Od roku 2028 má Evropa zavést nový systém emisních povolenek na vytápění a silniční dopravu. Jmenuje se ETS2, druhý systém obchodování s emisemi, oddělený od staršího ETS1, který už dnes platí pro elektrárny a těžký průmysl. Pro běžnou domácnost to znamená: dodavatelé plynu, uhlí, benzinu a nafty budou muset kupovat povolenky. Náklady se mohou propsat do cen paliv a tepla.

15. září 2026 Evropský parlament schválil předběžnou dohodu s Radou EU o posílení rezervy tržní stability (MSR), zásobníku povolenek, ze kterého se při vysokých cenách uvolňují další kusy na trh. Cílem je zmírnit riziko prudkých výkyvů ceny. Hlasování dopadlo 467 ku 158 (41 se zdrželo). Zpravodajkou textu byla česká europoslankyně Danuše Nerudová (STAN). Dohoda ještě musí formálně projít Radou; poté vstoupí v platnost 20 dní po vyhlášení v Úředním věstníku EU.

Nerudová 15. září 2026 na X uvedla, že se „podařilo snížit o čtvrtinu cenu budoucí povolenky ETS2 díky schválené cenové brzdě“, kterou vyjednávala za Parlament, a že Komise musí příští rok přijít s celkovým přezkumem, „aby domácnosti nebyly ohroženy“. Stejné číslo „o čtvrtinu“ zopakovala i ČTK.

Politické tvrzení tedy zní: −25 % budoucí ceny. Ověřený stav je jiný. Oficiální texty EP, Rady a podklady EPRS popisují mechanismus uvolňování povolenek a přezkum Komise do října 2027. Veřejný oficiální dokument, který by schválenou úpravu vázal na snížení budoucí tržní ceny o čtvrtinu, se dohledat nepodařilo. Dopad na výslednou cenu z oficiálních zdrojů nelze spočítat. Mediální pokrytí (např. Aktuálně.cz) vliv na cenu označuje za sporný.

ETS2 je samostatný trh. Netýká se elektráren (to je ETS1), ale spalování paliv v budovách, silniční dopravě a některých dalších sektorech. Povinnost odevzdávat povolenky mají dodavatelé paliv, ne přímo domácnosti. Náklady se ale mohou přenést do cen benzinu, nafty, plynu či uhlí.

Celkové množství povolenek se snižuje tak, aby emise v pokrytých sektorech klesly do roku 2030 o 42 % oproti roku 2005. Po odkladu má být ETS2 plně funkční od roku 2028; monitoring už běží dříve. Sociální klimatický fond (SKF), unijní fond na zmírnění dopadů na zranitelné domácnosti, mikrofirmy a uživatele dopravy, má pomoci ještě před plným náběhem systému.

„Cenová brzda“ není pevný strop, že by povolenka „nesměla“ stát víc. Jde o pravidlo: pokud průměrná aukční cena překročí 45 eur za tunu CO₂ (v cenách roku 2020, tedy valorizováno o inflaci) po dvě po sobě jdoucí měsíce, uvolní se z rezervy povolenky na trh. Schválená úprava zdvojnásobuje objem uvolnění z 20 na 40 milionů povolenek při jednom spuštění. Zásah může nastat až dvakrát ročně, tedy teoreticky až 80 milionů povolenek ročně při vysokých cenách.

Dohoda také zmírňuje „pražcový efekt“ u nízkého množství povolenek v oběhu a ruší automatické zneplatnění zbylých povolenek v rezervě k roku 2031. Zásobník až 600 milionů povolenek tak zůstává k dispozici i po tomto datu. Větší nabídka má brzdit růst ceny. Výsledná tržní cena ale závisí i na poptávce. Z textu dohody proto nelze odvodit, o kolik procent bude budoucí povolenka „levnější“.

Komise má do října 2027 posoudit, jak ETS2 funguje u budov a dopravy a zda stávající pojistky chrání zranitelné domácnosti. Schválená úprava MSR tedy není posledním slovem před spuštěním v roce 2028, ale jedním z kroků ke stabilizaci trhu.

Jednoduché dělení: ověřené je posílení pravidel rezervy a přezkum do října 2027. „−25 %“ je politická interpretace bez dohledatelného oficiálního referenčního scénáře.

ETS2 se týká fosilních paliv v budovách a silniční dopravě. Citlivé jsou domácnosti s plynem, tuhými palivy a lidé bez alternativy k autu. Česko může podle MŽP v letech 2026–2032 získat až 50 miliard Kč ze Sociálního klimatického fondu na renovace, výměnu zdrojů tepla, dostupnější bydlení a veřejnou dopravu. Na unijní úrovni má fond včetně spolufinancování států objem 86,7 miliardy eur.

Premiér Andrej Babiš (ANO) úpravu označil za „lepší než nic“, ale podle něj zásadně nepomůže; státy by měly systém zrušit nebo odložit. Ministr průmyslu Karel Havlíček rezervu uvítal, samotné zavedení ETS2 ale v současnosti považuje za nepřijatelné (ČTK / Ekolist, 16. 9. 2026). Dokud není jasná implementace a plán fondu, zůstává otevřené, zda a kdy se české domácnosti dostanou k plné unijní kompenzaci.