Nejvyšší kontrolní úřad v pondělí 2. listopadu zveřejnil EU report 2026, devatenáctou zprávu o finančním řízení prostředků Evropské unie v Česku. Hlavní sdělení shrnul už název první kapitoly: „Evropské dotace v Česku: Pravidla plníme, přínosy a dopady schází.“

„Samotné utracení peněz není úspěchem. Úspěch je nasměrovat peníze tam, kde přispějí největší měrou k růstu celé společnosti,“ říká v tiskové zprávě prezident NKÚ Miloslav Kala.

NKÚ shrnul 14 kontrol, Česko má z fondů EU na roky 2021 až 2027 dostat 1 324 miliard korun

Report se věnuje období od 1. dubna 2025 do 31. března 2026. Shrnuje 14 kontrolních akcí, které byly zcela nebo zčásti zaměřené na peníze EU a skončily v tomto období.

Číslo „přes 1,3 bilionu korun“, které na X uvedl Hlídač státu, pochází přímo z reportu. Přesně jde o 1 324 miliard korun bez národního spolufinancování. Podle NKÚ to odpovídá zhruba polovině výdajů státního rozpočtu v roce 2025.

Největší část tvoří operační programy politiky soudržnosti s 511,6 miliardy korun. Následuje Modernizační fond s 383,6 miliardy, Národní plán obnovy s 216,6 miliardy a zemědělská politika s 203,5 miliardy. Peníze se podle NKÚ rozdělují přes 155 dotačních titulů.

Pozor na jednu věc. Příklady, které kolují po síti, nejsou všechny ze 14 kontrol posledního roku. Tisková zpráva NKÚ je uvádí jako výsledky kontrol „v posledních letech“. Z velké části se týkají peněz z období 2014 až 2020 a z let covidu, některé ale i dnešních programů.

Na digitální vzdělávání šlo 8,2 miliardy, ze sedmi ukazatelů ministerstvo splnilo dva

Na rozvoj digitálního vzdělávání šlo v letech 2020 až 2023 celkem 8,2 miliardy korun. Žádný z prioritních cílů Strategie digitálního vzdělávání do roku 2020 nebyl naplněn, píše NKÚ. Peníze podle něj byly vynaloženy formálně v souladu s předpisy, „avšak s minimálním nebo neprokazatelným dopadem na proklamované cíle ve vzdělávání“.

Ministerstvo školství ze sedmi ukazatelů splnilo dva, jeden částečně a u čtyř nedokázalo plnění vyhodnotit. V původním termínu dokončilo tři ze 43 aktivit, tedy asi 7 procent. Aplikaci Profil Učitel21 využily necelé dvě procenta učitelů a z asi 46 500 materiálů na Metodickém portálu RVP.CZ si 64 procent nikdo nikdy nezobrazil.

Podobně dopadla podpora úspor energie a obnovitelných zdrojů, na kterou ministerstvo průmyslu a obchodu podle kontroly NKÚ z července dalo v letech 2018 až 2025 celkem 26,4 miliardy korun. Hlavní program Úspory energie z operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost za 13,9 miliardy ušetřil 1 procento čisté konečné spotřeby energie v průmyslu a službách, EU report uvádí 1,1 procenta. Nástupnický program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost do konce roku 2024 nezvýšil instalovaný výkon obnovitelných zdrojů.

Na odolnost klíčových nemocnic šlo v letech 2020 až 2023 celkem 18,6 miliardy korun včetně národního spolufinancování, Kala v úvodu reportu uvádí program REACT-EU. Česko podle NKÚ upřednostnilo nákupy strojů a vybavení před investicemi, které by zlepšily zvládání mimořádných situací. Dotace byly stoprocentní a podpořeny byly i nemocnice bez plně funkčního urgentního příjmu.

Další příklady jsou menší, ale vyznívají stejně. Čistá mobilita za 5,3 miliardy, přičemž v počtu elektrických a hybridních aut na obyvatele je Česko 24. v EU. Na kombinovanou nákladní dopravu ministerstvo dopravy plánovalo 4,7 miliardy, rozdělilo 648 milionů a objem této dopravy klesá.

Projekty pro zaměstnanost znevýhodněných skupin za 1,2 miliardy měly jen krátkodobý efekt po dobu svého trvání. Z kontrol posledního roku NKÚ zdůrazňuje i Modernizační fond. Tři čtvrtiny kontrolovaných peněz programu RES+, tedy 9,1 miliardy korun, dostal omezený počet organizací, jediný příjemce 4,4 miliardy.

Pravidlo n+3 tlačí na rychlé čerpání, úspěch se měří počtem účastníků místo výsledků

Proč systém odměňuje utrácení? Jedním z důvodů je pravidlo n+3. Peníze přidělené v daném roce musí být podle nařízení 2021/1060 vyčerpány a vykázány do konce třetího roku, jinak propadnou zpět do rozpočtu EU. V období 2021 až 2027 platí pro závazky let 2021 až 2026, starší dvouletou lhůtu n+2 nařízení nepoužívá.

K 31. prosinci 2025 pravidlo podle reportu splnily všechny české operační programy. Pod tlakem je program Spravedlivá transformace pro uhelné regiony, který musí do konce roku 2026 vyčerpat 71 procent alokace. NKÚ odhadoval možnou ztrátu za rok 2026 na asi 1,5 miliardy korun, ministerstvo pro místní rozvoj ale po uzávěrce reportu uvedlo, že počítá s rezervou asi 1,1 miliardy.

Druhým důvodem jsou ukazatele. U projektů pro zaměstnanost se úspěch měřil počtem účastníků a získaných kvalifikací. Podle NKÚ tak nešlo zjistit, zda podpora někomu pomohla najít práci. To je rozdíl mezi výstupem, tedy co projekt vyrobil, a výsledkem, tedy co se díky němu změnilo.

Třetím důvodem je nízká spoluúčast. U zaměstnanosti hradila EU 85 procent nákladů, což podle NKÚ „nepřispívalo k odpovědnému chování příjemců“. U obnovy veřejných prostranství z IROP NKÚ v jiné kontrole kritizoval spolufinancování v některých případech až 95 procent. Ministerstvo pro místní rozvoj v říjnu odpovědělo, že doporučení zohlední v dalším programovém období.

Komise chce od roku 2028 platit až za splněné cíle, Česko má plán podat do ledna 2028

Evropská komise v červenci 2025 navrhla, aby kohezi a zemědělství v letech 2028 až 2034 zastřešilo 27 národních a regionálních partnerských plánů. Celkem v nich má být asi 865 miliard eur, vysvětluje Komise. Platby se mají vázat na splněné cíle a reformy, podobně jako dnes u Národního plánu obnovy, jehož pravidla jsme vysvětlovali v článku o termínech fondu obnovy.

Ministerstvo pro místní rozvoj v podkladu k přípravě českého plánu ze srpna 2026 píše, že nesplnění milníků a cílů znamená, že Komise peníze neproplatí. Místo pravidla n+3 se počítá s pravidlem n+10 měsíců. Žádost o platbu za daný rok bude potřeba podat do října následujícího roku.

Plán podle ministerstva nahradí dnešní dohodu o partnerství i operační programy. Přitom Česko s růstem bohatství ztrácí nárok na část koheze a blíží se pozici čistého plátce. Vláda ho má dostat ve druhé polovině roku 2027 a Komisi musí být předložen nejpozději v lednu 2028.

Samo o sobě to problém nevyřeší. Evropský účetní dvůr v souhrnném pohledu na návrhy rozpočtu upozorňuje, že u modelu převzatého z fondu obnovy zůstává nevyřešená „potřeba zaměřit se na výsledky, a nikoli na výstupy“. Podle přehledu v reportu NKÚ se výtka, že ukazatele měří výstupy místo dopadů, objevila v devíti z 12 stanovisek účetního dvora k návrhům.

Jak velký bude budoucí rozpočet a kolik z něj připadne Česku, se teprve vyjednává. Irské předsednictví navrhlo škrtnout kohezi a zemědělství o 3 procenta proti návrhu Komise. Česko po jednání ministrů v Lucemburku ocenilo, že návrh kohezi škrtá jen málo.

Úvěry a záruky tvoří v Česku necelých 2,5 procenta podpory, v EU asi 9 procent

NKÚ doporučuje soustředit podporu na menší počet strategických oblastí a omezit roztříštěnost programů. Chce také zvýšit podíl, který příjemci zaplatí ze svého, a víc využívat úvěry a záruky místo dotací. Podle tiskové zprávy NKÚ tvoří v Česku finanční nástroje necelých 2,5 procenta podpory z evropských fondů, průměr EU je asi 9 procent.

„Jediný, kdo dokáže skutečně uhlídat efektivitu a hospodárnost využití evropských peněz, jsou příjemci,“ říká Kala. Podle něj ale platí, že se příjemci „budou muset významně podílet na dané investici a ponesou rizika s ní spojená“.

Report připomíná, že čerpání samo Česku jde. Podle dat Komise k 31. prosinci 2025 je Česko první mezi státy EU ve výdajích vykázaných v projektech období 2021 až 2027. Komise mu z nich proplatila 5,5 miliardy eur.

Od 1. ledna 2027 navíc platí zákon o řízení a kontrole veřejných financí. Ukládá nakládat s veřejnými penězi „účelně, hospodárně a efektivně“ a stanovit měřitelné cíle a ukazatele. Podle NKÚ to odpovídá jeho dlouhodobým doporučením, záležet ale bude na praktickém naplnění ze strany státních orgánů.

Reakci ministerstev na EU report jsme do vydání nenašli. Report sám uvádí, že k části textu dodala podklady ministerstva pro místní rozvoj, financí, průmyslu a vnitra, zemědělský intervenční fond a fond životního prostředí. Jejich příspěvky se podle NKÚ nemusí shodovat s jeho zjištěními.

Výbor pro kontrolu rozpočtu má v úterý slyšení s komisaři k absolutoriu za rok 2025

Na zprávu reagoval europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), koordinátor frakce EPP ve výboru pro kontrolu rozpočtu, v pondělí večer napsal: „Skvělý podnět na zítřejší grilování komise.“ Výbor má podle kalendáře Komise v úterý slyšení k absolutoriu za rok 2025 s komisařem Christophem Hansenem a s výkonným místopředsedou Raffaelem Fittem, který odpovídá za soudržnost. Které slyšení Zdechovský myslel, z příspěvku nevyplývá.

Novinář Vojtěch Kristen na X shrnul zprávu zaokrouhlenými čísly 8, 26 a 18 miliard. Hlídač státu napsal, že „Česko vyhazuje nesmyslně evropské peníze“. NKÚ sám tak ostře nepíše. Podle reportu se české subjekty naučily čerpat podporu formálně správně, systémové nedostatky ale umožňují poskytnout ji i tam, kde jí není potřeba.

Kala přidal i politické hodnocení, které citoval i Hlídač státu: „V době rekordních rozpočtových schodků už si stát prostě nemůže dovolit rozpouštět miliardy korun v dětských hřištích, chodnících odnikud nikam a v sepisování stohů metodik, které nikdo nepoužívá.“ Na koho míří, neupřesnil. Část kritizovaných peněz rozdělovaly vlády před rokem 2025, o pravidlech pro roky 2028 až 2034 rozhodne současná.

Stejný problém řeší i Brusel. Komise se už ptá ministerstva průmyslu na dotaci 100 milionů pro pekárnu z Agrofertu, skupina V4 zase chce z eurofondů platit drahou energii pro průmysl.