Návrh víceletého finančního rámce, který v červenci představila Evropská komise, počítá s rozpočtem ve výši 1,2 % HND Unie. Pro Česko to znamená, že se kolem roku 2030 stane čistým plátcem — tedy že do Bruselu pošle víc, než dostane zpět.

Důvodem je konvergence. Pražský region už dávno překračuje 150 % unijního průměru, Střední Čechy a Jihomoravský kraj se blíží 100 %. Kohezní politika se proto přesouvá na východ a jih. Polsko zůstane největším příjemcem, Česko spadne z osmé na čtrnáctou příčku.

Vláda chce kompenzaci v podobě silnějšího Fondu pro konkurenceschopnost, z něhož by se platily čipové závody a výzkum. Německo a Nizozemsko ale odmítají navyšovat strop rozpočtu kvůli vlastním deficitům.

Pokud návrh projde v dnešní podobě, čisté saldo Česka se z plus 40 miliard korun ročně překlopí do minusu kolem 12 miliard. To je politicky výbušné číslo rok před volbami do Evropského parlamentu.

Ekonomové z Národní rozpočtové rady upozorňují, že čisté saldo není jediné měřítko. Přístup na jednotný trh a volný pohyb pracovníků mají podle modelů hodnotu v řádu stovek miliard. Ve veřejné debatě ale převažuje účetnictví „kolik posíláme, kolik vrací“.