Rada EU a Evropský parlament se ve středu večer ve Štrasburku předběžně dohodly na nových pravidlech pro sekuritizaci. Banky by díky nim měly uvolnit kapitál a víc půjčovat domácnostem i firmám. Vysvětlujeme, co to slovo znamená, co se mění a proč to českým hypotékám nejspíš rychle nepomůže.

Co je sekuritizace

Banka vezme stovky či tisíce úvěrů, třeba hypotéky, půjčky na auta nebo úvěry firmám. Spojí je do jednoho balíku a z něj udělá cenné papíry, které koupí investoři, například pojišťovny nebo fondy. Investoři dostávají splátky dlužníků a nesou část rizika, že někdo splácet přestane. Banka tím získá peníze nebo aspoň sníží riziko ve své bilanci. Pak může půjčit znovu.

Existuje i takzvaná syntetická sekuritizace. Úvěry zůstávají bance, investor jí jen za poplatek ručí za část možných ztrát. Banka tak nezíská nové peníze, ale potřebuje méně vlastního kapitálu.

Slovo má špatnou pověst z roku 2008. Evropské banky tehdy podle Evropské komise utrpěly velké ztráty hlavně na neprůhledných amerických sekuritizacích špatných úvěrů. EU proto zavedla přísná pravidla, platná od roku 2019, včetně značky STS pro jednoduché, průhledné a standardizované transakce. Podle Komise pravidla zvýšila bezpečnost, ale některé jejich části brzdí rozvoj trhu.

Co se mění

Podle tiskové zprávy Rady EU předběžná dohoda: nastavuje kapitálové požadavky podle rizika, nízkorizikové sekuritizace budou mít požadavky výrazně nižší, rizikovější zůstanou přísnější, zavádí novou kategorii „odolných“ (resilient) sekuritizací a posiluje značku STS, svěřuje dohled nad firmami, které ověřují splnění pravidel STS, evropské úrovni, snižuje administrativu a náklady investorů, zvyšuje limity, kolik mohou do sekuritizací investovat podílové fondy typu UCITS, umožňuje pojišťovnám účast na syntetických sekuritizacích a usnadňuje financování projektů ještě před jejich spuštěním.

Parlament ve své zprávě, kterou převzal server ieu-monitoring, dodává podrobnosti. Pevné minimální rizikové váhy nahradí vzorec podle kvality úvěrů v balíku. U bezpečnějších druhů úvěrů bude spodní hranice 5 %. Ověřovatele STS bude hlídat evropský úřad ESMA a bude jim moct odebrat povolení. Výši sankcí za porušení povinností investorů určí členské státy. Server MLex píše, že sankční režim byl oproti návrhům zmírněn.

Zpravodaj Parlamentu Ralf Seekatz (CDU, Evropská lidová strana) řekl, že dohoda bankám umožní uvolnit kapitál a víc půjčovat podnikům a domácnostem. Dohodu musí ještě formálně schválit Parlament i členské státy. Kdy začne platit, zatím není jasné.

Proč to Brusel chce

Sekuritizace je součástí plánu na unii úspor a investic. Ten má přesměrovat evropské úspory do investic. Seekatz v květnu uvedl, že evropský trh sekuritizací má objem zhruba 1,2 bilionu eur. Oživit ho doporučovaly i zprávy Enrica Letty a Maria Draghiho.

Ne všichni jsou nadšení. Evropská centrální banka v posudku z listopadu 2025 k návrhu Komise napsala, že úprava kapitálových pravidel sama trh neoživí. Rozdíl proti USA podle ní vysvětlují hlavně strukturální rozdíly, zejména tamní státem podporované hypoteční agentury, ne samotná pravidla. Syntetické sekuritizace podle ECB k novým úvěrům přispívají mnohem méně než klasické a mohou přinést nová rizika.

Co to znamená pro české hypotéky

Přímo nejspíš málo. Podle našeho výkladu k tomu vedou tři důvody.

Zaprvé české banky nemají nedostatek peněz na půjčování. Klientské vklady u nich podle Zprávy o finanční stabilitě ČNB ke konci roku 2025 činily 156 % klientských úvěrů. Kapitálu mají podle ČNB nad požadavky přes 200 miliard korun, jak jsme psali 18. října.

Zadruhé české banky sekuritizaci používají, ale jinak. Česká spořitelna v roce 2025 se zárukou skupiny Evropské investiční banky sekuritizovala synteticky portfolio úvěrů firmám za 17,7 miliardy korun. Podle EIB jí to uvolní prostor na zhruba 5,7 miliardy korun nových úvěrů malým a středním firmám. Raiffeisenbank v roce 2023 oznámila už třetí syntetickou sekuritizaci firemních úvěrů za 960 milionů eur. Sekuritizaci českých hypoték jsme v dostupných zdrojích nenašli.

Zatřetí cenu hypoték určuje hlavně cena peněz na trhu. Mluvčí České spořitelny Filip Hrubý pro ČTK uvedl, že cena hypoték se „neodvíjí od libovůle bank ani od čtrnáctidenní repo sazby ČNB“. Podle něj se odvíjí od tří- a pětiletých úrokových swapů, tedy od ceny, za kterou si banky na trhu zajišťují peníze na tři až pět let.

Nepřímý efekt vyloučit nelze. Levnější sekuritizace může pomoct úvěrům firmám nebo mateřským skupinám českých bank. To je ale náš odhad, ne vyčíslený dopad.

Babiš chce jednat s bankami

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve středu ve Sněmovně podle ČTK slíbil, že vláda bude s bankami jednat o sazbách hypoték. „My určitě budeme s bankami jednat,“ řekl. „Kdo tady nejvíc vydělává, kdo je nejvíc nenasytný? No komerční banky,“ dodal. Uvedl také, že zisky bank se od roku 2021 zdvojnásobily ze zhruba 70 na 140 miliard korun. Co konkrétně chce vláda bankám navrhnout, neřekl.

Česká bankovní asociace odpověděla, že je připravena vést s vládou „konstruktivní dialog“ i o dostupnosti financování bydlení. Předběžná evropská dohoda o sekuritizaci s Babišovým slibem přímo nesouvisí. Sazby komerčních bank vláda neurčuje. Úrokové sazby ovlivňuje nezávislá ČNB a trh.

Zdroje

Rada EU: dohoda o sekuritizaci, 21. 10. 2026 Rada EU a Evropský parlament: texty tiskových zpráv (ieu-monitoring) Evropská komise: návrh na oživení sekuritizace, červen 2025 ECB: stanovisko CON/2025/35 ČNB: Zpráva o finanční stabilitě, jaro 2026 ČTK: Babiš slíbil jednání s bankami o hypotékách