Evropská unie řeší, jak Ukrajině zajistit peníze na příští rok. Podle diplomatických zdrojů se rýsuje další společná půjčka až 45 miliard eur, tedy zhruba 1,1 bilionu korun. Za půjčku by ručil současný rozpočet EU. Informaci přinesl server Politico, v Česku ji převzala ČTK. Částku 45 miliard eur oficiálně nikdo nepotvrdil.

Hotové rozhodnutí to není. Podle závěrů říjnového summitu lídři čekají na aktualizované hodnocení od Komise a Mezinárodního měnového fondu. Podle Antónia Costy z tiskové konference po summitu má Komise přijít s návrhem, jak mezeru na rok 2027 pokrýt. Lídři se k ní vrátí na mimořádném summitu k rozpočtu 26. a 27. listopadu.

Co Ukrajina potřebuje

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl lídrům v říjnu, že země bude příští rok potřebovat dalších 70 miliard eur. Šéfka Komise Ursula von der Leyenová pak uvedla, že „mezera 70 miliard, kterou je třeba pokrýt, je jasná“, napsala Agence Europe.

Částku je nutné číst ve dvou vrstvách. Loni v prosinci se EU dohodla na půjčce 90 miliard eur na roky 2026 a 2027. Z ní je 45 miliard určeno na rok 2027 podle prováděcího rozhodnutí Rady z dubna 2026. Nová potřeba jde nad tento plán.

Podle Politica by Evropa měla pokrýt zhruba dvě třetiny nové potřeby. Zbytek nové potřeby mají dodat spojenci, například Kanada a Británie.

Jak funguje půjčka z unijního rozpočtu

EU si půjčuje na kapitálových trzích jako celek. Dluhopisy Unie kryje rozpočet EU. Konkrétně jde o headroom, rozdíl mezi stropem vlastních zdrojů a tím, co Unie utrácí. Strop pro platby je 1,4 procenta hrubého národního důchodu EU, kvůli fondu obnovy se dočasně zvyšuje o 0,6 procentního bodu, uvádí Komise.

Unie nic neposílá stranou. Ručí, že dluh se v případě nesplacení uhradí z rozpočtu EU, který plní členské státy.

Stejný model EU použila už u 90miliardové půjčky. Splatit ji má Ukrajina, a to až poté, co od Ruska dostane reparace nebo jiné finanční vyrovnání. Unie si zároveň vyhradila, že k splacení může použít zmrazená ruská aktiva.

Původně se počítalo s reparační půjčkou ze zmrazených ruských aktiv. Ta nepočítala s rozpočtovou garancí, závazky měly krýt dobrovolné záruky členských států. Belgie ji ale kvůli riziku žalob blokuje.

Proč chtějí být některé státy mimo

Už u první půjčky si Česko, Maďarsko a Slovensko vyjednaly výjimku. Závěry Evropské rady z 18. prosince 2025 říkají, že půjčka vznikne na základě posílené spolupráce a že využití prostředků rozpočtu EU jako záruky „nebude mít dopad na finanční závazky České republiky, Maďarska a Slovenska“.

Za půjčku tehdy ručilo zbývajících 24 států.

Mimo chce zůstat i Bulharsko. Premiér Rumen Radev podle Weltu řekl: „Bulharsko se na těchto 70 miliardách nemůže žádným způsobem podílet.“ Podle agentury BTA to uvedl v Tvardici. Bulharsko loni na rozdíl od Česka, Maďarska a Slovenska garanci za 90miliardovou půjčku poskytlo.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v říjnu řekl, že Česko nebude ručit ani za nové půjčky. „Komise to bude nějak řešit. My nechceme ručit za tyhle půjčky,“ řekl po summitu podle Deníku N. Ještě před summitem uvedl, že peníze nemají být součástí víceletého rozpočtu a že Česko „za to nebude ručit“.

Jestli Česko podalo formální žádost o výjimku, z veřejných zdrojů nevyplývá. Nenašli jsme usnesení vlády ani dokument ministerstva financí. Zatím jde o postoj premiéra.

Pokud Česko zůstane mimo, nebude se podílet na garanci tohoto dluhu. Do unijního rozpočtu ale dál odvádí stejně jako ostatní. Ekonom Petr Bartoň to v ČT24 nazval technikálií.

Co by změnila posílená spolupráce

Posílená spolupráce vychází z článku 20 Smlouvy o EU. Umožňuje skupině států postupovat dál, když se celá Unie nedokáže dohodnout. Povolení přijímá Rada kvalifikovanou většinou, ne jednomyslně. Právě proto šlo obejít maďarský a slovenský nesouhlas.

Kdo půjčuje? Unie jako celek, prostřednictvím dluhopisů. Kdo ručí? Státy, které se do posílené spolupráce zapojí. Zapojit se musí aspoň devět států. Ostatní zůstávají mimo.

Model by se musel zopakovat. Podle Politica jde o nejpravděpodobnější variantu. Garanci by znovu nesli jen účastníci, tedy zřejmě o jednu zemi méně než loni. Právně dluh kryje rozpočet EU. Náklady na posílenou spolupráci ale podle článku 332 Smlouvy o fungování EU nesou jen zúčastněné státy, pokud se Rada jednomyslně nerozhodne jinak.

V Německu se mluví o černých pasažérech

Welt napsal, že požadavek v Německu vyvolal rozhořčení. Citovaný diplomat ho označil za absurdní. „Při černém pasažérství neexistuje koheze,“ dodal.

To je citace úředníka, ne oficiální pozice německé vlády. Kancléř Friedrich Merz podle Agence Europe řekl, že 90miliardová půjčka nebude stačit. Žádné vládní prohlášení, že by Německo kvůli Ukrajině krátilo kohezní peníze, jsme nedohledali.

Souvislost s rozpočtem je reálná. O rámci 2028 až 2034 se jedná souběžně. Podle analýzy Evropského parlamentu jsou pozice daleko od sebe. Česko patří k Přátelům koheze, kteří chtějí peníze udržet, čistí plátci včetně Německa chtějí škrty.

Co to znamená pro Česko

Pokud výjimka projde, Česko za novou půjčku nebude ručit. Podle našeho výpočtu by jeho podíl na garanci činil zhruba 1,84 procenta, asi 0,8 miliardy eur, kolem 20 miliard korun. Vycházíme z podílu Česka na HDP EU v roce 2025, který zveřejnil Eurostat. Podíl na hrubém národním důchodu, z něhož se rozpočet EU počítá, je podobný. Jde o ilustraci, ne o částku, kterou by stát musel zaplatit.

Politické riziko je druhé. Spor o kohezi může zemi mimo garanci stát víc než její podíl na ručení.

Co bude dál

Komise má před listopadovým summitem předložit dokument s variantami. Podle Agence Europe by se o půjčce a rozpočtu mohlo jednat jako o jednom balíku. Costa chce dohodu do konce roku. Další zasedání Evropské rady je 17. a 18. prosince.

Rozpočet 2028 až 2034 musí schválit všechny státy jednomyslně. Půjčka by při posílené spolupráci potřebovala jen kvalifikovanou většinu. To určuje, kdo ji může zablokovat.

Zdroje

Politico: Ukraine loan stirs the budget pot ČTK: Politico: EU hledá shodu na půjčce pro Ukrajinu, ČR a Slovensko se nezapojí Evropská rada: závěry 15. a 16. října 2026, EUCO 14/26 Evropská rada: závěry 18. prosince 2025 k půjčce 90 miliard eur Komise: finanční podpora Ukrajině na roky 2026–2027, IP/26/90 Welt: Streit um Ukraine-Milliarden Deník N: Nechceme ručit za půjčky Ukrajině, řekl Babiš EPRS: Outcome of the European Council meeting of 15–16 October 2026 Rada: prováděcí rozhodnutí (EU) 2026/919 z 23. dubna 2026 Rada: rozhodnutí (EU) 2026/258 o posílené spolupráci z 29. ledna 2026 Agence Europe: EU considers new loan of around 45 billion for Ukraine in 2027