Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin (ENVI) ve středu 4. listopadu přijal návrh na revizi emisních norem CO2. Týká se nových osobních aut a dodávek. Pro bylo 48 poslanců, proti 30, dva se zdrželi. Zpravodajem je Massimiliano Salini z italské Forza Italia (frakce EPP).

Jde o součást širšího automobilového balíčku Komise z prosince 2025. Text výboru ještě není zákon. Mandát k jednání s Radou EU má plénum EP schválit na prosincovém zasedání, pak přijde trialog s členskými státy.

Výbor navrhuje cíl 2035 na 87,5 procenta, dodávky mají ještě volnější pásmo

Podle tiskové zprávy EP chtějí poslanci u osobních aut snížit flotilový cíl pro rok 2035 ze 100 na 87,5 procenta emisí oproti referenčnímu roku 2021. Komise v návrhu z 16. prosince 2025 navrhovala 90 procent.

Zbývajících až 7,5 procenta emisí by výrobci mohli vyrovnat kredity za nízkouhlíkovou ocel vyrobenou v EU, a dosáhnout tak celkově 95 procent. Do konce roku 2034 by ocelové kredity směly tvořit nejvýš 3 procenta plnění cíle.

U lehkých užitkových vozidel výbor navrhuje cíl 35 procent do roku 2030 (Komise 40 procent, dnešní pravidla 50 procent). Do roku 2035 má být cíl 80 procent místo dnešních 100 procent. I u dodávek by platil strop 7,5 procenta ocelových kreditů.

Emise se počítají jako průměr flotily, za překročení se platí 95 eur za gram

Normy neznamenají zákaz konkrétního modelu. Každý výrobce musí udržet průměr emisí CO2 svých nových aut registrovaných v EU pod svým cílem. Cíl se odvíjí od hmotnosti flotily a od unijního cíle.

Když průměr překročí, platí podle nařízení 2019/631 pokutu 95 eur za každý gram CO2 na kilometr nad cílem a za každé nové auto. Podle našeho výpočtu to při kurzu ČNB 24,31 koruny za euro (4. 11. 2026) vychází zhruba na 2 310 korun za gram a vůz. U 100 000 aut a překročení o 1 g/km by šlo o zhruba 231 milionů korun.

Mezitímní cíl pro osobní auta na roky 2030 až 2034 zůstává podle platných pravidel na 55 procentech oproti roku 2021, tedy asi 49,5 g CO2/km. Ve zveřejněném kompromisu ENVI se u osobních aut tento mezikrok nemění. Podle našeho výkladu právě tady vzniká tlak na levnější spalovací modely dřív, než přijde úleva v roce 2035.

Nula emisí by nově zahrnovala i auta jen na obnovitelná paliva

Výbor chce rozšířit definici vozidel s nulovými emisemi. Vedle aut s nulovými výfukovými emisemi by sem spadala i vozidla jezdící výhradně na způsobilá obnovitelná a nízkouhlíková paliva (VEEF). Musí splnit kritéria směrnice o obnovitelných zdrojích.

Do průměru flotily by se započítávaly i takzvané superkredity. Malé elektromobily vyrobené v EU do délky 4,2 metru by se počítaly jako 1,4 vozidla, velmi úsporné elektromobily z EU jako 1,2. U sociálního leasingu by se násobitele zvedly o 0,1. Čistě elektrické dodávky z EU by do konce 2034 měly násobitel 1,2 a od 2035 násobitel 1,4.

Sdružení výrobců ACEA hlasování bere jako krok k pragmatičtějšímu rámci, u osobních aut ale flexibilitu označuje za stále příliš omezenou.

Škoda vyrábí Fabii i Scalu, české firmy v AutoSAPu mají tržby přes 1,6 bilionu

Škoda Auto v roce 2025 podle výroční zprávy celosvětově vyrobila 1 065 058 vozů značky Škoda. V Mladé Boleslavi podle tiskové zprávy automobilky sjelo z linek 605 600 vozů včetně modelů Fabia, Scala, Kamiq, Octavia i elektrických Elroq a Enyaq. Na mild-hybridní verze Fabie, Scaly a Kamiqu se závod připravuje k roku 2027.

Členské firmy AutoSAPu měly v roce 2025 tržby 1 605,6 miliardy korun a zaměstnávaly 136 956 lidí. Export dosáhl 1 332,1 miliardy korun. Elektrických vozů vyrobily české závody 285 176, z toho 224 383 bateriových.

Na českém trhu je tempo jiné. Svaz dovozců automobilů uvádí, že za leden až září 2026 tvořily čistě elektrická osobní auta jen 7,39 procenta nových registrací (13 806 vozů). Fabia měla 7 580 registrací, Scala 7 929. V EU byl podíl bateriových elektromobilů za stejné období podle ACEA 22,7 procenta.

Tři čtvrtiny nových aut v Česku berou firmy, výbory chtějí jen orientační cíle

Podíl firemních registrací osobních aut v Česku za leden až září 2026 činí podle SDA 75,1 procenta. Pravidla pro firemní flotily proto ovlivní většinu nových vozů na silnicích dřív než nákupy domácností.

Výbory ENVI a TRAN ve stejný den přijaly i návrh k čistým firemním vozidlům (2025/0421). Místo závazných národních kvót chtějí orientační cíle pro podíl vozidel s nulovými a nízkými emisemi u nově registrovaných firemních aut. Mezníky mají být v letech 2030 a 2035.

Veřejnou podporu pro firemní auta a dodávky, které nejsou nízkoemisní, by státy podle tiskové zprávy EP přestaly poskytovat od roku 2028, a jen u vozidel vyrobených v EU. Text míří stejně jako emisní normy na prosincové plénum.

Krutílek hlasoval proti, Niedermayer varuje před investiční nejistotou

Český europoslanec Ondřej Krutílek (ECR) napsal, že zmírnění zákazu po roce 2035 podporuje, ale hlasoval proti všem třem zprávám balíčku. Podle něj „zlom nastane už v roce 2030“ a může omezit výrobu dostupnějších aut, typicky Fabie nebo Scaly. Chtěl delší zprůměrování emisí a úpravu pravidel pro firemní flotily, které označuje za špatné z principu.

Na listopadové plénum chystá pozměňovací návrhy. Jde o jeho hodnocení, ne o text výboru.

Luděk Niedermayer (EPP) naopak upozorňuje na data ACEA za třetí čtvrtletí 2026. V EU se podle nich poprvé prodalo víc bateriových elektromobilů než benzinových a naftových aut dohromady, zhruba 711 tisíc proti 656 tisícům. Hybridy jsou přitom stále největší skupinou. Niedermayer tvrdí, že nabídka elektromobilů se za rok rozšířila o polovinu a provoz vychází zhruba o třetinu levněji.

Výrazné rozvolnění pravidel podle něj může přinést nejistotu, do kterých technologií mají automobilky investovat, a oslabit evropské bateriové projekty. Čísla o prodejích odpovídají ACEA, tvrzení o nákladech provozu a nabídce modelů jsou jeho odhad.

Politická rovina je jasná: oba čeští poslanci čtou stejný kompromis jinak. Jeden v něm vidí málo úlevy před rokem 2030, druhý riziko zpomalení elektrifikace. O konečné podobě rozhodne plénum, Rada a trialog, ne středeční výborové hlasování.