Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09 / EPP) v úterý 23. 9. 2026 na síti X napsal, že Česko míří k tomu, že bude stále větší část rozpočtu splácet prohřešky z minulosti. O to méně peněz prý zbyde na budoucnost. Při dalším růstu zadlužení a sazbách kolem dnešní úrovně může stát podle něj jen na úrocích z dluhu platit téměř 200 miliard korun ročně.

Stejný den odkazoval na komentář v Ekonomickém deníku (22. 9. 2026): faktický deficit přes 400 miliard, schodek 386 jako kosmetika, Dukovany mimo rozpočet, jádro problému na příjmech. Tweet je politická diagnóza. Níže jsou oficiální čísla, a kde se odhad od nich odchyluje.

Co je „obsluha dluhu“ a proč bolí

Obsluha státního dluhu jsou v praxi hlavně úroky, které stát platí věřitelům za půjčené peníze, plus drobné poplatky. Není to splátka jistiny, tu stát typicky refinancuje novými dluhopisy. Úrok ale z rozpočtu odchází každý rok. A nemůžete ho přesunout na „později“ jako investici do školy.

Ministerstvo financí vede tyto výdaje v kapitole 396 – Státní dluh. Čisté výdaje na obsluhu státního dluhu podle MF činily: 2023: 68,3 mld. Kč 2024: 88,5 mld. Kč 2025: 98,1 mld. Kč (z toho úrokové výdaje 98,0 mld.)

V rozpočtu na rok 2026 je na stejnou kapitolu počítáno zhruba 110 mld. Kč. V srpnovém návrhu státního rozpočtu na 2027 Echo24 z tabulek MF uvádí kapitolu Státní dluh kolem 130 mld. Kč. Trajektorie tedy stoupá, ale 200 miliard není dnešní fakt, nýbrž Niedermayerův výhled („mohly postupně dosáhnout“), pokud dluh dál poroste a sazby zůstanou vysoko.

Pro srovnání v návrhu SR 2027 (kapitoly ministerstev / výkonové členění MF): školství (MŠMT) ≈ 288 mld.; vzdělávání podle účelu ≈ 284 mld. obrana (MO) ≈ 191 mld. doprava (MD) ≈ 162 mld.

Jinými slovy: 200 mld. na úrocích by bylo asi dvě třetiny kapitoly školství (MŠMT ~288 mld.) a víc než celá kapitola obrany (~191 mld.). Už dnešních ~100–130 mld. znamená, že úroky „sežerou“ prostor, který by jinak šel do silnic, učeben nebo zbraní, to je crowding-out: mandatorní výdaj vytlačuje diskreční investice.

Dluh × sazba = spirála

Mechanismus je jednoduchý. Schodek zvyšuje dluh. Vyšší dluh při stejné sazbě znamená vyšší úroky. Vyšší úroky zase zvětšují příští schodek. Odborně se tomu říká dluhová spirála; část „snowball efektu“ v tabulkách MF.

Ověřená trajektorie dluhu (sektor vládních institucí, ČSÚ / MF): konec 2025: 44,3 % HDP (konsolidovaný hrubý dluh 3 786 mld. Kč; ČSÚ, notifikace Eurostatu) výhled MF ve fiskálně-strukturálním plánu 2027–2030: 45,6 % (2026) → 46,9 % (2027); kolem 46–47 % do 2030

Absolutní státní dluh (užší ukazatel MF) byl koncem 2025 3 678 mld. Kč (43,1 % HDP).

Úrokové výdaje sektoru vládních institucí (širší než kapitola 396) MF ve stejném plánu odhaduje na 1,3 % HDP (2025) → 1,4 % (2026) → asi 1,5 % (2027) → 1,6 % (2029–30). Dlouhodobá modelová projekce MF/EK pak ukazuje růst až k ~2,2 % HDP kolem roku 2040, stále pod „200 mld.“ v dnešních cenách, ale směr je jasný: úroky rostou i bez krize.

Výnosy státních dluhopisů (MF, Zpráva o řízení státního dluhu 2025): desetiletý výnos ke konci 2025 kolem 4,5 % p. a.; průměrný výnos nově prodaných fixně úročených korunových dluhopisů v roce 2025 byl 4,21 % p. a. Fiskálně-strukturální plán počítá s dlouhodobou sazbou kolem 4,6–4,8 %. Při dluhu kolem 4 bilionů a efektivní sazbě ~4–5 % vychází roční úrok v řádu 160–200 mld., odtud Niedermayerovo „až 200“, pokud se zásoba dluhu dál nafoukne a refinancování poběží za dnešní ceny.

Schodek 386: co rozpočet říká a neříká

Vláda 21. 9. 2026 schválila podobu návrhu státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 386 mld. Kč (příjmy 2,199 bil., výdaje 2,585 bil.). Proti srpnovému návrhu MF (389 mld.) je to snížení o 3 mld., méně než 0,1 % celkových výdajů. Letošní plánovaný schodek SR 2026 je 310 mld.

Niedermayer píše, že faktický deficit přesahuje 400 mld., pokud se započítají položky, které rozpočet „nezahrnuje, ačkoliv by měl“. Největší „chybějící“ částkou označuje až 30 mld. na financování nových bloků v Dukovanech, které vláda změnou rozpočtových pravidel vyňala z rozpočtu a zatím kryje bankovními úvěry / návratnou finanční výpomocí.

Co ověřujeme u Dukovan: Fakt: model financování je státní půjčka (návratná finanční výpomoc) společnosti Elektrárna Dukovany II; do notifikace EK překlenovací komerční úvěr. Vláda už dříve schválila odkup 80% podílu EDU II. Fakt: ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v červnu 2026 otevřeně mluvila o variantě financovat Dukovany (a lineární stavby) mimo hotovostní schodek státního rozpočtu úpravou rozpočtových pravidel; HN to popsaly jako přesun stovky miliard „mimo rozpočet“. Fakt: v návrhu SR 2027 je na přípravu Dukovan II v kapitole MPO uvedeno jen 3,71 mld. Kč (Ekonomický deník z tabulek MF), tedy řádově méně než Niedermayerových „až 30“. NRR: návratná finanční výpomoc z principu neprohlubuje maastrichtský schodek (jde o půjčku, ne výdaj); změna pravidel ale může skrýt operaci i před hotovostním schodkem SR. Niedermayerův soud („faktických 400+“, „386 = kosmetika“): politické hodnocení účetní reality. Oficiální schodek SR 2027 je 386. Co přesně „až 30 mld.“ v roce 2027 znamená v mimorozpočtovém účtu, MF v tiskové zprávě z 21. 9. 2026 nerozepsalo do veřejné bilance, proto to v článku držíme jako jeho odhad, ne jako ověřený řádek rozpočtu.

Kde zmizely příjmy, ověření po položkách

Niedermayer klade jádro schodku na příjmovou stranu: zrušení zdaňování superhrubé mzdy, zrušení daně z nabytí nemovitých věcí a nevalorizování spotřebních daní (a dalších příjmů) v době vysoké inflace. Velmi zjednodušeně prý dvě největší opatření připravují rozpočet v dnešních cenách o zhruba 2 × 100 mld. Kč ročně.

Ověření po položkách:

1. Superhrubá, Národní rozpočtová rada (ÚNRR) v aktualizované studii odhadla výpadek daně z příjmů fyzických osob po zrušení superhrubé (sazby 15/23 %, vyšší sleva, bonus) na cca 102 mld. Kč pro rok 2021, dominantně na státní rozpočet. To je primární odborný odhad; v „dnešních cenách“ po růstu mezd by nominální výpadek byl vyšší. Niedermayerovo „~100 mld.“ za tuto položku tedy sedí řádově. 2. Daň z nabytí, při zrušení MF uvádělo výpadek ~13,8 mld. Kč ročně (a ~10,6 mld. ve zbytku 2020). To není druhá stovka miliard. 3. Nevalorizace spotřebních daní, jde o specifické (korunové) sazby, které s inflací samy nerostou. Analýzy Centra veřejných financí / IDEA CERGE-EI a reportáže (např. e15) hovoří o reálném výpadku v řádu desítek miliard (některé souhrny ~60 mld. kumulativně od 2019). Přesné „+100 mld. za valorizaci“ v oficiální tabulce MF/ČSÚ jako jednorázový roční řádek není.

Shrnutí: „2 × 100 mld.“ je Niedermayerova zkratka (superhrubá + součet dalších oslabení příjmů v dnešních cenách). Národní rozpočtová rada potvrzuje velký výpadek u superhrubé; u nabytí jde o nižší desítky miliard; u spotřebních daní o desítky miliard reálně, ne o druhou stovku v jedné položce. Směr diagnózy (příjmy oslabily víc než „mandatorní výdaje samy o sobě“) je v souladu s NRR a řadou fiskálních studií, číslo 2×100 bereme jako odhad MEP, ne jako MF.

Euro a riziková prémie, srovnání, ne kampaň

Niedermayer píše, že odmítání eura Česko prodražuje: za svůj (nižší) dluh platíme podobné částky jako země eurozóny s vyšším zadlužením.

Co ukazují trhy (MF, Zpráva o řízení státního dluhu 2025): riziková prémie měřená CDS (10 let) u ČR kolem 48 bazických bodů, Německo 21, Slovensko 54, Polsko 102, Maďarsko 170; spread českého 10letého výnosu vůči německému bundu se v roce 2025 pohyboval v užším pásmu než dřív (po roce 2024, kdy průměrný rozdíl byl kolem 1,6 p. b.), ale nenulový rozdíl vůči jádru eurozóny zůstává; rating ČR drží AA / Aa3 / AA− pásmo, nad průměrem eurozóny, nejlepší ve střední a východní Evropě.

To nedokazuje, že vstup do eurozóny by automaticky ušetřil desítky miliard na úrocích (záleží na měnové politice, likviditě, fiskální důvěryhodnosti). Ukazuje ale, že Česko už dnes platí rizikovou prémii vůči Německu, a že tato prémie je nižší než u Polska či Maďarska, ale vyšší než u jádra eurozóny. Niedermayerovo tvrzení je tedy směrně podložené spreadovými daty, ne kampaní „euro = okamžitá spása“.

Co je fakt a co je politický soud

Fakta / oficiální čísla: obsluha dluhu 98 → ~110 → ~130 mld.; dluh/HDP 44,3 % a výhled k ~47 %; úroky sektoru ~1,3–1,6 % HDP; schodek SR 2027 = 386 mld.; výpadek superhrubé řádově 100 mld. (NRR 2021); Dukovany řešeny návratnou výpomocí / mimorozpočtovou cestou.

Odhady MEP: „až 200 mld. na úrocích“; „faktických 400+“ včetně ~30 mld. Dukovan; „2 × 100 mld.“ na příjmech.

Politické soudy (nebrat jako fakta): „vláda dělá kulturní války“, „výmluvy místo řešení“, „kosmetika“ jako motivace, „potácení se bahnem“, potřeba široké reformní shody o krajích a daních. To jsou hodnotové teze z komentáře, redakce je cituje jako názor, ne jako ověřený stav.

Co by měla vláda říct číselně

Bez stranického tónu zůstává praktický checklist:

1. Jaká je oficiální projekce kapitoly 396 (a úroků sektoru) na 2028–2030, ne jen „až 200“ z tweetu? 2. Kolik Dukovan půjde přes mimorozpočtový účet v roce 2027 a jak se to projeví v ESA 2010 dluhu? 3. Jaký je plán příjmů (EET, hazard, investiční byty, spotřební daně), který má stáhnout strukturální deficit, v miliardách, ne v sloganech? 4. Jak se smíří fiskálně-strukturální plán (snížení deficitů od 2028) s letošním skokem schodku na 386? 5. Jaká je citlivost úroků na +1 p. b. výnosů a na +100 mld. dluhu, aby veřejnost viděla, kdy se „200“ stane řádkem rozpočtu?

Do té doby platí jednoduché rozdělení: úroky už teď berou stovku miliard a rostou; 200 je varování, ne dnešní účetní řádek; 386 je oficiální schodek 2027; díra v příjmech po daňových změnách je reálná, ale „2×100“ je zkratka, ne tabulka MF.