Evropský parlament ve čtvrtek podpořil odklad metanových pravidel pro dovozce ropy, plynu a uhlí o tři roky. Evropská komise přitom minulý týden navrhla jen jeden rok. O delší odklad usilovalo i Česko. Konečné slovo ale ještě mají členské státy a do ledna, kdy první povinnosti začínají, zbývá málo času.

Proč se metan hlídá

Metan je po oxidu uhličitém druhý nejvýznamnější skleníkový plyn. Při těžbě a přepravě ropy a plynu často uniká nebo se pálí. Nařízení EU o metanu platí od srpna 2024. Podle Parlamentu je to první komplexní zákon na světě, který reguluje i metan spojený s dovozem paliv. Firmy v EU už musí úniky hledat a opravovat. Dovozci mají nově dokládat, že jejich dodavatelé mimo EU měří a vykazují úniky podobně přísně. Podrobněji jsme nařízení popsali minulý týden.

Co europoslanci odhlasovali

Pro tříletý odklad hlasovalo 341 europoslanců, 225 bylo proti a 6 se zdrželo, uvádí tisková zpráva Parlamentu. Parlament tím schválil svou pozici k návrhu Komise ze 14. října a může začít vyjednávat s členskými státy. Hlasoval v naléhavém postupu, o kterém Parlament na návrh lidovců rozhodl v úterý, uvádí Agence Europe.

Co by se podle Parlamentu změnilo: Termín, do kdy musí dovozci doložit, že smlouvy uzavřené nebo obnovené od 4. srpna 2024 pokrývají jen paliva s měřením a ověřováním úniků podobným jako v EU, by se posunul z 1. ledna 2027 na 31. května 2031. Vykazování takzvané metanové intenzity, tedy kolik metanu unikne na jednotku paliva, by se posunulo na 5. srpna 2031. Komise navrhovala rok 2029. Tři roky navíc by dostali i těžaři ropy a plynu v EU na ověřené zprávy o měření úniků. Komise by do 1. července 2029 měla posoudit, jak se pravidla zavádějí a jestli neohrožují dodávky. Případně by navrhla další změny.

Výjimka ale neplatí pro paliva ze zemí pod sankcemi EU, které dovoz ropy, plynu nebo uhlí zakazují či omezují. Podle serveru EUobserver jde v praxi o Rusko. Pozměňovací návrh podal nizozemský socialista Mohammed Chahim.

Kdo byl pro a kdo proti

Odklad podpořila Evropská lidová strana spolu s konzervativci z ECR, Patrioty pro Evropu a skupinou Evropa suverénních národů. Většina socialistů a liberálů chtěla podle Euronews odklad o jeden rok, jak navrhla Komise. Zelení a Levice odklad odmítali. Návrh Patriotů nařízení úplně pozastavit neprošel.

Podle databáze HowTheyVote hlasovalo z českých europoslanců pro 17. Proti byla jen Markéta Gregorová (Piráti, Zelení). Nehlasovali Ivan David (SPD), Jana Nagyová (ANO) a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).

Co tvrdí obě strany

Mluvčí lidovců pro průmysl a energetiku Christian Ehler podle Euronews řekl, že nejde o víc emisí, ale o bezpečnost dodávek a nižší ceny energie. Předsedkyně Parlamentu Roberta Metsolová napsala, že hlasování posiluje energetickou bezpečnost Evropy.

Gregorová pro ČTK uvedla: „Podle dostupných studií nařízení svoji implementací nijak neohrožuje energetickou bezpečnost Evropské unie a nemělo by žádný významný vliv na ceny pro spotřebitele.“ Odklad označila za „úlitbu fosilní lobby“. Zelená europoslankyně Jutta Paulusová, která za Parlament nařízení vyjednávala, podle Euronews mluví o skandálu.

Obě strany tedy mluví o cenách, ale bez čísla, o kolik by pravidla zdražila plyn nebo benzin. Nenašli jsme ho u Komise, Parlamentu ani české vlády. Tvrzení o nižších cenách i o zanedbatelném dopadu jsou proto hodnocení, ne doložená čísla.

Co to znamená pro Česko

Česká vláda chtěla až tři roky. Podle ČTK Praha získala podporu dalších 19 států včetně Německa, Francie navrhovala jeden rok. Parlament se tak přiklonil k české variantě. Reakci vlády na čtvrteční hlasování jsme do uzávěrky nenašli.

Česko plyn i ropu dováží. Hlavní obava vlády i dovozců byla, že od ledna nebude dost dodávek, které pravidla splní. Spojené státy, největší dodavatel zkapalněného plynu do Evropy, podle ČTK v červnu varovaly, že pravidla mohou dodávky narušit. Podle našeho výkladu odklad dnešní ceny nesníží. Povinnosti ještě neplatí, takže se v cenách nejspíš zatím neprojevily. Odklad má hlavně odstranit riziko, že by někteří dodavatelé od ledna do EU neprodávali.

Co bude dál

Teď jsou na tahu členské státy v Radě EU. Jejich velvyslanci se podle Agence Europe ve středu 21. října nedohodli a znovu o návrhu jednají 28. října. Pak začne vyjednávání s Parlamentem, takzvaný trialog.

Čas tlačí. První povinnost dovozců platí od 1. ledna 2027. Parlament proto chce, aby změna začala platit den po zveřejnění v Úředním věstníku EU. Pokud se státy a Parlament do té doby nedohodnou, platí na papíře původní termíny.

Zdroje

Evropský parlament: tisková zpráva, 22. 10. 2026 HowTheyVote: hlasování o odkladu metanových pravidel Agence Europe: MEPs back 3-year postponement Euronews: MEPs side with industry ČTK / Ekolist: Europoslanci podpořili odklad o tři roky ČTK / oEnergetice: Europarlament vyslyšel tlak Česka