Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09 / EPP) v úterý 22. 9. 2026 napsal z USA, že vede delegaci daňového výboru Evropského parlamentu (@EP_Taxation). Témata shrnul do tří bloků: minimální zdanění korporací a digitální ekonomika v OECD, americký fiskál, a „standardní“ agenda transparentnosti a výměny dat. U třetího bloku hodnotí, že současná administrativa „otočila kormidlo“ směrem, který podle něj rizika v daních zvyšuje. To je politický soud, ne OECD dokument.

Zbytek stojí na ověřitelných pravidlech. Ta mají pro české firmy konkrétní jména: Pillar 2, dorovnávací daň a DST.

Co je Pillar 2, a jak se „dorovnává“ daň

Pillar 2 (Pilíř 2) je součást dohody OECD/G20 Inclusive Framework z října 2021. Cíl: velké skupiny s konsolidovanými výnosy nad 750 milionů eur mají v každé zemi, kde působí, efektivní daň alespoň 15 %. Když je efektivní sazba nižší, rozdíl se doplácí, tomu se říká top-up tax / dorovnávací daň.

Evropská unie to přenesla směrnicí Rady (EU) 2022/2523 (schválena 14. 12. 2022). Členské státy měly pravidla zavést do 31. 12. 2023; uplatňují se na zdaňovací období začínající od ledna 2024. Evropská komise to popisuje jako hotovou implementaci Pillar 2 v unii.

V praxi fungují tři páky (všechny směřují k 15 %):

1. QDMTT, kvalifikovaná domácí dorovnávací daň. Stát, kde nízce zdaněná firma fyzicky sedí, vybere top-up u sebe. 2. IIR (Income Inclusion Rule / pravidlo pro zahrnutí příjmů), mateřská společnost v „svém“ státě doplácí top-up za nízce zdaněné dceřiné firmy jinde. 3. UTPR (Undertaxed Profits Rule / pravidlo pro nedostatečně zdaněné zisky), když IIR nikde top-up nevybere, mohou státy, kde má skupina zaměstnance a majetek, sebrat zbývající část podle vzorce.

CFC (ovládaná zahraniční společnost) je starší, oddělené pravidlo: česká mateřská firma si do základu daně připočítává určité příjmy nízce zdaněné zahraniční dcery. Pillar 2 CFC nenahrazuje, běží paralelně. UTPR není CFC; je to „pojistka“ mezi státy, kdo dorovnání vybere, když mateřská jurisdikce mlčí.

Příklad: německá automobilka má český závod. Skupina přesáhne 750 mil. eur. Pokud by efektivní sazba v ČR díky odpočtům a úlevám klesla pod 15 %, česká dorovnávací daň (QDMTT) má zajistit, že top-up zůstane v Česku, neodejde do Německa přes IIR ani se nerozdělí přes UTPR.

„Obdobný“ americký systém, co říká OECD, ne jen tweet

Niedermayer píše, že si USA u minimálního zdanění „prosadily zachování svého, obdobného, leč ne zcela totožného systému“. To odpovídá oficiálnímu balíčku OECD, ne jen parlamentní zkratce.

5. ledna 2026 Inclusive Framework schválil Side-by-Side Package. Součástí je Side-by-Side Safe Harbour: skupiny s nejvyšší mateřskou entitou ve státě s „Qualified SbS Regime“ mohou zvolit, že top-up podle IIR a UTPR se považuje za nulu. Domácí QDMTT v jiných zemích zůstávají. OECD v Central Record zatím uvádí jako kvalifikovaný SbS režim Spojené státy; platnost od zdaňovacích období začínajících 1. 1. 2026 (na roky 2024–2025 se to nevztahuje).

Evropská komise to v Notice C/2026/253 (leden 2026) uznala v kontextu směrnice 2022/2523: Safe harbours z balíčku se mají aplikovat, aniž by se směrnice novelizovala.

Shrnutí bez diplomatického balení: USA nepřijaly EU/OECD GloBE pravidla jedna ku jedné. Mají vlastní minimální režim (historicky GILTI, americké CFC zdanění zahraničních zisků mateřských firem, a pozdější úpravy). OECD a G7 politicky domluvily, že se tento režim bere jako dostatečně robustní vedle Pillar 2, s výjimkou, že zahraniční QDMTT (tedy i česká dorovnávací daň u amerických skupin) se dál platí.

Fakt (OECD/Komise): Side-by-Side Safe Harbour existuje; USA jsou zatím jediný listed SbS režim; QDMTT zůstává. Politický názor (Niedermayer): USA si to „prosadily“ a systém je „obdobný, ne totožný“, formulace sedí s dokumenty, hodnocení „prosazení“ je politické.

Digitální daň: co se skutečně vyjednává

Druhá větev dohody z 2021 je Pillar 1. Amount A měl přesunout část zisků největších digitálních a spotřebitelských skupin do zemí, kde mají zákazníky, bez fyzické pobočky. Podmínkou byla multilaterální úmluva (MLC). Ta pro vstup v platnost potřebuje ratifikaci jurisdikcí s vysokým „bodovým“ vážením mateřských firem; bez USA práh prakticky nejde splnit. K září 2026 Amount A jako hotová globální smlouva neběží.

Amount B je užší technika: zjednodušené transferové ceny pro „základní“ marketing a distribuci. OECD ji zapracovalo do Transfer Pricing Guidelines a v roce 2026 dál vydává FAQ a výpočetní nástroje. To není digitální daň z obratu.

DST (Digital Services Tax) je unilaterální daň z vybraných digitálních služeb (reklama, zprostředkování, data). Mají ji mimo jiné Francie, Itálie, Španělsko, Rakousko, Velká Británie. Pillar 1 měl DST nahradit a stáhnout; bez Amount A ta výměna neproběhla. USA DST dlouhodobě napadají jako diskriminační vůči americkým firmám.

Niedermayer píše, že u digitální ekonomiky se „snad podařilo obnovit práce na hledání dohody“ a že USA považují OECD za správnou platformu. To sedí s diplomacií: v průběhu 2026 zaznívaly signály o obnovení dialogu o digitálním zdanění. Není to totéž jako návrat původního Amount A. Treasury a komentáře z února 2026 mluvily o tom, že starý rámec Pillar 1 v původní podobě USA nepřijímají a že jakékoli nové jednání musí znovu posoudit principy. Ověřený stav: Amount B žije jako TP zjednodušení; Amount A MLC nestojí; DST zůstávají; „obnova prací“ je politická formulace o obnoveném zájmu jednat, ne o hotové smlouvě.

Americký deficit „kolem 6 % HDP“

Niedermayer: USA mají „velmi vysoké deficity (kolem 6 % HDP)“, dluh roste rychle a výrazně vzrostly úroky z amerických půjček.

Oficiální čísla: Treasury (Final Monthly Treasury Statement za FY 2025, končící 30. 9. 2025): deficit 1,775 bilionu USD. Podíl na HDP se v oficiálních a rozpočtových přehledech pohybuje kolem 5,9–6,0 % (Treasury/CBO okruh; CRFB z CBO dat uvádí odhad ~6,0 % HDP). CBO v lednovém Outlook 2025–2035 projektovalo na FY 2025 deficit 6,2 % HDP (tehdy ještě projekce, ne finále).

Niedermayerovo „kolem 6 %“ tedy není mimo oficiální pásmo. Přesnější formulace pro čtenáře: finální deficit FY 2025 byl zhruba 1,8 bilionu USD, asi 6 % HDP, daleko nad dlouhodobým průměrem kolem 3–4 % HDP. Růst čistých úrokových výdajů CBO i rozpočtové think-tanky v roce 2025 opakovaně potvrzují (úroky přesáhly bilion USD).

Proč to evropský fiskál sleduje: dolary a americké sazby ovlivňují globální kapitálové toky, cenu dluhu i konkurenční tlak na daňové sazby. Není to „americký problém mimo nás“, je to kontext, ve kterém se vyjednává, kdo z MNE vybere top-up.

Česká linka: kdo platí a kolik čeká MF

Česko zavedlo Pillar 2 zákonem č. 416/2023 Sb. o dorovnávacích daních. Dvě daně: česká dorovnávací daň (domácí QDMTT), primární právo ČR na top-up z příjmů vzniklých tady; přiřazovaná dorovnávací daň, IIR/UTPR logika vůči zahraničním nízce zdaněným entitám.

Podle MF (tisková zpráva 2023, aktualizace po schválení zákona): v rozsahu jednotky nejvyšších mateřských entit a asi 3 200 jiných českých členských entit; pozitivní daňová povinnost odhadnuta pro nižší stovky entit; při sazbě DPPO 19 % inkaso odhadováno na 4–6 mld. Kč; po zvýšení DPPO na 21 % výnos dorovnání klesá na cca 2 mld. Kč (vyšší statutární sazba zvedá efektivní sazbu, prostor pro top-up se zužuje).

Aktuálnější predikce fiskálních příjmů MF (podklad pro Výbor pro rozpočtové prognózy, ČTK 14. 4. 2026) uvádí řádek „Dorovnávací daně – minimální zdanění velkých skupin podniků“: 2025: 0 mld. Kč 2026: 1 mld. Kč 2027–2029: 2 mld. Kč ročně

To sedí s kalendářem Finanční správy: za období 2024 se informační přehledy podávají do 1. 7. 2026 a daňová přiznání do 2. 11. 2026. Skutečné hotovostní inkaso se tedy v rozpočtu projeví se zpožděním, ne „hned po účinnosti“.

Kdo typicky platí: ne pekař na rohu. Platí členské entity skupin nad 750 mil. eur, dceřiné firmy automobilek, IT, farmacie, retailu, energetiky, které v ČR díky odpočtům, daňovým kreditům nebo struktuře skupiny padnou pod 15% efektivní práh. Samostatné české firmy pod limitem 750 mil. eur Pillar 2 neřeší. Velké české skupiny nad limitem ano, zákon dopadá i na velké vnitrostátní skupiny.

Side-by-Side Safe Harbour znamená: u skupin s americkou mateřskou firmou od 2026 odpadá (při volbě safe harbour) evropský/IIR–UTPR tlak na mateřskou stranu. Česká QDMTT u české dcery americké skupiny zůstává. Pro státní rozpočet je to důležitější věta než diplomatický tweet z Washingtonu.

Co z Niedermayera brát jako fakt a co jako hodnocení

Fakt: EP Taxation jednala v USA o OECD daňových tématech (primární post 22. 9. 2026). Globální minimální daň existuje; EU ji má ve směrnici 2022/2523. USA drží obdobný, ne totožný systém, OECD Side-by-Side Safe Harbour to formalizuje a zatím listuje jen USA.

Částečně: „obnova prací“ na digi dohodě znamená obnovený dialog a zájem jednat; Amount A jako multilaterální smlouva nestojí.

Fakticky v souladu: deficit USA „kolem 6 % HDP“ sedí s FY 2025 (~5,9–6,0 %).

Politický názor: že administrativa „otočila kormidlo“ a rizika v daních zvyšuje, v tweetu bez citované Treasury/OECD primárky. Stejně tak hodnocení, že USA OECD „zjevně považují za správnou platformu“, je dojem z jednání, i když USA u Pillar 2 SbS u stolu zůstávají.

Co by MF a EP měly říct číselně

1. Kolik českých entit za 2024 skutečně podá přiznání k dorovnávací dani a kolik bude mít kladnou daň. 2. Jak Side-by-Side Safe Harbour od 2026 mění očekávané inkaso přiřazované daně vs. české QDMTT. 3. Zda Česko plánuje DST, nebo sází jen na Pillar 1/2, a co unilaterální DST jinde znamenají pro české dodavatele digitálních služeb. 4. Aktualizovaný rozpočtový řádek dorovnávacích daní po prvních přiznáních na podzim 2026.

Do té doby platí jednoduché rozdělení: mechanismy Pillar 2 a české dorovnávací daně jsou v zákoně, americký „obdobný“ režim je oficiálně v OECD Side-by-Side, deficit kolem 6 % HDP sedí s FY 2025, digitální Amount A není hotová smlouva, a věta o „otočení kormidla“ je politické hodnocení, ne tabulka Treasury.