Jeden bilion 622 miliard eur. Tolik by podle návrhu irského předsednictví mohla Evropská unie utratit v letech 2028 až 2034. Je to o 141 miliard eur, tedy o 8 procent méně, než loni v červenci navrhla Evropská komise. Jde zatím jen o vyjednávací návrh, ne o dohodu. V úterý 13. října ho proberou ministři pro evropské záležitosti, 15. a 16. října lídři na summitu v Bruselu. Po úterním jednání článek doplníme.

Co je víceletý rozpočet

Víceletý finanční rámec určuje stropy výdajů EU na sedm let dopředu. Roční rozpočty se pak do těchto stropů musí vejít. Schvaluje ho Rada EU jednomyslně, se souhlasem Evropského parlamentu. Jedno veto tedy stačí k zablokování.

Dokument, o kterém se teď mluví, se jmenuje „negotiating box“, vyjednávací rámec. Podle samotného dokumentu Rady má jen pojmenovat sporné body a nabídnout řešení, nemá jednání uzavírat. Čísla jsou v něm v hranatých závorkách, tedy otevřená.

Pozor na dvě různá čísla. 1,622 bilionu je v cenách roku 2025. V běžných cenách, tedy včetně odhadované inflace, je to asi 1,826 bilionu eur. Komise loni uváděla „dva biliony“, protože počítala v běžných cenách.

Kde Irové škrtají

Podle irské vlády by byl rozpočet stále asi o 30 procent větší než ten současný. Odpovídá 1,16 procenta hrubého národního důchodu EU. Bez splátek společného dluhu z covidového fondu NextGenerationEU je to 1,05 procenta.

Nejméně se škrtá v největší položce. Koheze, zemědělství a rybářství by podle Euronews přišly o 3 procenta, na 914 miliard eur. Konkurenceschopnost, výzkum a obrana o 13 procent, na 456 miliard. Zahraniční pomoc a sousedství o 17 procent, na 157 miliard. Podle našeho výpočtu tak „nové priority“ ztrácejí v absolutních číslech zhruba 68 miliard, koheze se zemědělstvím asi 28 miliard.

Komise navrhla velkou změnu: kohezi a zemědělské dotace spojit do národních a regionálních partnerských plánů. Každý stát by měl jednu obálku a s Komisí by se dohodl, na co ji použije. Podle našeho čtení dokumentu irský návrh tento princip nemění, upravuje hlavně objemy.

Odkud mají peníze přijít

Rozpočet EU platí hlavně státy z odvodů podle velikosti ekonomiky. Od roku 2028 navíc začne EU splácet dluh za NextGenerationEU. Podle europoslanců na to v příštím období padne asi 150 miliard eur.

Aby státy nemusely platit víc, Irové navrhují nové vlastní zdroje za asi 55 miliard eur ročně, uvádí Euronews. Podle dokumentu Rady k nim patří 90 procent výnosů z uhlíkového cla CBAM, 30 procent výnosů z prodeje emisních povolenek, odvod podle spotřeby tabáku, poplatek za nesebraný elektroodpad a paušální příspěvek velkých firem. Pro Česko je důležitá poznámka u povolenek: státy, které budou v letech 2031 až 2040 čerpat z Modernizačního fondu, mají tento odvod zavádět postupně během let 2028 až 2034. Česko z fondu čerpá už dnes.

Co to znamená pro Česko

Česko z rozpočtu EU dostává víc, než do něj platí. Podle ministerstva financí loni dostalo 99,6 miliardy korun a odvedlo 68,4 miliardy. Čistý zisk byl 31,1 miliardy, s penězi z Národního plánu obnovy 77,9 miliardy. Z kohezních fondů přišlo 63,6 miliardy, zemědělcům 26,4 miliardy.

Právě koheze a zemědělství jsou pro Česko klíčové. Platí z nich silnice, železnice, čistírny i přímé platby farmářům. Kolik by Česko podle irského návrhu dostalo, zatím veřejně známo není. Národní obálky v dokumentu nejsou. Zároveň s tím, jak česká ekonomika dohání průměr EU, nárok na kohezi klesá.

„Pro Česko je důležité omezení prostředků na regionální rozvoj a zemědělství, které může snížit objem evropských dotací,“ řekl ČTK analytik Deloitte David Marek.

Co chce česká vláda

K irskému návrhu se vláda zatím veřejně nevyjádřila, alespoň jsme to do pondělního dopoledne nenašli. Známe starší postoje. Premiér Andrej Babiš (ANO) v srpnu po schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že rozpočet „nesmí zhoršit postavení slabších ekonomik“ a že škrty v kohezi a zemědělství jsou „stále nepřijatelné“. Česko podle něj podporuje investice do obrany a technologií. Červnový kyperský návrh za 1,73 bilionu označil za lepší než návrh Komise, ale ne za uspokojivý.

Irský návrh je ještě nižší. Na summitu bude Česko zastupovat Babiš.

Kdo tlačí kam

Podle Euronews chce šest takzvaných šetrných zemí v čele s Německem škrty o několik set miliard. Švédsko návrh podle Euronews hned označilo za nepřiměřený. Na druhé straně stojí podle Euronews sedmnáct „přátel koheze“ v čele s Itálií, kteří škrty odmítají. Hlavní vyjednávači Evropského parlamentu, který musí rozpočet schválit, návrh odmítají jako příliš malý. Podle něj by po započtení inflace byl rozpočet reálně menší než dnes.

Předseda Evropské rady Costa chce dohodu do konce roku 2026, aby peníze mohly začít proudit od ledna 2028.

Zdroje

Rada EU: MFF 2028–2034, Negotiating Box (ST 13922/26) Irská vláda: tisková zpráva předsednictví, 10. 10. 2026 Euronews, 10. 10. 2026 Evropský parlament: reakce zpravodajů ČTK / ČeskéNoviny.cz, 10. 10. 2026 MF ČR: čistá pozice vůči EU za rok 2025 MF ČR: návrh VFR po roce 2028 (2025) Tiscali/ČTK: Babiš po schůzce s Costou