2 371,48 Kč za megawatthodinu bez DPH. Jde o domácnosti a drobné firmy.

U vysokého napětí je to +0,5 %, u velmi vysokého −6,3 %. Systémové služby −26 %, z 164,24 na 121,44 Kč za megawatthodinu. Vyplývá to ze stejné tabulky.

Zlevnění systémových služeb pocítí všichni. U velkých odběratelů ale tato položka dělá větší část ceny.

Podle našeho výpočtu zaplatí domácnost se spotřebou 3 MWh ročně zhruba o 190 Kč bez DPH víc. S DPH asi o 235 Kč.

Jde o průměr. ERÚ upozorňuje, že záleží na distribuční sazbě, tedy na tarifu, dál na jističi a na spotřebě. Celkový účet přitom víc ovlivní cena silové elektřiny od dodavatele. Tu ERÚ neurčuje.

Plyn má zdražit o 3,6 %, v Praze o 4,8 %

U plynu ERÚ navrhuje, aby průměrná regulovaná cena pro domácnosti a maloodběratele v síti GasNet stoupla o 3,6 %. GasNet pokrývá většinu území.

Praha zaplatí o 4,8 % víc, jižní Čechy o 1,1 %.

Regulované položky jsou zhruba čtvrtina ceny plynu pro domácnosti. Vyplývá to z údajů Ekonomického deníku. Zbytek je cena samotného plynu.

Irsko chce dohodu v prosinci, ceny za sítě zatím nejsou konečné

V Bruselu rozhodnuto není. Komise podle agentury trvá na tom, že daňová opatření jsou jen doplňková a návrh je v souladu s právem EU. Eurokomisař Dan Jørgensen ale ujistil státy, že jejich výhrady pečlivě zaznamenal.

Řecký ministr Stavros Papastavrou navrhl společné jednání s ministry financí. Lucembursko přišlo s nápadem nahradit daňová pravidla obecnou povinností podporovat elektrifikaci, tedy přechod na elektřinu.

Irské předsednictví chce obecný postoj Rady stihnout na prosincové Radě pro energetiku. Irsko teď jednání vede. Pak by následovaly rozhovory s Evropským parlamentem.

Doma jde zatím jen o návrhy. Připomínky k nim lze podat do středy 11. listopadu. Podle Ekonomického deníku ERÚ konečné výměry obvykle vydává na konci listopadu.

Podle návrhu výměru mají nové ceny platit od ledna, dokument počítá s účinností 1. ledna 2027.

Zdroje

MPO / SZ ČR při EU: Zástupci evropských států projednali v Lucemburku reformu síťových poplatků Rada EU: Rada pro energetiku 29. 10. 2026, hlavní výsledky Agence Europe: At ‘Energy’ Council, first political discussions on network charges turn into legal tangle EPRS: Fostering electrification and digitalisation ERÚ: Návrhy cenových výměrů, elektroenergetika ERÚ: Návrh cenového výměru pro NN s odůvodněním (PDF) ERÚ: Návrh cenového výměru, plynárenství ERÚ: Změnový cenový výměr na rok 2026 Ekonomický deník: Regulované platby za plyn vzrostou eudopady.cz: Plyn nad 100 eur, Rada pro energetiku a síťové poplatky