Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko chtějí, aby jejich průmysl mohl na drahé energie dostat peníze z evropských fondů. Žádají Evropskou komisi o dočasnou výjimku. Peníze by šly z kohezních fondů nebo z Modernizačního fondu. Oznámila to slovenská ministryně hospodářství Denisa Saková (Hlas-SD) v pondělí 19. října v Bratislavě po jednání ministrů V4 s eurokomisařem pro energetiku Danem Jørgensenem, jak informovala ČTK. Český ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) k tomu přidal možnost zastropovat ceny elektřiny.

Co přesně V4 chce

Ministři v Bratislavě podepsali společnou deklaraci. Její plné znění jsme na webech ministerstev ani Komise nenašli. O obsahu proto víme z tiskové konference a z tiskových zpráv.

Podle slovenské agentury TASR jde o dvě věci. První je dočasná výjimka teď: peníze z kohezní politiky, nebo větší volnost v Modernizačním fondu. Druhá míří do budoucna. Nové programy EU na konkurenceschopnost by podle ministrů neměly platit jen investice do přeměny průmyslu, ale i jeho provozní náklady.

Saková to zdůvodnila rozpočty. „Žádná země V4 nechce dlouhodobě zatěžovat svůj státní rozpočet, a proto bychom rádi v případě potřeby využívali na podporu průmyslu i zdroje Evropské komise,“ řekla podle TASR v deníku Pravda (přeloženo ze slovenštiny). Podle agentury Reuters mají evropské peníze pomoci firmám, pro které už státy mají programy na zvládání drahé energie.

Havlíček podle tiskové zprávy MPO žádal také výjimku z fiskálních pravidel pro výdaje na stabilizaci cen energií, odklad ETS2 a posun metanového nařízení o tři roky. O závěrech summitu k ETS2 i o odkladu metanových pravidel jsme psali dříve.

Havlíčkův strop na elektřinu

Havlíček podle ČTK řekl: „Česko je připraveno v případě nárůstu cen energií, elektřiny, reagovat tím, že nastaví maximální možnou cenu u výrobce a to doplní zastropováním u obchodníků, případně dalším snížením regulované složky.“ Dodal: „Nesmí nastat to, že Česká republika bude mít vyšší nebo zásadně vyšší ceny než okolní země.“ Vláda už v září rozhodla, že stát i příští rok zaplatí celé poplatky na podporu obnovitelných zdrojů.

Ministr neřekl, podle jakých pravidel by strop zavedl. Reforma trhu z roku 2024 (směrnice 2024/1711) dovoluje regulovat ceny pro domácnosti a malé a střední firmy pod náklady jen během cenové krize, kterou vyhlásí Rada EU. Velkoobchodní ceny musí dosáhnout aspoň 2,5násobku pětiletého průměru a aspoň 180 eur za MWh a nesmí se čekat, že do půl roku klesnou. Maloobchodní ceny musí prudce růst, zhruba o 70 %, a to podle očekávání aspoň tři měsíce. Strop u výrobců tato pasáž přímo neřeší.

Co dnes dovolují eurofondy

Evropský fond pro regionální rozvoj podle čl. 5 nařízení 2021/1058 platí hlavně investice. Provozní kapitál smí ve formě grantů dostat jen malé a střední firmy. A to jen dočasně v mimořádné situaci podle čl. 20 nařízení 2021/1060. Tu musí nejdřív uznat Rada podle pravidel Paktu stability. Komise pak vydá rozhodnutí. Velké podniky mohou z fondu dostat peníze jen na vyjmenované druhy investic. Revize z roku 2025 (nařízení 2025/1914) tento seznam rozšířila, například o investice do dekarbonizace výroby a o evropské strategické projekty IPCEI. Pořád ale jde o investice, ne o provoz. Pravidla pro provozní kapitál revize nezměnila.

Precedens existuje. Program SAFE (nařízení 2023/435) z roku 2023 dovolil státům použít až 10 % kohezních peněz z období 2014 až 2020 na provozní kapitál malých a středních firem a na pomoc zranitelným domácnostem. Šlo ale o staré peníze a o změnu nařízení.

Podle našeho výkladu dnešní pravidla neumožňují platit z kohezních fondů provozní náklady velkých energeticky náročných firem. Výjimka by vyžadovala změnu nařízení, tedy souhlas Evropského parlamentu a Rady. Kohezní obálky jsou navíc pevné. Co by šlo na energie, chybělo by jinde.

Modernizační fond je na investice

Modernizační fond plní výnosy z dražeb emisních povolenek. Podle článku 10d směrnice o ETS podporuje investice: obnovitelné zdroje, úspory energie, sítě a spravedlivou transformaci uhelných regionů. Česko patří k zemím, které z něj čerpají. Úhrady provozních nákladů mezi podporovanými oblastmi nejsou. Podle našeho výkladu by to vyžadovalo změnu směrnice.

Provozní podpora od státu zakázaná není

Státy přitom provoz firem dotovat mohou. Rámec CISAF platí do konce roku 2030 a dovoluje dočasně zlevnit elektřinu energeticky náročným firmám, které čelí světové konkurenci. Podle přehledu Komise smí stát pokrýt až polovinu velkoobchodní ceny pro nejvýš polovinu spotřeby, ne však pod 50 eur za MWh. Firmy za to musí investovat do snižování emisí. Krizový rámec METSAF z 29. dubna 2026 zvedá tuto hranici do konce roku z poloviny na 70 % ceny. Česko navíc firmám vrací část nákladů za povolenky v ceně elektřiny a Komise mu 30. července 2026 schválila zvýšení až na 80 %.

Spor se tedy podle našeho výkladu netýká toho, zda se smí pomáhat. Týká se toho, kdo zaplatí: národní rozpočty, nebo společné evropské peníze.

Co řekla Komise

Konkrétní odpověď na žádost V4 jsme nenašli. Jørgensen podle TASR souhlasil, že Komise i státy musí lidem s drahými energiemi pomáhat. „Potřebujeme to dělat dočasnými opatřeními, ale zároveň tak, abychom neohrozili naši dlouhodobou strategii, abychom nebyli závislí,“ řekl. Zastoupení Komise v Česku v úterý zmínilo společné nákupy energií, podporu rafinerií, modernizaci sítí a plán DiversifyEU, který Komise představí v prosinci. Výjimku pro fondy nezmínilo. Slovenský Standard upozornil, že podpis deklarace neznamená, že Komise cokoli schválila.

Co to znamená pro Česko

Saková řekla, že ceny energií jsou v Evropě několikanásobně vyšší než v USA nebo Asii. Podle Mezinárodní energetické agentury platil energeticky náročný průmysl v EU loni za elektřinu v průměru víc než dvakrát tolik co v USA. Podrobněji jsme to rozebrali v článku o složkách ceny.

České firmy podle našeho výkladu z evropských fondů na provoz nejspíš rychle nic nedostanou. Žádost je zatím politický požadavek. Krátkodobě zůstává pomoc na státním rozpočtu, v mezích CISAF a METSAF. Pokud by EU výjimku povolila, šlo by o peníze, které jsou dnes určené na investice.

Zdroje

ČTK / České noviny: Země V4 žádají výjimku na využívání unijních peněz (19. 10. 2026) TASR: Sakova: V4 Countries Want to Discuss Support for Industry from EU Funds (19. 10. 2026) Reuters přes Euronext: East European states want more EU fund flexibility (19. 10. 2026) Pravda.sk (TASR): Drahé energie dusia priemysel (19. 10. 2026) MPO: Ministr Havlíček jednal v Bratislavě s ministry V4 (převzato Zakazka.cz) Nařízení 2021/1058 o EFRR, čl. 5 (EUR-Lex) Nařízení 2025/1914, revize kohezní politiky v polovině období (EUR-Lex) Nařízení 2021/1060 o společných ustanoveních, čl. 20 Nařízení 2023/435 (REPowerEU, program SAFE) Modernizační fond: časté dotazy Evropská komise: rámec státní podpory CISAF Evropská komise: přehled podpůrných opatření CISAF (PDF) Evropská komise: krizový rámec METSAF Směrnice 2024/1711 o uspořádání trhu s elektřinou, čl. 66a (EUR-Lex) Zastoupení EK v ČR: Komise hledá cesty k levnějším energiím (20. 10. 2026) IEA: Electricity 2026, Prices Seznam Zprávy: Komise schválila vyšší podporu pro energeticky náročné firmy v Česku Standard.sk: Saková a ministri V4 tlačia na Brusel