Český statistický úřad ve středu v 9 hodin zveřejnil předběžný odhad inflace za říjen. Spotřebitelské ceny byly meziročně vyšší o 2,4 procenta, v září o 2,5 procenta. Proti září vzrostly o 0,4 procenta. Konečné údaje ČSÚ zveřejní 10. listopadu.

Výsledek byl o desetinu bodu nižší, než čekal trh. Analytici v průzkumu agentury Bloomberg, který převzala Fio banka, čekali 2,5 procenta. Číslo přišlo den předtím, než bankovní rada České národní banky rozhodne o úrokových sazbách.

Potraviny zlevnily o 4 procenta, služby a energie dál zdražují

Celkové číslo skrývá velmi rozdílný vývoj. Potraviny a nealkoholické nápoje byly meziročně levnější o 4 procenta, v září o 3,5 procenta. Energie včetně pohonných hmot naopak zdražily o 5,6 procenta, služby o 4,5 procenta a alkohol s tabákem o 4 procenta. Zboží jako celek zdražilo o 0,9 procenta.

Bez energií by inflace byla 2,0 procenta. Bez energií, potravin, alkoholu a tabáku vychází 3,3 procenta, stejně jako v září. Všechna čísla pocházejí z tabulky ČSÚ a jsou předběžná.

Předběžný odhad stojí na cenách sebraných do 20. dne měsíce. Podrobné členění, například samostatné ceny elektřiny, plynu nebo nafty, přinese až konečná zpráva. Podle ČTK dosud ČSÚ předběžný odhad vždy potvrdil.

Ceny rostou pomaleji, proti roku 2020 jsou ale zhruba o 42 procent výš

Inflace měří, o kolik ceny vzrostly za poslední rok, ne kolik věci stojí. Když klesne z 2,5 na 2,4 procenta, ceny dál rostou, jen o něco pomaleji. V říjnu byly proti září vyšší o 0,4 procenta.

Na úrovni cen se podepsala hlavně léta 2022 a 2023. Průměrná roční inflace tehdy podle ČSÚ dosáhla 15,1 a 10,7 procenta. Podle našeho výpočtu z údajů ČSÚ byla cenová hladina v září 2026 zhruba o 42 procent vyšší než v průměru roku 2020. Nákup, který v roce 2020 stál 1 000 korun, tak v září vycházel asi na 1 420 korun.

Zavádějící je i meziroční pokles cen potravin, proti září totiž zdražily o 0,6 procenta. Za příznivějším číslem stojí podle hlavního ekonoma Banky Creditas Petra Dufka i vyšší srovnávací základna z loňského října. V září byly podle ČSÚ meziročně levnější hlavně máslo o 37,3 procenta, vepřové maso o 15,5 procenta a vejce o 12,6 procenta. Zelenina naopak zdražila o 8,1 procenta.

Služby zdražují o 4,5 procenta, táhne je bydlení a napjatý trh práce

Služby tvoří v koši ČSÚ zhruba 41 procent výdajů domácností. Jejich ceny rostou téměř dvakrát rychleji než ceny celkově. Proti loňsku tak domácnost za služby v hodnotě 1 000 korun zaplatí podle našeho výpočtu o 45 korun víc.

Výrazně zdražuje bydlení. V září bylo nájemné meziročně vyšší o 6,1 procenta a náklady vlastnického bydlení o 5,1 procenta, uvádí ČSÚ. Ubytovací služby zdražily o 7 procent, stravovací služby o 3,8 procenta.

U služeb tvoří podstatnou část nákladů práce lidí. ČNB v komentáři k letní prognóze napsala, že trh práce zůstává napjatý a reálné náhrady zaměstnanců rostou výrazně rychleji než produktivita. Imputované nájemné podle ní zvyšují ceny nemovitostí, stavebních prací i materiálu.

„Růst cen ve službách pouze nepatrně zvolnil ze 4,6 procenta na 4,5 procenta, ale napjatý trh práce i nemovitostí nedovoluje výraznější zpomalení cenové dynamiky již delší čas,“ uvedl podle Newstreamu analytik Raiffeisenbank Martin Kron.

Energie zdražily o 5,6 procenta, v září je táhly pohonné hmoty

Do energií ČSÚ počítá elektřinu, plyn, teplo i pohonné hmoty. V září byly pohonné hmoty meziročně dražší o 37,5 procenta, elektřina naopak levnější o 10,6 procenta a zemní plyn o 4 procenta. Za říjen tyto údaje ČSÚ zveřejní 10. listopadu.

Proti září energie v říjnu zlevnily o 0,5 procenta. Od 1. října vláda reguluje ceny paliv a snížila spotřební daň z nafty o 1,939 koruny na litr, s DPH o 2,35 koruny. Podle ministerstva financí opatření platí i v listopadu. Strop pro středu 4. listopadu je 49,00 koruny za litr nafty a 43,04 koruny za litr benzinu.

Nízkou inflaci letos drží i elektřina. Poplatek za podporované zdroje energie letos plně hradí státní rozpočet, tento jednorázový vliv inflaci tlumí celý rok a v příštím roce odezní, uvádí ČNB. „Meziročně nižší ceny potravin spolu s převodem poplatku za podporované zdroje energie (POZE) do regulované složky cen energií snižují celkovou inflaci o více než jeden procentní bod,“ řekl podle Newstreamu Dufek.

Od ledna se ceníky mění. ČEZ zákazníkům bez fixace zdraží elektřinu v průměru o 3,5 procenta a plyn o 6,5 procenta. Dražší plyn a elektřina podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy prodražují třeba výrobu hnojiv nebo zpracování potravin. S několikaměsíčním zpožděním se tak mohou propsat do cen průmyslových výrobků, dopravy i potravin.

Jádrovou inflaci za říjen ČNB spočítá až z konečných dat

Číslo 3,3 procenta, které ve středu ekonomové včetně Kovandy označovali za jádrovou inflaci, je index ČSÚ bez energií, potravin, alkoholu a tabáku. ČNB počítá jádrovou inflaci jinak. Podle jejího komentáře ji očišťuje o pohonné hmoty, potraviny a regulované ceny a také o změny nepřímých daní.

Jádrová inflace podle ČNB byla v září 3,1 procenta, v srpnu 3 procenta. Letní prognóza přitom pro září počítala s 2,9 procenta a celková inflace 2,5 procenta překonala prognózu 2,2 procenta. Inflační cíl ČNB jsou 2 procenta s tolerančním pásmem 1 až 3 procenta. Říjnovou jádrovou inflaci ČNB spočítá až z konečných dat, která ČSÚ zveřejní 10. listopadu.

ČNB v komentáři k zářijové inflaci čekala, že se inflace do konce roku udrží mezi 2 a 3 procenty. Začátkem příštího roku se podle ní „velmi pravděpodobně přechodně zvýší nad 3 %“. Na únor 2027 odhaduje inflaci Kovanda ve středečním komentáři na zhruba 3,9 procenta, Komerční banka na zhruba 3,8 procenta. Jde o prognózy, ne o změřená data.

Ministryně financí Alena Schillerová o snížené dani z nafty uvedla, že „tento krok navíc působí protiinflačně napříč celou ekonomikou“. Bez nižší daně by podle Kovandy byla říjnová inflace asi o 0,1 procentního bodu vyšší. Podle našeho výkladu se sleva do jádrové inflace ČNB nepromítne, protože ta pohonné hmoty ani změny daní nezahrnuje.

Bankovní rada ve čtvrtek rozhoduje o sazbách, analytici čekají zvýšení na 4 procenta

Dvoutýdenní repo sazba je na 3,75 procenta, bankovní rada ji zvedla o čtvrt bodu 18. června. Ve čtvrtek 5. listopadu ČNB zveřejní rozhodnutí ve 14.30, tisková konference začne v 15.00. Zápis z jednání vyjde 13. listopadu.

Analytici oslovení ČTK čekají zvýšení o čtvrt bodu na 4 procenta. Přetrvávající růst cen služeb a další inflační rizika jsou podle Krona „pádný argument“, aby ČNB sazbu zvýšila o 25 bazických bodů. Komerční banka považuje tržní zacenění růstu sazeb až k 5 procentům za přehnané. Podrobněji jsme očekávání rady a dopady na hypotéky rozebrali v pondělním článku.

Rada bude mít novou podzimní prognózu. Ta letní čekala inflaci 2 procenta letos a 2,5 procenta v roce 2027 a počítala s přibližně stabilními krátkodobými tržními sazbami. První kapitola Zprávy o měnové politice s novými čísly vyjde v pátek 6. listopadu.

Roli hraje i eurozóna. Inflace tam podle bleskového odhadu Eurostatu v říjnu zrychlila z 3,8 na 4,0 procenta, což odpovídá Kovandovu očekávání. Energie byly meziročně dražší o 20,8 procenta, inflace bez energií, potravin, alkoholu a tabáku zůstala na 2,5 procenta. Evropská centrální banka 29. října nechala depozitní sazbu na 2,50 procenta a dražší energie označila za proinflační riziko.