Ve čtvrtek 5. listopadu zasedne bankovní rada České národní banky. Rozhodnutí o úrokových sazbách zveřejní ve 14.30, tiskovou konferenci zahájí v 15.00. Termíny jsou na webu ČNB. Zápis z jednání vyjde 13. listopadu.

Dvoutýdenní repo sazba je dnes na 3,75 procenta. Na této úrovni je od 19. června, kdy o tom rozhodla bankovní rada 18. června a sazbu zvedla o čtvrt bodu. Bylo to první zvýšení po čtyřech letech a hlasovalo pro něj šest členů ze sedmi.

Analytici oslovení ČTK, Komerční banka, ING i Česká bankovní asociace čekají totéž. Sazba podle nich stoupne na 4 procenta.

Rada rozhodne mezi stabilitou a růstem, trh počítá se čtyřmi zvýšeními

Na zářijovém zasedání rada sazby nechala na místě, a to jednomyslně 7:0. Guvernér Aleš Michl tehdy řekl, že „na příštím jednání bude bankovní rada rozhodovat mezi stabilitou a růstem úrokových sazeb“.

Otevřeně se pro zvýšení vyslovil jeden ze sedmi členů rady, Jakub Seidler. „Jsem nakloněn podpořit standardní zvýšení o 25 bazických bodů v listopadu,“ řekl agentuře Reuters 27. října. Ani toto zvýšení ale nevidí jako začátek cyklu.

Jan Frait pro Bloomberg uvedl, že argumenty pro zvýšení jsou „relativně silné“, výsledek ale za hotovou věc nepovažuje. Důvody pro zvýšení o sto bazických bodů zatím nevidí.

Trh jde dál než radní. Forwardy podle Fraita i Seidlera zaceňují čtyři zvýšení o čtvrt bodu během dvanácti měsíců, tedy sazbu 4,75 procenta. ING píše o více než sto bazických bodech a terminální sazbě 5 procent za zhruba rok a půl. Seidler takové zacenění označil za přehnané, Frait za tak trochu záhadu.

Spolu s rozhodnutím dostane rada novou podzimní prognózu. Představí ji na tiskové konferenci ve čtvrtek v 15 hodin. První kapitola Zprávy o měnové politice s tabulkou klíčových ukazatelů vyjde v pátek 6. listopadu v 9 hodin. Celá zpráva i se zápisem z jednání vyjde 13. listopadu.

Jádrová inflace 3,1 procenta drží sazby vysoko, ECB zůstává o 125 bodů níž

Zářijová inflace byla 2,5 procenta meziročně, o 0,6 bodu víc než v srpnu. Meziměsíčně se ceny nehnuly. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu z 13. října.

Podstatnější je jádrová inflace. Ta v září dosáhla 3,1 procenta, v srpnu 3,0 procenta. Cíl ČNB jsou 2 procenta s tolerančním pásmem 1 až 3 procenta. Jádrová inflace je tak těsně nad jeho horní hranicí.

ČNB ve svém komentáři k datům uvedla, že se inflace do konce roku udrží mezi 2 a 3 procenty. „Začátkem příštího roku se pak velmi pravděpodobně přechodně zvýší nad 3 procenta,“ stojí v komentáři.

Seidler pro Reuters odhadl inflaci na začátku roku 2027 kolem 3,5 procenta. Komerční banka čeká vrchol 3,8 procenta v únoru, Raiffeisen průměr 3,2 procenta za celý rok 2027. ING počítá s 3,9 procenta v prvním čtvrtletí.

Inflace v eurozóně byla v září 3,8 procenta, tedy výš než v Česku. Česká jádrová inflace je přitom vysoká.

Evropská centrální banka 29. října sazby nechala beze změny. Depozitní sazba zůstává na 2,50 procenta, hlavní refinanční na 2,65 procenta. Rada uvedla, že ceny energií dále rostly a představují proinflační riziko.

Rozdíl mezi českou repo sazbou a depozitní sazbou ECB je dnes 1,25 procentního bodu. Po čtvrtečním zvýšení by to bylo 1,5 bodu.

Premiér Andrej Babiš 21. října ve Sněmovně kritizoval ČNB: „Stále mi nikdo nevysvětlil, proč máme základní sazbu o 1,5 procentního bodu vyšší než eurozóna, když máme jednu z nejnižších inflací.“ V tom má pravdu, česká inflace je nižší než evropská. Vysvětlení je v tom, že celkovou inflaci táhnou dolů potraviny a energie, zatímco jádrová zůstává nad 3 procenty.

Energie zdražují znovu, elektřina a plyn v září ještě zlevňovaly

Kovandův seznam stojí na jednoduché logice. Dražší energie zvyšují náklady firem, ty je promítají do cen a inflace roste. Centrální banka na to reaguje vyššími sazbami.

V datech za září to ale tak úplně neplatí. Elektřina byla meziročně o 10,6 procenta levnější než před rokem, zemní plyn o 4 procenta. Vyplývá to z indexu spotřebitelských cen ČSÚ.

Od ledna se to obrátí. ČEZ od 1. ledna 2027 zdraží elektřinu o 3,5 procenta a plyn o 6,5 procenta. Týká se to 1,6 milionu zákazníků bez fixace.

U nejběžnější sazby D02d stoupne cena silové elektřiny z 3 860 na 4 190 korun za megawatthodinu s DPH. U plynu se cena dodávky zvedne z 1 560 na 1 740 korun za megawatthodinu.

Podle našeho výpočtu odpovídá tato změna zdražení o 8,6 procenta u elektřiny a 11,5 procenta u plynu. ČEZ přitom pro zákazníky bez fixace uvádí 3,5 procenta u elektřiny a 6,5 procenta u plynu. Proč se obě čísla rozcházejí, firma ani ČTK nevysvětlují.

ČEZ to vysvětluje velkoobchodními cenami. Ty od začátku roku vzrostly u elektřiny o 75 procent, u plynu o 140 procent, uvedl mluvčí firmy Ondřej Svoboda.

Velkoobchod s plynem v Evropě je přitom napjatý. Kontrakt na nizozemském TTF ve středu 28. října poprvé od prosince 2022 vyšplhal nad 100 eur za megawatthodinu a dostal se na 100,72 eura. Maximum cyklu přišlo v pátek, kdy kontrakt zavřel na 103,94 eura. To je šestý týdenní růst v řadě a zhruba o 41 procent víc než na minimu 5. října, vyplývá z dat GasRadar.

Zásobníky jsou na tom hůř než jindy. Evropská unie je k 31. říjnu naplněná z 74,6 procenta, což je o 15,2 bodu pod pětiletým průměrem. Česko je na 76,2 procenta, o 16,2 bodu pod průměrem. Data pocházejí z evropského systému GIE AGSI+ přes přehled Voltstack.

K tomu se přidávají omezení v Norsku. Společnost Gassco hlásila výpadky na ložiscích Oseberg, Troll a Kårstø, píše XTB. Dovoz zkapalněného plynu z Blízkého východu do Evropy je přitom meziročně nižší zhruba o 80 procent kvůli narušení dopravy v Hormuzském průlivu, uvádí broker XTB.

Regulovaná část ceny se přitom mění málo. Energetický regulační úřad navrhl pro příští rok růst regulované složky u elektřiny o 2,8 procenta, z 2 306,99 na 2 371,48 koruny za megawatthodinu bez DPH. Pro domácnost se spotřebou 3 megawatthodiny to podle našeho výpočtu znamená zhruba 190 korun ročně.

U plynu ERÚ navrhuje u GasNetu zdražení o 3,6 procenta a u Pražské plynárenské distribuce o 4,8 procenta. Připomínky je možné poslat do 11. listopadu, konečné cenové výměry mají vyjít do konce měsíce.

Hypotéky zdražují sedmý měsíc, desetiletá fixace už je nad 6 procenty

Hypotéky zdražují od března. Průměrná nabídková sazba podle Swiss Life Hypoindexu vystoupila v říjnu na 5,79 procenta, o 0,28 bodu víc než v září. Je to sedmý růst v řadě a proti březnovému minimu 4,89 procenta už o 0,9 bodu.

Podle délky fixace se sazby liší. Na jeden rok je to 5,42 procenta, na tři roky 5,53, na pět let 5,84 a na deset let 6,35 procenta. U hypoték nad 80 procent hodnoty nemovitosti je desetiletá fixace na 6,61 procenta.

V tom má Kovanda pravdu. U desetileté fixace už jsme nad 6 procenty, průměr je ale zatím pod nimi.

Skutečně uzavřené hypotéky jsou levnější. Podle Hypomonitoru České bankovní asociace činila průměrná realizovaná sazba nových hypoték v září 5,10 procenta. Rozdíl proti Hypoindexu je systémový, jeden měří nabídky a druhý podepsané smlouvy. Hypomonitor navíc vychází za předchozí měsíc, zatímco Hypoindex za aktuální.

Hypotéky se neodvíjejí od repo sazby, ale od delších tržních sazeb. V Česku převažují tříleté fixace, banky proto vycházejí z tříletých a pětiletých úrokových swapů. Pětiletý swap v září vzrostl o 0,35 bodu na průměrných 4,85 procenta, nejvýš za dvanáct měsíců.

Frait upozornil, že tříletá swapová sazba vzrostla od začátku války v Íránu zhruba o 150 bazických bodů na téměř 4,9 procenta. Část budoucího zdražení je tedy v cenách hypoték už teď.

Co to znamená pro peněženku, jsme spočítali. U hypotéky 3,5 milionu korun na 30 let činí měsíční splátka při sazbě 5,79 procenta 20 514 korun. Při 6 procentech je to 20 984 korun, tedy o 470 korun víc, ročně o 5 642 korun.

Proti březnovému minimu je rozdíl větší. Při sazbě 4,89 procenta by stejná hypotéka vycházela na 18 554 korun měsíčně. Při šesti procentech je to o 2 430 korun víc, ročně o 29 161 korun.

Kovanda ve svém postu psal o hypotékách nad 6 procenty. Jeho model 4 miliony na 25 let dává při 5,79 procenta splátku kolem 25 300 korun, při 6,04 procenta 25 900 korun. Podle našeho výpočtu vychází 25 261 a 25 870 korun, rozdíl je v zaokrouhlení.

Jeho číslo o 70 tisících korun ročně se ale netýká nové hypotéky. V rozhovoru pro Newstream 28. října ho vztáhl na refixaci starší levné hypotéky u lidí s pětiletou fixací z roku 2021.

Banky upozorňují, že zdražení není automatické. „Cena hypoték se neodvíjí od libovůle bank ani od čtrnáctidenní repo sazby ČNB, ale od ceny víceletých, zejména tříletých a pětiletých úvěrů, tzv. swapů,“ řekl mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.

Ministryně financí Alena Schillerová 8. října uvedla, že navrhne zvýšení daňového odpočtu na hypotéky až o 50 tisíc korun pro lidi do 36 let. Banky zároveň kritizovala za zvyšování sazeb.

Nafta v průměru 47,51 koruny, bez vrácené daně by přesáhla padesát

Nafta v týdnu do 1. listopadu stála v průměru 47,51 koruny za litr, Natural 95 pak 43,82 koruny. Proti stejnému týdnu loni je nafta dražší o 14,52 koruny, tedy o 44 procent. Vyplývá to z týdenního šetření Českého statistického úřadu.

Padesátilitrová nádrž vyjde na 2 376 korun. Před rokem by stejná nádrž stála 1 650 korun, tedy o 726 korun méně. Je to náš výpočet z průměrných cen ČSÚ.

Nafta je přitom pod stropem. Vláda od 1. října reguluje ceny pohonných hmot a 26. října opatření prodloužila do 30. listopadu. Pro období od 31. října do 2. listopadu platí strop 49,45 koruny za litr nafty a 43,87 koruny za litr benzinu.

Součástí opatření je maximální marže 2,50 koruny na litr a snížení spotřební daně z nafty z 9,95 na 8,011 koruny na litr. S DPH to dělá 2,35 koruny na litr, o které je palivo levnější.

Bez tohoto snížení by nafta na padesát korun skutečně dosáhla. Podle našeho výpočtu by průměr ČSÚ 47,51 koruny plus 2,35 koruny vrácené daně dal 49,86 koruny. Podle dat CCS, která měří k středě, byla nafta 28. října na 48,06 koruny, po vrácení daně by to bylo 50,41 koruny.

Kovandův odhad „nafta zřejmě k 50 korunám za litr“ je tedy popisem stavu bez regulace. Analytici to říkají podobně. „Bez snížení spotřební daně by litr nafty stál přes 50 korun,“ uvedl pro ČTK Petr Lajsek z Purple Trading.

Za regulaci stát platí. Výpadek ze spotřební daně odhaduje na zhruba 1,1 miliardy korun měsíčně. Proti tomu stojí mimořádná daň z rafinérských marží, kterou vláda schválila 21. září. Sazba je 50 procent z nárůstu hrubé marže proti roku 2025 a očekávané inkaso za letošní rok je 5,5 miliardy korun.

Daň ale zatím schválená není. Sněmovní tisk 311 prošel prvním čtením 13. října, rozpočtový výbor ho projednal 29. října. Další projednání je možné od 13. listopadu.

Potraviny v září zlevnily, obrat naznačují jen ceny zemědělských výrobců

Poslední bod Kovandova seznamu potravinám nesedí. V září byly meziročně o 3,5 procenta levnější než před rokem. Máslo zlevnilo o 37,3 procenta, vejce o 12,6, polotučné trvanlivé mléko o 20 a vepřové o 15,5 procenta.

Jeho tvrzení je tedy prognóza obratu, ne popis současnosti. Podpůrný argument pro obrat ale existuje.

Ceny zemědělských výrobců v září meziročně klesly o 7,2 procenta, meziměsíčně ale vzrostly o 3,2 procenta. Prasata zdražila o 5,6 procenta, obiloviny o 4,3 a zelenina o 3,9. Vyplývá to z indexů cen výrobců ČSÚ.

Proinflačně působí i mzdy. Průměrná hrubá mzda ve druhém čtvrtletí činila podle údajů ČSÚ 51 966 korun, nominálně o 6,4 procenta víc než před rokem, reálně o 4,3 procenta.

Co z toho plyne pro čtvrtek. Sazby zřejmě stoupnou o čtvrt bodu. Hypotéky už zdražují půl roku a analytici čekají další růst, protože swapové sazby jsou vysoko.

Elektřina a plyn domácnostem od ledna zdraží u největšího dodavatele. Nafta zůstane pod stropem, dokud platí regulace, tedy do konce listopadu.

Potraviny zatím zlevňují a v tom Kovanda pravdu nemá. Jeho post je předpověď, ne zjištění. Sám v rozhovoru pro Newstream upozornil, že zvýšení sazby ČNB „neznamená automatické zdražení hypoték ve stejném rozsahu“, protože banky vycházejí z delších tržních sazeb.

Pro čtenáře z toho plyne jedna praktická věc. Kdo plánuje hypotéku, měl by si nabídku vyřídit teď, ne po čtvrtku.