Reforma Společné zemědělské politiky na období 2028–2034 zvyšuje redistributivní platbu na první hektary. V Česku, kde 10 % největších podniků obhospodařuje přes 70 % zemědělské půdy, to znamená přesun zhruba 4 miliard korun ročně směrem k menším farmám.

Agrární komora reformu označila za „trest za efektivitu“. Asociace soukromého zemědělství ji naopak vítá jako korekci polistopadového vývoje. Evropská komise argumentuje, že bez změny by dál mizely rodinné farmy a s nimi i krajina.

Pro spotřebitele je důležitější druhá část reformy: přísnější pravidla pro dovoz z Ukrajiny a Jižní Ameriky. Část cel na obilí a drůbež se vrací, což může zvednout ceny krmiv, ale ulevit českým chovatelům prasat, kteří tři roky prodávali pod náklady.

Ministerstvo zemědělství připravuje národní doplňkové platby na citlivé komodity — brambory, chmel a cukrovku. Bez nich by podle resortu hrozilo, že se Česko stane čistým dovozcem potravin, které historicky vyváželo.