Nové vydání Indexu prosperity a finančního zdraví vyšlo v pondělí 2. listopadu v 07:21 UTC, tedy v 08:21 středoevropského času. Sestavuje ho Česká spořitelna s datovým portálem Evropa v datech a Sociologickým ústavem AV ČR.

V pilíři Prostředí pro podnikatele si Česko pohoršilo z 19. na 21. místo z 27 zemí EU. Vyplývá to z nové kapitoly Indexu.

Web Indexu k tomu uvádí: „Za zhoršením stojí hlavně zpětný přepočet velikosti chyb a podvodů při výběru DPH.“

Index sám říká, že za poklesem je přepočet DPH, ne horší podnikání

Analitička Evropy v datech Hana Vincourová to upřesňuje. Podle ní za zhoršením stojí „zejména statistický přepočet mezery ve výběru DPH, vlivem kterého jsme se propadli z nadprůměrné 7. na 14. příčku v unijní sedmadvacítce, nikoli reálný skokový nárůst mezery“.

Stejně to popsala redakce Finmagu.cz v článku z téhož dne. „Znamená to tedy, že se v Česku podniká hůř než před rokem? Ne nutně. Podstatná část letošního propadu jde totiž na vrub statistické revizi,“ napsal Michal Hron.

Index není převzetí zahraničního žebříčku. Sestavuje ho Česká spořitelna s Evropou v datech a Sociologickým ústavem, data bere z Eurostatu, OECD, WHO, Světové banky a OSN. Metodika je popsaná na samostatné stránce, každý pilíř stojí na zhruba deseti indikátorech se stejnou vahou.

Faktem tedy je, že Česko kleslo o dvě příčky. Faktem ale není, že by se podmínky pro podnikání meziročně zhoršily.

V dílčích ukazatelích si Česko polepšilo, v digitalizaci je sedmé

Nová kapitola obsahuje i zlepšení. Míra vzniku nových podniků stoupla z 9,0 procenta v roce 2022 na 9,6 procenta v roce 2024, Česko se posunulo z 21. na 16. místo.

Česko má 306 startupů na milion obyvatel a v tomto ukazateli je osmnácté. Vyplývá to z dat Dealroomu za září 2026, která Index cituje.

Pozor na záměnu. Souhrnný index ESSS Evropské komise vychází pro Česko na 76,8 procenta průměru EU, což je 19. místo. Je to jiný ukazatel než počet startupů na obyvatele.

V digitalizaci a infrastruktuře je Česko sedmé z 27 zemí, loni bylo čtrnácté. Slabina zůstává jediná, v pokrytí vysokorychlostním internetem je nejhorší v EU.

Mimo Index se Česko posunulo i v indexu vnímání korupce Transparency International. Za rok 2025 má 59 bodů, 39. místo ze 182 zemí, meziročně o sedm příček nahoru. V rámci sedmadvacítky EU si polepšilo o dvě příčky na 14. místo.

Elektřina pro firmy zdražila o 111 procent, letos už zlevňuje

Nejvýraznější položkou, která Česku v pilíři nesedí, je elektřina pro firmy. V pásmu odběru 500 až 1 999 megawatthodin ročně stála v roce 2021 v průměru 0,1050 eura za kilowatthodinu, v roce 2025 pak 0,2220 eura. Ceny jsou včetně nevratných daní a bez DPH. Vyplývá to z dat Eurostatu, sady nrg_pc_205.

Je to nárůst o 111,4 procenta. Index uvádí 0,105 až 0,222 eura a 111 procent, číslo tedy sedí na desetinu.

Dvě výhrady k němu patří. Nejde o srovnání s dneškem, ale let 2021 a 2025. Za první pololetí 2026 je cena 0,2022 eura, tedy o 92,6 procenta víc než v roce 2021 a meziročně o 9,4 procenta míň.

A není to varianta bez daní. Bez daní a poplatků vychází 0,0748 eura v roce 2021 a 0,1635 eura v roce 2025, tedy o 118,4 procenta víc.

V korunách to pro první pololetí 2026 znamená 4,92 koruny za kilowatthodinu. Zcela bez daní 4,03 koruny, průměr EU přitom 3,56 koruny. Vypočítali jsme kurzem ČNB 24,3135 koruny za euro.

Bez daní je tedy česká elektřina o 13,1 procenta dražší než unijní průměr. S daněmi je to naopak o 5,8 procenta míň, 4,92 proti 5,22 koruny.

Pořadí se změnilo výrazně. V roce 2021 mělo Česko třetí nejlevnější elektřinu pro firmy v EU. V roce 2025 bylo šestnácté nejlevnější, tedy dvanácté nejdražší, a v prvním pololetí 2026 patnácté nejlevnější, třinácté nejdražší.

Část ceny tvoří emisní povolenky. Průměrná cena povolenky byla v prvním pololetí 2026 podle ERÚ 1 799,8 koruny za tunu, v roce 2021 to bylo 1 355,69 koruny.

Kolik z koncové ceny to je, se zdroje neshodnou. Hnutí DUHA uvádí 10 procent, Fakta o klimatu dřív mluvila o 7 procentech u domácností a 13 procentech u průmyslu. Rozpor přiznáváme, třetí přepočet jsme nenašli.

Na unijní úrovni platí Akční plán pro dostupnou energii z 26. února 2025. Komise v něm počítá s úsporou 45 miliard eur za rok 2025 a 260 miliard do roku 2040 (IP/25/570).

Součástí je Clean Industrial Deal, komunikace COM(2025) 85.

Pozor na jeden omyl. Dne 26. října 2026 Rada o revizi ETS nerozhodla.

Dokument z toho dne je jen prozatímní agenda COREPERu na 28. října.

Velcí odběratelé platí v Česku druhou nejvyšší cenu v EU

Nejhůř jsou na tom největší odběratelé. V pásmu 70 až 150 gigawatthodin ročně platili v prvním pololetí 2026 v Česku 163,6 eura za megawatthodinu bez daní, s daněmi 199,5 eura.

To je druhá nejvyšší cena v EU. Bez daní je dráž jen Irsko se 177,6 eura, s daněmi zase jen Maďarsko s 205,8 eura. Irsko má s daněmi 196,1 eura, Maďarsko bez daní 143,6 eura.

Průměr EU je 108,2 eura bez daní. Česko je podle našeho výpočtu o 51 procent výš, proti Německu o 41 procent a proti Francii o 121 procent.

Stejné číslo potvrzuje třetí strana. Byznys noviny 30. října napsaly, že velcí odběratelé v Česku platí přibližně 165 eur za megawatthodinu.

Důvodů je víc. Velkoodběratelé mají ceny zafixované na několik let dopředu, takže propad velkoobchodních cen se do statistiky propisuje se zpožděním. Upozorňuje na to i Index, podle něhož data Eurostatu zahrnují víceleté kontrakty. Na zmrazení síťových plateb v roce 2023 a jejich skok po odstranění intervencí v roce 2024 upozornil Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energie.

Druhý důvod je strukturální. U velkých odběratelů tvoří regulovaná složka menší část účtu, takže i velká procentní úleva na ní má menší dopad.

Stát přitom letos regulovanou složku srazil. Od ledna klesla u nízkého napětí o 15,1 procenta, u vysokého o 21,0 a u velmi vysokého o 34,2 procenta (ERÚ).

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček to 17. února označil za klíčové opatření roku.

„Díky tomuto kroku klesá od ledna regulovaná složka ceny elektřiny u průmyslových odběratelů o 21 procent a u velkých odběratelů až o 34 procent,“ řekl na akci České Antverpy.

Od ledna 2027 se má změnit i tarifní struktura pro vysoké a velmi vysoké napětí. Má uvolnit až 3 300 megawattů příkonu a přinést úsporu 2 až 3 miliardy korun ročně (InfoDnes).

Prezident Hospodářské komory Zdeněk Zajíček k reformě v květnu uvedl: „Firmy, které investují do rozvoje nebo řízení spotřeby, by si měly moci zvolit připojení a tarifní nastavení, které podpoří využití flexibility…“

Havlíček 19. října nevyloučil ani zastropování. „Česko je připraveno v případě nárůstu cen energií, elektřiny, reagovat tím, že nastaví maximální možnou cenu u výrobce a to doplní zastropováním u obchodníků…“ řekl e15.

Domácnostem elektřina zlevnila, v eurech ale jen o 9,3 procenta

Domácnosti jsou na tom jinak. V prvním pololetí 2026 platily 7,0108 koruny za kilowatthodinu, o rok dřív 7,9480 koruny. To je pokles o 11,8 procenta.

V eurech je ale menší, 9,3 procenta. Cena klesla z 0,3179 na 0,2884 eura. Rozdíl dělá kurz, průměr ČNB se posunul z 25,0017 na 24,3135 koruny za euro, koruna posílila o 2,8 procenta.

I tak zůstává Česko osmou nejdražší zemí EU, z opačného konce dvacátou. Průměr EU je 0,2832 eura a meziročně klesl o 1,6 procenta.

V delším srovnání domácnosti platí víc. V prvním pololetí 2021 stála elektřina 0,1802 eura, letos 0,2884 eura. Za pět let je to nárůst o 60 procent, průměr EU vzrostl o 28,6 procenta.

Za letošním zlevněním stojí hlavně stát. Od 1. ledna 2026 je příspěvek na podporu obnovitelných zdrojů nulový, 0 korun za megawatthodinu (změnový výměr ERÚ). U domácností dřív činil 495 korun za megawatthodinu bez DPH, celkem šlo o 17,1 miliardy korun.

Regulovaná složka proto klesla. U nízkého napětí z 2 772 na 2 352 koruny za megawatthodinu, tedy o 15,1 procenta (BusinessInfo). Zlevnění domácnostem tedy není tržní jev, je to důsledek toho, že platbu převzal stát.

Okamura v titulku zaměnil Čínu za Spojené státy

Do debaty o cenách vstoupil 1. listopadu i Tomio Okamura. „Za plyn platí české firmy čtyřikrát více než v USA a za elektřinu o 86 procent!“ napsal v titulku postu na síti X.

Číslo 86 ale není srovnání Česka s USA. Podle studie poradenské společnosti EGU z 26. září 2026 je to srovnání celé EU s Čínou (Průmyslová ekologie). Srovnání s USA je v téže studii 79 procent, a opět pro průměr EU.

Původní článek Ekonomického deníku z 23. září to rozlišuje správně. Okamura v těle postu cituje přesně: „Její cena je v zemích Evropské unie o 79 procent vyšší než ve Spojených státech a o 86 procent oproti v Číně.“ Chyba je jen v titulku.

Jak je to s Českem proti USA, jsme spočítali. Americká průmyslová cena byla podle EIA od ledna do srpna 2026 v průměru 9,09 centu za kilowatthodinu, po přepočtu kurzem 1,1183 dolaru za euro 0,0813 eura.

Česká data jsou za první pololetí, americká za leden až srpen, období se tedy mírně liší. S daněmi je česká elektřina pro firmy dražší o 148,8 procenta, bez daní o 104,0 procenta. EIA ceny vykazuje včetně daní, takže údaj bez daní je spodní odhad. Ani jedno číslo není 86 procent.

U plynu záleží na tom, kterou cenu kdo srovnává. Pro koncové ceny pro průmysl čtyřnásobek zhruba platí, náš výpočet z dat Eurostatu a projekce EIA dává 4,7krát.

Na burze je rozdíl mnohem větší. Nizozemský TTF stál 2. listopadu 100,52 eura za megawatthodinu, americký Henry Hub 2,905 dolaru za milion BTU. Po přepočtu kurzem 1,1183 dolaru za euro je to 8,86 eura, tedy 11,3krát méně (S&P Global).

Ani čtyřnásobek, ani 86 procent tedy nepopisují českou pozici vůči USA. Svaz průmyslu a dopravy pracuje s jiným číslem. Jeho předseda Jan Rafaj v epizodě podcastu z 16. září 2025 mluví o energiích dva až třikrát dražších, než jsou v USA a Asii.

Poslední věc stojí za to oddělit. Okamurův titulek je zavádějící, jeho vlastní text ale ne. Kdo ho chce citovat, má citovat tělo postu, ne titulek.

Co z toho plyne pro čtenáře. Index je skutečný a 21. místo platí, hlavní příčina je ale statistická. Elektřina pro firmy je přitom reálný problém, u největších odběratelů je Česko druhé nejdražší v EU.