ČEZ v pátek oznámil nové ceníky. Od ledna zdraží elektřinu i plyn, a to právě ve chvíli, kdy Energetický regulační úřad navrhl zdražit domácnostem i poplatky za sítě.

Domácnost se spotřebou 3 megawatthodiny tak podle našeho výpočtu zaplatí zhruba o 1 200 korun za rok víc, pokud projde i návrh regulátora na sítě. Nové ceny se dotknou 1,6 milionu zákazníků ČEZ se smlouvou na dobu neurčitou.

ČEZ hlásí 3,5 procenta, u sazby D02d zdraží silová elektřina o 8,6 procenta

Nové ceníky budou platit od ledna. Sazba D02d je typická pro domácnosti, které elektřinou netopí, ale svítí a zapojují běžné spotřebiče. Cena silové elektřiny u ní stoupne z 3 860 na 4 190 korun za megawatthodinu včetně DPH. U plynu z 1 560 na 1 740 korun.

„U elektřiny se cena u produktu na dobu neurčitou změní v průměru o 3,5 procenta a u plynu o 6,5 procenta,“ řekl ČTK mluvčí ČEZ Ondřej Svoboda.

Jenže procenta od firmy a změna ceníku nejsou totéž. Samotná silová elektřina u sazby D02d zdraží o 330 korun, což je 8,6 procenta. U plynu o 180 korun, tedy 11,5 procenta. O nových cenících informovala ČTK s odvoláním na firmu.

Podle našeho výkladu je rozdíl v tom, že silová složka je jen část účtu. Zbytek tvoří poplatky za sítě, stálé platby a daně, které se mění jiným tempem. ČEZ proto uvádí 3,5 a 6,5 procenta jako průměr dopadu na celkovou fakturu. Pro konkrétní domácnost záleží na tarifu a spotřebě.

Lidé s platnou fixací nepocítí změnu ceníku ČEZ, ta se propíše až po jejím skončení. Regulovaná složka se ale mění i jim. Firma zdražuje i novým zákazníkům bez závazku.

Podle Svobody je důvodem situace na trzích. „Konflikt na Blízkém východě trvá už téměř rok a situace na trzích se bohužel neuklidňuje,“ uvedl.

Ceny zvedají i další dodavatelé. Během letoška zvýšily ceny fixovaných produktů innogy, E.ON, Pražská energetika, MND, Pražská plynárenská nebo Centropol. Někteří opakovaně.

Domácnost zaplatí o 1 200 korun víc a kdo nesouhlasí, může odejít

Účet za elektřinu se skládá ze dvou hlavních částí. První je silová elektřina, tedy cena samotné komodity, kterou určuje dodavatel. Druhá je regulovaná složka, hlavně poplatky za dopravu elektřiny do zásuvky. Ty určuje stát.

Obě části přitom rostou. U silové elektřiny je to u sazby D02d 330 korun za megawatthodinu s DPH. U regulované složky navrhuje Energetický regulační úřad zdražení o 2,8 procenta. To je zhruba 64 korun za megawatthodinu bez DPH.

Pro domácnost se spotřebou 3 MWh to podle našeho výpočtu dělá 990 korun na silové elektřině a 234 korun na regulované složce s DPH. Dohromady asi 1 200 korun za rok. Spotřeba 3 MWh je modelový příklad, skutečný účet závisí na tarifu, jističi a na tom, čím domácnost topí.

U plynu záleží na spotřebě víc. Domácnost, která plynem topí a ročně ho spotřebuje 20 megawatthodin, zaplatí podle našeho výpočtu jen na samotném plynu o 3 600 korun víc.

Kdo s vyšší cenou nesouhlasí, může odejít, pokud si dodavatel ve smlouvě sjednal právo cenu jednostranně měnit. Na takové případy míří § 11a energetického zákona. Uvádí to ERÚ.

Změnu musí oznámit nejpozději třicátý den předtím, než začne platit, a součástí oznámení musí být poučení o právu odejít. Vypovědět ji pak zákazník může kdykoliv do desátého dne před účinností změny. Výpověď platí ke dni před jejím začátkem.

Když dodavatel oznámení neudělá podle pravidel, změna ceny nevyvolá právní účinky, dokud se jí zákazník sám nedovolá.

Právo vypovědět smlouvu ale nevzniká, když je důvodem změny jen regulovaná složka ceny, daně nebo poplatky, případně změna zákona. Regulovanou složku, daně ani poplatky dodavatel neovlivní.

V eurech je Česko osmé, v přepočtu na kupní sílu třetí

Eurostat zveřejnil 30. října ceny energií pro domácnosti za první pololetí letoška. V přepočtu na kupní sílu vyšla česká elektřina jako třetí nejdražší v EU. Dráž je jen v Rumunsku a Polsku.

Právě na tomhle čísle stojí tvrzení europoslance Tomáše Zdechovského (KDU-ČSL), že Česko má „3. nejdražší energii v Evropě“. Napsal to na síti X den po oznámení ČEZ. Třetí místo v přepočtu na kupní sílu se týká jen elektřiny, u plynu Česko mezi nejdražšími není.

V eurech to tak dramatické není. Česká domácnost platila v prvním pololetí 28,8 eurocentu za kilowatthodinu. Průměr EU byl 28,3.

Srovnání platí pro domácnosti s roční spotřebou 2 500 až 5 000 kilowatthodin. To je pásmo, které Eurostat používá pro mezinárodní srovnání.

Česko tak bylo osmé nejdražší z 27 zemí, tedy jen mírně nad průměrem. Nejdráž bylo v Irsku, Německu a Belgii. Vyplývá to z dat Eurostatu.

Rozdíl mezi oběma pořadími dělá přepočet na kupní sílu. Ten přepočítává ceny na umělou jednotku, která ruší rozdíly v cenových hladinách mezi zeměmi. Česko má nižší cenovou hladinu než unijní průměr, takže stejná částka tady váží víc. Energie je pro českou domácnost proto relativně dražší, než ukazuje srovnání v eurech.

U plynu Česko na evropskou špičku nepatří. V eurech za kilowatthodinu bylo desáté z 23 zemí, které ceny plynu vykazují, a pod unijním průměrem. V přepočtu na kupní sílu sedmé, tam je ale těsně nad unijním průměrem.

Daně vysokou cenu nevysvětlují. Podle propočtu z dat Eurostatu tvoří daně a poplatky včetně DPH 18,9 procenta ceny české elektřiny. V celé EU je to 28,4 procenta. V Polsku 46,9 procenta, v Německu 34 procent.

Sítě možná zdraží o 2,8 procenta, rozhodne se v listopadu

O regulované složce rozhoduje Energetický regulační úřad. Návrh zveřejnil 27. října. Průměrnou cenu na nízkém napětí, tedy pro domácnosti a drobné firmy, chce zvýšit z 2 306,99 na 2 371,48 koruny za megawatthodinu bez DPH.

U vysokého napětí navrhuje růst o 0,5 procenta, u velmi vysokého pokles o 6,3 procenta. Systémové služby mají zlevnit o 26 procent. Vyplývá to z odůvodnění návrhu.

U plynu navrhuje úřad zdražení regulované části o 3,6 procenta u dodavatelů v síti GasNet, která pokrývá většinu území. V Praze o 4,8 procenta.

Jde zatím jen o návrh. Připomínky lze podat do středy 11. listopadu. Konečné cenové výměry úřad obvykle vydává na konci listopadu.

Regulovaná složka se přitom mění bez ohledu na to, jestli má zákazník fixaci. Ta se týká jen silové elektřiny od dodavatele.

Elektřina zlevnila o 11,8 procenta, slib z kampaně činil pětinu

Před loňskými volbami hnutí ANO podle Českého rozhlasu slibovalo, že domácnostem klesne cena elektřiny zhruba o pětinu. Karel Havlíček, dnes ministr průmyslu a obchodu, v říjnu 2025 řekl, že reálnější je deset procent. „Od ledna by domácnostem mohla jít dolů konečná cena elektřiny přibližně o deset procent,“ uvedl tehdy v Českém rozhlase Plus.

Proti slibu z kampaně je to zhruba polovina. Stát od ledna 2026 převzal na sebe poplatky za podporované zdroje energie, které dosud lidé platili ve faktuře. Podle Ministerstva průmyslu a obchodu to znamenalo zhruba desetiprocentní snížení celkové ceny elektřiny.

Stejný směr ukazují i data Eurostatu. Ceny elektřiny pro české domácnosti klesly v prvním pololetí proti stejnému období loňska o 11,8 procenta v korunách. V přepočtu na eura to byl třetí největší pokles z celé EU.

Vláda v září rozhodla, že poplatky za podporované zdroje zaplatí i v roce 2027, tentokrát asi 41 miliard korun. Regulovaná složka ceny proto zůstane snížená i příští rok.

Politická rovina je letos jiná než při dřívějším zdražování. Opozice poukazuje hlavně na rozpor mezi slibem a novým ceníkem.

„Až vám bude vláda tvrdit, že zlevnila energie, přečtěte si tohle,“ napsal europoslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) na síti X. Europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS) vidí cestu v omezení regulace. „Vysoké ceny energií nevyřešíme jen sliby,“ uvedla.

Proč to roste: plyn nad 100 eury a elektřina o tři čtvrtiny dražší

Za růstem je cena na velkoobchodních trzích. Podle ČEZ stoupla od začátku roku cena elektřiny na burze o 75 procent a plynu o 140 procent.

Plyn pro evropský trh se 28. října poprvé od prosince 2022 krátce dostal nad 100 eur za megawatthodinu. Energie začaly zdražovat po útoku USA a Izraele na Írán, který přišel na konci února. O vývoji jsme psali ve čtvrtek.

Podle dat AGSI+ jsou zásobníky v EU k 27. říjnu na 75 procentech. Je to nejméně pro toto roční období od začátku měření v roce 2011, podle CNBC. České zásobníky jsou na 77 procentech, podle AGSI+.

Část ceny vzniká na evropském trhu, část ovlivňuje stát. Velkoobchodní cena vzniká na společném trhu a část jí určuje evropský systém povolenek. Sítě, daně a státní podpora jsou v rukou jednotlivých států.

Česko letos srazilo cenu přes regulovanou složku. Teď ho ale dohání trh, který stát ovlivnit neumí.