Posílená pojistka proti prudkému růstu cen emisních povolenek ETS2 je definitivně schválená. Rozhodnutí (EU) 2026/2402 vyšlo 28. října v Úředním věstníku EU. V platnost vstoupí dvacátým dnem po vyhlášení, tedy 17. listopadu.

Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN, frakce EPP), která úpravu za Evropský parlament vyjednávala, v pondělí na síti X napsala: „Posílení mechanismu kontroly ceny emisních povolenek ETS2 je hotové.“ Samotná trialogová dohoda ale není nová. Vyjednavači Rady EU a Parlamentu ji uzavřeli už 11. června.

ETS2 je nový trh s povolenkami pro paliva do budov a silniční dopravy. Povolenky za emise budou od roku 2028 odevzdávat dodavatelé benzínu, nafty, plynu a uhlí, ne domácnosti, uvádí Evropská komise. Kupovat je mohou v dražbách už od ledna 2027. Náklad se ale nejspíš promítne do cen u pumpy a v účtech za topení.

Vyjednavači se dohodli v červnu, státy v říjnu

Cestu předpisu popisuje legislativní přehled Parlamentu. Velvyslanci států text potvrdili 24. června, výbor pro životní prostředí 6. července. Plénum ho schválilo 15. září poměrem 467 hlasů pro, 158 proti a 41 zdržení.

Ministři ho přijali 9. října. Podepsaný byl 21. října ve Štrasburku. O krocích před summitem i po něm jsme psali v článcích o Babišově mandátu a o závěrech lídrů.

Hlavní změny jsou tři. Povolenky, které leží v rezervě tržní stability, zůstanou platné i po roce 2030. Když cena dva měsíce po sobě překročí 45 eur za tunu v cenách roku 2020, uvolní se z rezervy 40 milionů povolenek místo dosavadních 20 milionů.

Třetí změna se týká situace, kdy povolenek v oběhu ubývá. Pokud jich je mezi 210 a 260 miliony, uvolní se navíc 100 milionů minus dvojnásobek rozdílu mezi počtem v oběhu a 210 miliony, stojí v textu rozhodnutí. Při 235 milionech v oběhu by to podle našeho výpočtu bylo 50 milionů povolenek navíc.

Start systému se nemění. Plně má ETS2 běžet od roku 2028, o rok později, než počítala původní směrnice. Dražby povolenek na rok 2028 ale začnou dřív, podle Komise 18. ledna 2027.

Pozor na záměnu. Jednání velvyslanců z 28. října o rezervě povolenek se podle předběžného programu Coreperu týkalo staršího systému ETS1 pro elektrárny a průmysl, ne ETS2.

Pojistka se podle našeho výpočtu spustí zhruba při 59 eurech a uvolní 40 milionů povolenek

Celkový počet povolenek ETS2 je pevně daný a každý rok klesá. Podle Komise má snížit emise z budov a silniční dopravy do roku 2030 o 42 procent proti roku 2005. Všechny povolenky se draží, zdarma je nikdo nedostane.

Rezerva tržní stability dostane na začátek zásobu 600 milionů povolenek. Kvůli odkladu ETS2 vznikne podle nařízení 2026/667 v roce 2028, ne v roce 2027, jak počítala směrnice 2023/959. Povolenek na rok 2028 se vydraží o 30 procent víc. Těch 30 procent navíc slouží jen k odevzdání za emise a odečte se z dražeb v letech 2030 až 2032.

Samotná pojistka funguje takto. Když průměrná cena v dražbách překročí po dva měsíce po sobě 45 eur za tunu, uvolní se povolenky z rezervy. Částka se váže na ceny roku 2020 a upravuje se o inflaci podle evropského indexu spotřebitelských cen.

Podle našeho výpočtu z dat Eurostatu odpovídá 45 eurům z roku 2020 při zářijové cenové hladině asi 59 eur. Index pro EU27 byl v září 2026 138,64 bodu, průměr roku 2020 105,76 bodu. Kdyby se počítalo s ročním průměrem 2025, vyšlo by asi 56,5 eura. Který měsíc nebo průměr se použije, směrnice neurčuje.

Odhad 65 eur, který jsme 13. října citovali podle analytika Jiřího Baleky, je vyšší než náš výpočet.

Nejde o strop. Cena může 45 eur klidně přesáhnout, rezerva jen přidá nabídku a tím ji tlačí dolů. Uvolněné povolenky se podle rozhodnutí rozloží do tří měsíců a začnou se prodávat nejpozději dva měsíce po splnění podmínek.

Po každém zásahu platí podle směrnice dvanáctiměsíční pauza. Pokud se podmínka splní znovu ve druhé polovině této lhůty, může Komise prováděcím aktem pauzu zrušit. Pak se dodatečných 20 milionů přidá i podruhé a za rok tak může jít až o 80 milionů povolenek. Uvolňování podle tohoto mechanismu směrnice zatím omezuje do konce roku 2029.

Vedle něj platí ještě dvě další brzdy. Když cena přes tři měsíce převyšuje dvojnásobek průměru předchozích šesti měsíců, uvolní se 50 milionů povolenek. V letech 2027 a 2028 stačí podle směrnice 1,5násobek, odklad ETS2 tyto roky podle našeho výkladu nezměnil. Při trojnásobku je to 150 milionů.

Nafta by podle našeho výpočtu zdražila až o 3,53 Kč

Kolik to udělá v cenách, záleží na tom, kolik CO2 se uvolní spálením paliva. Vycházíme z výchozích hodnot metodiky IPCC z roku 2006. U benzínu je to 69,3 kilogramu CO2 na gigajoule, u nafty 74,1 a u zemního plynu 56,1.

Litr benzínu podle našeho výpočtu vypustí asi 2,29 kg CO2, litr nafty asi 2,66 kg. Počítáme s hustotou 0,745 kg na litr u benzínu a 0,835 kg u nafty a s výhřevností z téže metodiky. U plynu vychází 0,20 tuny CO2 na megawatthodinu výhřevnosti. V Česku se plyn účtuje ve spalném teple, na megawatthodinu tak připadá asi 0,18 tuny.

Eura převádíme kurzem ČNB z 2. listopadu, tedy 24,35 Kč. Předpokládáme, že dodavatel přenese celý náklad do ceny. DPH 21 procent se počítá i z této přirážky.

Při povolence za 45 eur by litr benzínu zdražil o 2,51 Kč bez DPH, s daní o 3,03 Kč. U nafty by to bylo 2,92 Kč bez DPH a 3,53 Kč s DPH. Megawatthodina plynu (ve spalném teple, jak je na faktuře) by zdražila o 199 Kč bez DPH, s daní o 241 Kč.

Při 59 eurech, tedy 45 eurech po započtení inflace, by přirážka u benzínu činila 3,29 Kč bez DPH a 3,98 Kč s DPH. U nafty 3,82 Kč a 4,63 Kč. U plynu 261 Kč a 316 Kč za megawatthodinu.

Domácnost, která ročně spálí 10 megawatthodin plynu, by tak při 45 eurech zaplatila asi 2 410 Kč navíc včetně DPH. Při 59 eurech asi 3 160 Kč.

Výpočet má meze. Nepočítá s biosložkou v palivech, takže skutečná přirážka může být nižší. Při běžné biosložce, tedy 7 procentech v naftě a 5 až 10 procentech v benzínu, by podle našeho výpočtu přirážka při 45 eurech byla u nafty asi 3,28 Kč a u benzínu 2,73 až 2,88 Kč s DPH.

Výpočet také neví, jak rychle a v jaké míře dodavatelé náklad přenesou, ani kde se cena povolenky skutečně usadí. Dřívější přepočet bez DPH a bez plynu jsme uvedli v článku z 13. října.

Ze Sociálního klimatického fondu může Česko dostat nejvýš 1,56 miliardy eur

Kompenzace má jít přes Sociální klimatický fond. Podle přílohy nařízení 2023/955 připadá Česku 2,40 procenta fondu, nejvýš 1 562 617 717 eur v letech 2026 až 2032. Kurzem ČNB z 2. listopadu je to podle našeho přepočtu asi 38 miliard korun.

Stát musí ke svému plánu přidat ze svého nejméně 25 procent celkových nákladů. Při plném čerpání by tak celý plán podle našeho výpočtu měl nejméně 2,08 miliardy eur, asi 50,7 miliardy korun. Ministerstvo životního prostředí na webu píše, že Česko může z fondu „získat až 50 miliard korun“. Samotný fond dá podle našeho přepočtu asi 38 miliard, padesát miliard podle našeho výkladu odpovídá celému plánu i s národním podílem.

Nařízení obsahuje i nižší variantu 1 312 598 882 eur pro případ odkladu ETS2 na rok 2028 podle zvláštního článku směrnice. ETS2 se nakonec odložil jinou cestou, změnou evropského klimatického zákona. Klimatický zákon odkazuje jen na pravidla směrnice pro odklad, o fondu nemluví. Kterou částku Komise použije, jsme z veřejných dokumentů neověřili.

Peníze dostane stát jen se schváleným sociálním klimatickým plánem. Termín pro jeho předložení byl 30. června 2025. Na přehledu Komise Česko stále nemá u plánu uvedený stav předložení ani schválení, ministerstvo na webu zveřejnilo zatím první verzi.

Fond se platí z dražeb povolenek ETS2. V prvním dražebním kalendáři na rok 2027 je pro něj vyhrazeno 140 milionů povolenek, uvádí Komise. Nové rozhodnutí v odůvodnění připomíná, že státy mají výnosy z dražeb přednostně dávat na sociální dopady ETS2. Co hrozí, pokud Česko směrnici nepřevede, jsme rozebrali 19. října.

Lhůtu října 2027 uvádí Parlament, v textu rozhodnutí chybí

Datum října 2027 v textu rozhodnutí není. Uvádí ho tisková zpráva Parlamentu, a to ve slovech zpravodajky Nerudové. Komise podle ní do října 2027 posoudí, jak ETS2 funguje u budov, dopravy a dalších odvětví a zda dost chrání zranitelné domácnosti. Jako závazek Komise to popisuje i newsletter výboru pro životní prostředí, formální prohlášení Komise jsme ale nedohledali.

O přezkumu celého ETS2 mluví samotné rozhodnutí jen v odůvodnění. Komise do zprávy o fungování ETS2 podle něj „případně zahrne důkladné posouzení mechanismů cenové stability“. Posoudit má hlavně to, zda by opatření proti nadměrným cenám „mělo pokračovat i po roce 2029“. Podle našeho výkladu z odůvodnění závazná lhůta neplyne.

Závazné lhůty stanoví směrnice. Zprávu o fungování ETS2 musí Komise kvůli odkladu předložit do 1. ledna 2029, zprávu o pojistce 45 eur do konce roku 2029. K oběma může připojit návrh změny.

Přezkum sám nic nemění. Odklad, zrušení nebo nová pojistka by vyžadovaly nový evropský předpis, který musí navrhnout Komise a schválit Parlament i Rada. Lídři EU navíc v říjnu vyzvali Komisi k aktualizaci posouzení dopadů ETS2, termín ale nestanovili.

Souvisí s tím i revize hlavního systému ETS1 po roce 2030, kterou Komise navrhla v červenci. ETS2 přímo nemění, popsali jsme ji 26. října.

Vláda chce ETS2 odložit, změnit ho může jen nový evropský předpis

Podle procedurálního souboru Parlamentu Nerudová byla zpravodajkou za výbor pro životní prostředí, jmenovanou 18. prosince 2025. Mezi stínovými zpravodaji byla i česká europoslankyně Jana Nagyová z frakce Patrioti pro Evropu.

Nerudová si v příspěvku připisuje závazek k přezkumu: „Mám radost, že se mi v rámci trialogu podařilo prosadit závazek Evropské komise, že nejpozději do října 2027 předloží přezkum ETS2.“ Rada EU v červnové zprávě potvrzuje, že ustanovení o přezkumu ETS2 přidali spolunormotvůrci k návrhu Komise. Lhůtu října 2027 ale Rada nezmiňuje. Kdo ustanovení v trialogu prosadil, z oficiálních dokumentů doložit nelze.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v pondělí večer na X napsal: „Nyní se soustřeďujeme na emisní povolenky, taxonomii pro jádro nebo na změnu nesmyslného cíle elektrifikace.“ Co konkrétně vláda u povolenek chce, v příspěvku neuvedl.

Premiér Andrej Babiš (ANO) v říjnu řekl, že Česko ETS2 nezavede ani bez odkladu. Před říjnovým summitem mu vládní výbor pro EU dal mandát prosazovat odklad ETS2, jak jsme psali 13. října. Požadavek na odklad do roku 2030 se ale do závěrů summitu nedostal.

Zrušit nebo odložit ETS2 lze jen novým evropským předpisem. Letošní odklad na rok 2028 přinesla změna klimatického zákona, tedy nařízení 2026/667.