Slib levnějších hypoték zní v politice přirozeně. Bydlení je drahé a měsíční splátka je hmatatelná. Premiér ani vláda ale sazby bank nestanovují. Skládají se z ceny peněz na trhu, rizika, marže a délky fixace. Krátkodobou cenu korunových peněz určuje Česká národní banka (ČNB).

Tento řetězec 17. září 2026 shrnul europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) na X: „Neslibujte levnější hypotéky. Ani jako premiéři jejich úroky neurčujete. … Pokud na ně voliče přesto lákáte, nezadlužujte stát. Vyšší dluh totiž úroky zvyšuje. Pokud stát přesto zadlužujete, přijměte alespoň euro.“ Jde o politický komentář. Níže oddělujeme jeho logiku od ověřitelných čísel.

Dvoutýdenní repo sazba ČNB, základní krátkodobá sazba, za kterou si banky ukládají peníze u centrální banky, je od 19. června 2026 na 3,75 %. Bankovní rada ji 18. června zvýšila; 6. srpna ji ponechala. K uzávěrce textu platilo právě 3,75 %. Výsledek zasedání 17. září ještě nebyl znám.

Repo ovlivňuje krátkodobé sazby. Hypotéky s tří- až pětiletou fixací se ale nepočítají z overnight sazby. Banky se zajišťují na delších swapech, trzích, kde se směňují úroky na delší dobu, a na výnosech dluhopisů. K tomu připočítávají kapitál, riziko a marži.

Proto se sazba ČNB a hypotéka pohybují podobným směrem, ale ne jedna ku jedné. Swiss Life Hypoindex, průměrná nabídková sazba do 80 % hodnoty nemovitosti, na začátku září 2026 stoupl na 5,51 %, nejvýše od léta 2024. V březnu byl na 4,89 %. Statistiky ČNB o skutečně sjednaných nových obchodech jsou níže: v červenci 2026 hypotéky 4,76 %, úvěry na bydlení 4,84 %. Rozdíl mezi repem 3,75 % a hypotékou kolem 5 % je očekávatelná přirážka za delší fixaci a riziko.

Niedermayerův druhý krok, že vyšší státní zadlužení může tlačit úroky nahoru, odpovídá tržní logice. Větší nabídka dluhopisů a vyšší riziková přirážka zdražují dlouhodobé financování. To se propisuje i do swapů, ze kterých banky skládají hypoteční sazby.

Podle údajů ČSÚ validovaných Eurostatem skončil hrubý dluh vlády v roce 2025 na 44,3 % HDP. V 1. čtvrtletí 2026 byl poměr 44,1 % HDP (3 827,9 miliardy Kč). Ministerstvo financí v dubnové predikci 2026 očekává na konci roku 45,6 % HDP při schodku 2,6 % HDP. Česko je hluboko pod maastrichtskou hranicí 60 %, limitem, který EU sleduje u veřejného dluhu, , ale trajektorie mírně roste.

Tržní výnos desetiletého českého státního dluhopisu podle Patria Finance z 16. září 2026 den předtím atakoval zhruba 5,4 %, nejvýše od konce 2022. Oficiální měsíční průměr ČNB je zatím jen do května 2026 (4,89 %). Růst delších výnosů vysvětluje, proč nabídkové hypotéky v létě znovu rostly, i když repo zůstalo na 3,75 %. Údaj kolem 5,4 % pochází z Patria, ne z oficiální denní řady ČNB za září.

Třetí větev tweetu, „přijměte alespoň euro, úroky klesnou“, je hypotéza, ne automatický zákon. V eurozóně jsou v průměru nižší sazby na bydlení. Srovnání ale musí držet stejný typ ukazatele.

Podle ECB byl v červenci 2026 kompozitní ukazatel nákladů na nové úvěry na bydlení v eurozóně 3,54 %. Ve stejném měsíci ČNB uvádí sjednané hypotéky v ČR 4,76 %. Rozdíl kolem 1–1,5 procentního bodu je fakt. Není důkaz, že přechod na euro by okamžitě srovnal české splátky s německými, liší se inflace, fixace, konkurence bank i fiskální přirážka. ECB 10. září 2026 zvýšila sazby: depozitní facilita, sazba, za kterou si banky ukládají peníze u ECB, je od 16. září na 2,50 %. Stále pod českým repem 3,75 %, ale i eurozóna sazby zvedá.

Euro by mohlo snížit měnovou rizikovou přirážku. Odpůrci namítají ztrátu vlastní měnové politiky. Jde o volbu s náklady i přínosy, ne o tlačítko „zlevnit hypotéky“.

Vláda a parlament mohou ovlivnit nabídku bydlení (stavební právo, územní plánování, povolování), cílené dotační nebo garanční programy, fiskální trajektorii schodku a dluhu a daně u nemovitostí a úvěrů. Nemohou přímo nastavit repo ČNB, denní tržní výnosy dluhopisů a swapů, bankovní marže ani sazby ECB.

Politický kontext (tvrzení, ne ověřený efekt): hnutí ANO před volbami 2025 komunikovalo „levnější hypotéky“. V květnu 2026 média citovala premiéra Andreje Babiše, který kritizoval ČNB za vyšší sazby než v eurozóně. To jsou politická tvrzení; samy o sobě sazby bank nemění.

Čtenáři pomůže pár otázek. Ptá se politik na repo ČNB, nebo na dotaci splátky? Rozlišuje nabídkový Hypoindex a sjednané sazby ČNB? Mluví o euru jako o jistotě levnějších hypoték, nebo o změně měnového režimu? U fiskálu: je řeč o schodku a dluhopisech, nebo jen o „vině ČNB“?

Levnější bydlení je legitimní cíl. Realistická cesta vede přes nabídku bytů, předvídatelná pravidla a důvěryhodné veřejné finance, ne přes slib, že premiér „nastaví“ hypoteční sazbu.

Krátkodobě při repo 3,75 %, nabídkových hypotékách kolem 5,5 % a desetiletém výnosu státního dluhu poblíž 5,4 % není prostor pro plošné „zlevnění z úřadu vlády“. Střednědobě trajektorie dluhu k zhruba 45–46 % HDP a vyšší úrokové náklady státu mohou držet delší sazby výš, i kdyby ČNB repo nestáhla. Debata o euru patří do srovnání rizikových přirážek a suverenity měnové politiky, ne do billboardu o splátce hypotéky.